Skončila lhůta, kterou dala pákistánská vláda všem imigrantům bez potřebného povolení na to, aby opustili zemi. Týká se to především Afghánců, kterých jsou v Pákistánu bez dokladů necelé dva miliony. Na 140 tisíc jich už odešlo. Úřady začaly se zatýkáním a připravují deportace.
Muži, ženy a děti mají celé životy sbalené na náklaďácích nebo vozících a jsou na cestě zpět do Afghánistánu. Někteří z něj uprchli před dvěma roky, když nad Kábulem zase zavlál prapor radikálních islamistů z Talibanu. Jiní žili v Pákistánu desítky let.
Za sebou nechávají domovy, které už rovnají se zemí bagry. Před sebou mají nejistotu, strach a pravděpodobně ještě nuznější podmínky, než ve kterých žili doteď.
Nádraží v Karáčí je rušnější než obvykle, většina přeplněných autobusů míří na hranice. Pětačtyřicetiletý Nejmulláh do nich s rodinou zatím nenasedl, jako mnoho ostatních si návrat nedovede představit a schovává se doma. „Už je zima, půl roku bude sníh. Nevím, jak by to děti zvládly. Dům už tam nemáme,“ svěřil se afghánský imigrant.
Pákistánská vláda odmítla výzvy Organizace spojených národů, skupin na ochranu práv a západních velvyslanectví, aby přehodnotila svůj plán, a uvedla, že Afghánci se podíleli na útocích militantů, které podkopávaly bezpečnost země, napsala agentura Reuters.
Vládní představitelé už avizovali tvrdý postup. Pryč musejí všichni imigranti bez platného povolení, jinak jim hrozí zadržení a deportace. To, kde žijí, má prý policie zmapované. „Ti, kteří půjdou dobrovolně, to budou mít daleko lehčí než ti, které přinutíme silou,“ slíbil pákistánský ministr vnitra Sarfraz Bugtí. Podle vlády necílí opatření na žádnou národnost, sama ale přiznává, že z drtivé většiny dopadá na Afghánce – konkrétně na polovinu ze skoro čtyř milionů, co v zemi žijí.
Návrat pod vládu Talibanu
V několika pákistánských městech demonstrovaly proti záměru vlády stovky lidí. „Jedna ze základních věcí je, že nemůžeme posílat zpět ženy,“ prohlásila demonstrantka Maham Tariková.
Na světě je málo míst, kde by se ženám žilo hůř než pod vládou radikálního výkladu islámu praktikovaného Talibanem. Nesmějí – kromě základní školy – studovat, pracovat, cestovat, účastnit se veřejného života. Po násilném převratu taky podle OSN nechal Taliban zavraždit stovky bývalých vládních úředníků a členů ozbrojených složek, kteří neutekli.
„Mnohým z těch, kteří se mají do Afghánistánu vrátit, hrozí porušování lidských práv, včetně zadržení, mučení a dalšího krutého a nelidského zacházení,“ přiblížila mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva Ravina Shamdasaniová.
Podle svých slov afghánská správa řízená Talibanem zřídila dočasné tranzitní tábory. Její pracovníci tvrdí, že nově příchozí dostanou potravinovou a lékařskou pomoc, ale humanitární agentury působící na místě již ohlásily, že podmínky za hranicemi Afghánistánu jsou zoufalé.
„Týmy rozmístěné v oblastech, kam se lidé vracejí z Pákistánu, hlásí chaotické a zoufalé scény,“ uvedly ve společném prohlášení Norská rada pro uprchlíky, Dánská rada pro uprchlíky a Mezinárodní záchranný výbor, informovala agentura Reuters.
