Zemědělská půda

Šíření poměrně velkého množství pesticidů v zemědělsky využívané krajině na jižní Moravě a ve středních Čechách prokázal výzkum odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Z velké části podle nich přitom látky neaplikovali samotní farmáři. Na pole se dostaly z okolní krajiny, míní výzkumníci Radek Michalko a Ondřej Košulič. Na dvouletém projektu spolupracovali s Výzkumným ústavem organických syntéz a výzkumným centrem RECETOX Masarykovy univerzity.

Bohumín, Dolní Lutyně a Dětmarovice budou požadovat od státu důkladné prověření všech podmínek pro případné vybudování strategické průmyslové zóny v Dolní Lutyni na Karvinsku. Chtějí také záruky, že se nezhorší kvalita života jejich obyvatel. Se stavbou zóny souvisí několik problémů, upozornili po pátečním jednání bohumínský starosta Petr Vícha (SOCDEM) a dolnolutyňský starosta Pavel Buzek (STAN). Proti stavbě zóny už vznikla i petice.

Letošní ceny Technologické agentury ČR (TA ČR) do značné míry spojuje pandemie covidu-19, která na řadě konkrétních případů ukázala, jak dobře může fungovat spolupráce mezi světem vědy a byznysu.

Začíná platit takzvaná protierozní vyhláška, která má ochránit zemědělskou půdu. Resorty zemědělství a životního prostředí o ní vyjednávaly několik let. Za opakované chyby nebo porušení hrozí podnikům až milionová sankce. Podle ekologů ale v praxi nepomůže a neřeší ani větrnou erozi. Ta vodní ohrožuje asi šedesát procent pozemků.

Deštivý a chladný květen výrazně zkomplikoval práci zemědělcům. Problémem je mimo jiné podmáčená půda, například na východě Čech nebo na severní Moravě a ve Slezsku. Farmáři tak mají až měsíční skluz s výsevem plodin. Některé už dokonce ani letos nezasejí. Podle odhadů se opozdí i začátek letošních žní.

Restituce se staly jedním z výrazných prvků transformace českého hospodářství po roce 1989. K přijetí zákona o mimosoudních rehabilitacích neboli restitučního zákona vedla před třiceti lety tehdejší československé zákonodárce snaha zmírnit následky některých majetkových křivd, kterých se po únoru 1948 dopustil komunistický režim. Federální parlament zákon schválil 21. února 1991.

Obyvatelé Olomouce i blízkého okolí si stěžují na nesnesitelný zápach, který se line z okolních polí. Jeho zdrojem jsou čistírenské kaly, kterými zemědělci v těchto dnech hnojí půdu. Odpad z čističek je pro ně finančně výhodnější než běžná průmyslová hnojiva. Používání kalů sice podléhá přísným pravidlům, zemědělci ale tvrdí, že předpisy dodržují, a zápach údajně ovlivnit nemohou.

Pražský magistrát rozdělí novými remízky své zemědělské plochy na menší pole a zakáže anorganická hnojiva. Zároveň změní smlouvy se zemědělci, kteří budou muset hospodařit podle zásad ekologického hospodářství. Důvodem je rostoucí sucho a eroze půdy, prohlásil primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Ze zhruba 14 tisíc hektarů zemědělské půdy v hlavním městě vlastní Praha 1650 hektarů.

Cena zemědělské půdy poprvé od vzniku samostatného Česka klesá. Podle zprávy společnosti Farmy.cz se tak v meziročním srovnání stalo – až na první čtvrtletí – ve všech zbývajících kvartálech minulého roku. Metr čtvereční zemědělské půdy je v průměru za 24 korun. Nejdražší pozemky se rozkládají v těsné blízkosti Prahy a Brna. Nejlevněji k mání jsou naopak pole v Jizerských horách a v Jeseníkách.