TÉMA

Veřejná bezpečnost

Nejvyšší soud napravuje příkoří vůči máničkám. Za dlouhé vlasy čelily státním represím i násilí

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.
6. 2. 2024|

Nejvyšší soud zrušil tresty za demonstraci „mániček“ v roce 1966

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.
4. 10. 2023Aktualizováno4. 10. 2023, 15:17|

30 let zpět: Noční Praha se hemží loupežníky a pasáky

Noční procházka centrem hlavního města nemusela být v roce 1991 úplně bezpečná. Praha 1 se potýkala s nárůstem loupeží i vražd a pouliční prostitucí v centru města. Pro oblast Václavského náměstí byla dokonce zřízena posílená hlídková rota. Přesto přestávalo být podle redaktorů ČST bezpečné vyjít po půlnoci sám na ulici.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.
12. 6. 2021|

Reportéři ČT: Stržení sochy T. G. Masaryka v roce 1953 vyústilo v rozsáhlou demonstraci proti totalitnímu režimu

Před 68 lety komunisti v Prostějově strhli sochu T. G. Masaryka. Následovala největší demonstrace proti totalitnímu režimu od roku 1948, o které se ale dodnes příliš neví. Do ulic vyšly tisíce lidí a rozzuřený dav obsadil přízemí radnice. Komunistům se město za pomoci Lidových milic a Veřejné bezpečnosti podařilo zpátky ovládnout až pozdě večer. Začalo zatýkání, vyhazovy ze škol, z práce a řada demonstrantů skončila v kriminále. Natáčeli o tom Reportéři ČT.
30. 3. 2021|

Do demonstrantů najížděli auty a pouštěli na ně psy. Zákroky komunistů u Lennonovy zdi byly brutální

Letos uplynulo 40 let od úmrtí hudebníka Johna Lennona. A v polovině prosince to bude také 40 let od chvíle, kdy na pražské Kampě vznikl jeho symbolický hrob – takzvaná Lennonova zeď. Ta se pak stala nejen prostorem pro každoroční pietní shromáždění, ale postupně i místem protestů a střetů s Veřejnou bezpečností. Někteří pamětníci vzpomínají, že tyto brutální zásahy u Lennonovy zdi pro ně byly jedny z nejhorších před rokem 1989.
16. 12. 2020|

Násilím jim stříhali vlasy a kopali i do těhotných. Nová kniha popisuje zásahy komunistů proti českým „máničkám“

Máš-li dlouhý vlas, nechoď mezi nás! – heslo komunistické propagandy mělo vést v 70. letech k diskriminaci všech příznivců undergroundové hudby. Tehdejší režim si ale nevystačil pouze s šikanou takzvaných „mániček“, ale neostýchal se proti nim použít i násilí. Příslušníci Veřejné bezpečnosti rozháněli koncerty a brutálně zakročovali proti těm, kteří si přišli jen poslechnout hudbu. Historici nově vyčíslili počet obětí těchto fyzických útoků.
19. 11. 2020|

30 let zpět: Veksláci na Václaváku

„Veksláci“ byli i v roce 1990 pevnou součástí reality pražského Václavského náměstí. Co s tím ale dělala a mohla dělat policie?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
10. 10. 2020|
Reportéři ČT

Členové Českého svazu bojovníků za svobodu volají po novém vedení. Vodička prý špatně nakládá s penězi a dělá ostudu

Český svaz bojovníků za svobodu by měl připomínat hrdiny českého odboje druhé světové války. V posledních letech ale pod vedením bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky proslul spíš skandály. Nyní se proti vedení postavili sami členové spolku. Vytvořili platformu a ptají se, co se děje s šestimilionovou dotací, kterou každoročně získávají ze státního rozpočtu. Na připomínání českého odboje podle nich jde jen zlomek z dotace. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Karel Vrána.
23. 6. 2020|

30 let zpět: Co se děje na sídlištích

Proč trestná činnost v Liberci nabrala nebývalé obrátky? Co bylo důvodem manifestace občanů v pražské Libuši? A čím je zvláštní sídliště ve Strakonicích?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
22. 5. 2020|

30 let zpět: 819 modrých Bedřichů

Dne 31. března se někdo v Praze vloupal do obchodního domu Bílá labuť. O necelý měsíc později si v chebské kavárně Špalíček kdosi vyhazoval z kopýtka takovým způsobem, že na sebe přivolal pozornost bezpečnostních orgánů. Blíže spojitost mezi těmito dvěma událostmi objasní reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
27. 4. 2020|

30 let zpět: Policejní zátah v Karlových lázních

Karlovy lázně na Novotného lávce v Praze se dnes pyšně prohlašují za největší hudební klub ve střední Evropě. Po staletí zde stával mlýn, lázně vznikly po jeho vyhoření v 19. století, nějaký čas tu své vydavatelství provozoval K. H. Borovský. Víte ale, kdo Karlovy lázně obýval na začátku devadesátých let? Podívejte se na reportáž.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.
26. 4. 2020|
Reportéři ČT

Nic neprovedl, jen si půjčoval knihy. Komunisté ale poslali Josefa Römera na 13 let do vězení

Když se po 17. listopadu 1989 začal hroutit totalitní režim, seděl Josef Römer ve vězení ve Valdicích. Dostal se tam, aniž by cokoliv provedl. Komunistické soudy ho odsoudily na 13 let kvůli tomu, že si chodil půjčovat knihy na americkou ambasádu a na odborové schůzi odmítl odsoudit Chartu 77. Zapomenutému případu politické perzekuce komunistického režimu se věnoval Miroslav Petráček v pořadu Reportéři ČT.
4. 12. 2019|
Doporučujeme

