Ivan Koněv

Na náměstí Interbrigády v Praze 6 dočasně stojí socha znázorňující ruského vládce Vladimira Putina jako skřeta, který utahuje plynový kohout. Na místě, kde stál dříve pomník sovětského maršála Ivana Koněva, bude třicet dnů, pak půjde do dražby. Vydražené peníze poputují na nákup zbraní pro Ukrajinu, která od února čelí ruské invazi.

Varšavská smlouva měla být protiváhou rozšiřující se Severoatlantické aliance, ale také mocným diplomatickým nástrojem. Svůj účel nakonec nesplnila – ani jako jazýček na negociačních vahách, ani jako obrana před ofenzivou NATO, která nikdy nepřišla. Vojenský pakt pod sovětským velením plánoval proti západním mocnostem použít jaderné zbraně. Nakonec ale bez jejich užití jediná ofenziva mířila proti vlastnímu členu – v srpnu 1968 vojska Varšavské smlouvy vstoupila do Československa. Od podpisu vojenského paktu uplynulo ve čtvrtek 65 let.

Česko posílí bezpečnostní opatření na svém velvyslanectví v Moskvě. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí v Praze, podle kterého je to dlouhodobý plán, jehož část se uskutečnila už loni, a nesouvisí to s aktuálním děním v česko-ruských vztazích. Ruská média předtím napsala, že posílení bezpečnostních opatření přichází po nedávných incidentech před velvyslanectvím v Moskvě a před generálním konzulátem v Petrohradu, které se staly terčem výtržníků.

Odstranění sochy maršála Koněva z pražského náměstí bylo podle předsedy sněmovního bezpečnostního výboru Radka Kotena (SPD) zřejmě předražené. Praha 6 by podle něj neměla dělat zahraniční politiku, řekl v pořadu Události, komentáře. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) to odmítá a dění kolem sochy přičítá ruským velmocenským ambicím.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Vedení pražských Řeporyjí v čele se starostou Pavlem Novotným (ODS) ve čtvrtek nechalo na řeporyjském náměstí instalovat pamětní desku připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády, takzvané vlasovce. Vedle desky stojí umělecké dílo od sponzora, který si nepřeje být jmenován. Informaci serveru Seznam.cz potvrdil Novotný. Proti záměru zbudování pomníku se dříve ohradilo ruské velvyslanectví v Praze a ruská diplomacie.

Zahraniční výbor sněmovny ve čtvrtek projedná okolnosti dopisu čínské ambasády Jaroslavu Kuberovi s výčtem potenciálních dopadů jeho cesty na Tchaj-wan. Hovořit bude i o diplomatických nótách z posledních dní mezi Českem a Ruskem ohledně odstranění sochy Ivana Koněva, plánu na postavení památníku Vlasovcům a přejmenování náměstí před ruským velvyslanectvím po Borisi Němcovovi. Tématy se v Událostech, komentářích zabývali ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Kremelský poradce a exministr kultury Vladimir Medinskij předal ruským vyšetřovatelům jmenný seznam lidí údajně odpovědných za odstranění pomníku maršála Ivana Koněva v Praze. Medinskij to podle agentury TASS řekl při virtuální přednášce pro studenty moskevské diplomatické akademie (MGIMO). Kdo je na seznamu uveden, neprozradil. Podle dřívějšího vyjádření české diplomacie je případné stíhání podle ruského zákona spojené s odstraněním sochy nepřípustné a případný rozsudek nevymahatelný.

Intenzita nenávistných projevů v druhé polovině loňského roku v tuzemsku stoupala. Své aktivity obnovili někteří neonacističtí aktivisté, naopak anarchisté či komunisté prochází stagnací a nedaří se jim oslovit veřejnost. Ve zprávě o extremismu za druhé pololetí roku 2019 to uvádí ministerstvo vnitra.

Ministerstvo kultury odmítlo prohlásit sochu sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6 za kulturní památku. Podle resortu není památník umělecky významnějším dílem a nepřesahuje dobový průměr. Návrh na přeměnu pomníku v kulturní památku podal místopředseda KSČM Petr Šimůnek a strana chce ve své snaze dál pokračovat.

Karpatsko-dukelská operace sovětské armády měla podpořit Slovenské národní povstání, které vypuklo 29. srpna 1944. Velitelé akce plánovali rychlý vojenský postup, nakonec se ale krvavé boje protáhly na několik měsíců. Poprvé se na území tehdejšího okupovaného Československa sovětským a československým vojákům podařilo vkročit 6. října 1944.

Spor kolem sochy maršála Koněva v Praze nabral další obrátky. Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij trvá na svém výroku o starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09), kterého přirovnal k nacistům. Obě strany by rády slyšely omluvu. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyzval k opatrnosti před rozdělováním společnosti, což podle něj naši partneři možná chtějí.

Dcera sovětského maršála Ivana Koněva Natalja vzala zpět svůj návrh, aby byl pomník jejího otce převezen do Ruska. Tento nápad vítal mimo jiné starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že městská část ruské straně sochu, která je jejím majetkem, opakovaně nabízela.

Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij se v rozhovoru se zpravodajem České televize v Moskvě Miroslavem Karasem obsáhle vyjádřil ke sporu ohledně sochy maršála Ivana Koněva v Praze.

Takzvaná deska osvobození, která se z rozhodnutí pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) nevrátí na Staroměstskou radnici, by se na budovu vrátit měla už proto, že se dnes upozaďuje role Sovětského svazu a Rudé armády na konci druhé světové války. Řekl to v Událostech, komentářích předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (Piráti) ale souhlasí s primátorem Prahy v tom, že text na desce je nepřesný a neodpovídá historickým událostem.

Socha Ivana Koněva, která stojí na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, dostala nové informační desky. Radnice Prahy 6 odhalila zrekonstruovaný památník odpoledne 21. srpna – 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, na které se Koněv nepřímo podílel. Maršál je ale známý hlavně kvůli tomu, že se jeho vojska účastnila závěrečné fáze osvobození Prahy v roce 1945. Na to také poukazovala skupina lidí nespokojených s úpravami sochy. Radnice podle nich přepisuje historii.

Péče o pomníky vojáků Rudé armády, kteří padli při osvobozování Československa, je příkladná a bezvadná. A to i přesto, že jejich památku narušují živější vzpomínky na rok 1968. Je o tom přesvědčen vojenský historik Eduard Stehlík, který byl hostem Interview ČT24. Odmítl přitom, že by umístění vysvětlující tabulky k soše maršála Koněva památku sovětských vojáků jakkoli poškozovalo, což tvrdí někteří diplomaté z postsovětských států.

Socha Ivana Koněva v pražské Bubenči v noci na úterý částečně zrůžověla – na Den vítězství ji někdo polil barvou. Politím sochy se zabývá policie, radnice Prahy 6 ji nechá vyčistit. Socha upomínající na sovětského maršála, jehož 1. ukrajinský front se v roce 1945 podílel na osvobození Prahy a který krvavě potlačil maďarské povstání, měnila barvu i dříve. Loni v listopadu ji také někdo posprejoval.

Ministerstvo zahraničí nemůže zasahovat do záměru Prahy 6 doplnit sochu maršála Ivana Koněva v Bubenči o informační tabuli. V otevřeném dopise zveřejněném na webu úřadu to uvedl šéf diplomacie Martin Stropnický (ANO). Kvůli tabuli, která má připomenout i negativní pohled na Koněvovu roli, Stropnickému minulý týden psali velvyslanci Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Ázerbájdžánu.