Klub českého pohraničí plánuje třímetrovou sochu na Cínovci. Stavba takových pomníků je nemravná, míní historik

Zatímco lidé v celém Česku v těchto dnech oslavují svobodu v rámci třicátého výročí sametové revoluce, bývalí pohraničníci by si rádi postavili pomník. Mají přitom na svědomí stovky lidí zavražděných při útěku z komunistického Československa. Socha má vyrůst na severočeském Cínovci. Natáčel o tom Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT.
19. 11. 2019Aktualizováno23. 11. 2019, 11:50|
Listopad 1989

Jakeše do koše! Havel na Hrad! Plakáty a hesla byly nedílnou součástí revolučního nadšení

Před třiceti lety zaplavilo veřejná prostranství v Československu množství plakátů a letáků. Objevovaly se na výlohách, byly připevněné na kmenech stromů, pouličních lampách či zdech. Tyto tiskoviny, ale i hesla znějící z úst demonstrantů se staly ukázkou nejenom tehdejší lidové tvořivosti a významným nástrojem komunikace, ale také neoddělitelnou součástí sametové revoluce.
16. 11. 2019|

Komunistický režim se začal drolit v Teplicích. Ekologické demonstrace ukázaly, že se lidé už nebojí

Sametové revoluci předcházely – už několik dní před zásahem na Národní třídě – protesty v Teplicích. Za demonstracemi, které se staly předzvěstí pádu režimu, přitom stál na první pohled nepolitický motiv – čisté ovzduší. Kvůli neúnosné smogové situaci dotlačili tepličtí občané 13. listopadu 1989 tamní funkcionáře k veřejné debatě.  Byl to první takový dialog, se kterým komunisté souhlasili. Samotné setkání se pak uskutečnilo o týden později, když už se politický systém po dění v Praze hroutil.
13. 11. 2019Aktualizováno13. 11. 2019, 09:36|

Německá ambasáda vzpomíná občany NDR, kteří v roce 1989 utekli přes Československo za svobodou

Na německém velvyslanectví se v sobotu konají vzpomínkové akce k 30. výročí útěku východních Němců přes pozemek ambasády v Praze za svobodou. Lobkovický palác se otevřel veřejnosti a lidé se mohou účastnit debaty s pamětníky událostí roku 1989, prohlédnout si výstavy fotografií a historických dokumentů nebo si poslechnout hudební vystoupení. Přes německé velvyslanectví v Praze emigrovalo v roce 1989 zhruba 15 tisíc občanů komunistické Německé demokratické republiky (NDR).
28. 9. 2019Aktualizováno28. 9. 2019, 10:43|

Před třiceti lety zaplavili ambasádu v Praze uprchlíci z NDR. Zůstaly po nich opuštěné trabanty

Před třiceti lety se tisíce žadatelů o azyl z NDR tísnily na zahradě západoněmeckého velvyslanectví v Praze. Přežívaly tam týdny. Po otevření maďarsko-rakouských hranic v noci na 11. září 1989 proud ještě zesílil – do Prahy se vraceli i ti, které zastavili českoslovenští pohraničníci na cestě do Maďarska. Následná dohoda obou německých států byla předzvěstí změn v Československu i pádu berlínské zdi. Po uprchlících zůstaly v Praze opuštěné trabanty a wartburgy.
23. 9. 2019|

Padesát let od tragédie na přejezdu v Bezděčíně. Nehoda vzala život 24 lidem

Přesně před padesáti lety došlo k jedné z nejtragičtějších nehod v Československu. 28. července 1969 zemřelo na přejezdu u Mladé Boleslavi 23 lidí a další člověk později v nemocnici. Autobus s vlekem vjel tehdy přímo pod rozjetý parní vlak.
28. 7. 2019|
Komiks 24

Před padesáti lety komunisté násilně rozehnali připomínku amerického osvobození Plzně

Před půlstoletím nechali představitelé normalizační moci násilně rozehnat připomínku osvobození Plzně americkou armádou. Šlo o první velký zásah Veřejné bezpečnosti proti lidem po okupaci v srpnu 1968 a první signál, jak bude na případné projevy nespokojenosti reagovat nové vedení komunistické strany v čele s Gustávem Husákem.
20. 5. 2019|
Reportéři ČT

Poměry ve svazu bojovníků za svobodu budí rozruch. K odchodu zatím nevidím důvod, říká šéf Vodička

Český svaz bojovníků za svobodu má připomínat hrdiny válečného odboje, v poslední době je ale častěji slyšet o skandálech jeho šéfa a bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky. Některá města proto odmítla svaz podpořit, mimo jiné Jablonec nad Nisou, kde člen svazu urážel a napadal učitele místního gymnázia. Svazu taky hrozilo, že nedostane státní dotaci, a peníze si pro něj nakonec vymínili komunisté, kteří by jinak nepodpořili návrh státního rozpočtu. O dění ve svazu bojovníků za svobodu natáčeli Reportéři ČT Jana Neumannová a Karel Vrána.
12. 3. 2019|

Když po Palachovi přišlo jen ticho, stal se další pochodní. Před 50 lety se upálil student Jan Zajíc

„Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše svědomí jako pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavný, anebo snad že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory,“ vysvětlil osmnáctiletý student Jan Zajíc svůj radikální čin. Přesně před padesáti lety, na výročí „Vítězného února“, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil.
25. 2. 2019|

Vzpomínání na Palacha komunisty dráždilo i po dvaceti letech. Týden ho brutálně potlačovali

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.
14. 1. 2019|