Ukrajinská armáda v těchto dnech zřejmě nasadila do bojů jednu ze svých nejlepších jednotek, kterou si dosud držela v záloze. Západní zdroje označují 82. brigádu za „směšně silnou“ (ridiculously powerful, jak uvádí americký časopis Forbes), vybavenou nejmodernější technikou, jakou Západ dodal. Má podpořit dosud pomalu postupující ukrajinskou protiofenzivu. Podle informací, které nelze nezávisle ověřit, působí hlavně u obce Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti.
„Směšně silná“ 82. brigáda už se snaží prolomit ruskou obranu. Vyzbrojil a vycvičil ji Západ
Tato letecká útočná brigáda (82nd Air Assault Brigade) se dvěma tisíci muži je podle dostupných zdrojů vybavena zejména čtrnácti tanky Challenger 2 z Británie, dvěma desítkami amerických houfnic M119, čtyřiceti bojovými vozidly pěchoty Marder z Německa a devadesáti obrněnými transportéry Stryker z USA.
Forbes vysvětluje, že navzdory svému názvu jednotka vrtulníky či letadla příliš nevyužívá. Zvláště ne v současné době, kdy Rusové mají ve vzduchu téměř naprostou převahu. Navíc prý podle ukrajinských zvyklostí „air assault“ v podstatě znamená „elitní“. Dává proto smysl, že Kyjev šetři své nejlepší zbraně právě pro tento typ jednotek.
Premiérové nasazení 82. brigády na bojiště naznačuje, že tato nová jednotka má vytvořit nový tlak na relativně statickou frontovou linii, uvedl britský list The Telegraph.
The Telegraph nedávno také uvedl, že Ukrajinci upravují britské tanky Challenger 2 tak, aby lépe čelily útokům ruských bezpilotních letounů. Na vrch tanků byly přivařeny síťové klece. Ty slouží k obraně proti dronům, které Rusko využívá, aby shazovaly munici, i proti „sebevražedným“ dronům.
Osvobozování obcí
Už v květnu napsal ukrajinský Kyiv Post, že kombinace vysoce mobilních bojových vozidel pěchoty standardu NATO s podporou velmi kvalitních tanků udělá z 82. divize sílu přizpůsobenou k rychlému postupu při obsazování nepřátelských území. Ideálně se hodí k tomu, aby využila průlom v nepřátelské obraně, který zajistí jiné jednotky.
Podle dostupných zdrojů zřejmě právě toto 82. brigáda nyní dělá. Institut pro studium války (ISW) před několika dny napsal, že „ukrajinské síly postoupily do Robotyne.“ A ukrajinští blogeři začali vzápětí vyzdvihovat úspěchy brigády. Jeden z nich (War Zone+) podle webu The Kyiv Independent uvedl, že okamžitě po nasazení záloh, včetně 82. brigády, následoval postup v tomto úseku fronty.
Analytici ISW vedle Robotyne potvrzují postup ukrajinských sil také na pomezí Záporožské a východoukrajinské Doněcké oblasti, kde Ukrajinci osvobodili ves Urožajne. Mluvčí ukrajinského generálního štábu Andrij Kovalov uvedl, že ukrajinští vojáci posléze „měli úspěch jižně“ od obce a „opevňují se v dobytých pozicích“, uvedl list Ukrajinska pravda na svém webu. Podobně ukrajinští vojáci pokračují v útocích jižně od Bachmutu a opevňují se v dosažených postaveních.
Urožajne je první obcí, jejíž osvobození ohlásil Kyjev od 27. července. Tento časový odstup ilustruje problémy, kterým Kyjev čelí při postupu přes hustě zaminované ruské obranné linie bez silné letecké podpory, poznamenala agentura Reuters a připomněla, že Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území, včetně poloostrova Krym a částí Luhanské, Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti.
Skepse amerických zpravodajců
Zmíněná obec Robytyne je přitom asi sedmdesát kilometrů vzdálená od klíčového jihoukrajinského města Melitopol, které okupuje ruská armáda. V utajené analýze, jejíž obsah nyní sdílely anonymní zdroje s listem The Washington Post (WP), však americké zpravodajské služby odhadly, že ukrajinská armáda tohoto města nedosáhne. Hodnocení zpravodajských služeb se opírá o schopnost Ruska bránit okupované území skrze zaminování rozsáhlých území a budování zákopů.
Pokud se jejich předpoklad potvrdí, bude to znamenat, že Kyjev nesplní hlavní cíl současné protiofenzivy, kterým je přerušení pozemního koridoru z Ruska na anektovaný Krymský poloostrov, píše WP.
Kyjev během současné protiofenzivy dosud při snaze probít se ruskou obranou utrpěl velké ztráty, píše WP, a to i přesto, že měl k dispozici nově dodanou západní techniku včetně amerických bojových vozidel Bradley, tanků Leopard 2 německé výroby a dalších. Spojenci Kyjeva takové ztráty při postupu očekávali, domnívali se však, že se ukrajinským vojákům při tom podaří prolomit hlavní ruskou obrannou linii, uvádí nejmenovaní američtí a západní představitelé.
Cesta k Melitopolu je nesmírně náročná a i znovudobytí bližších měst, jako je Tokmak, bude obtížné, řekl analytik Rob Lee z ústavu Foreign Policy Research Institute. „Rusko tam má tři hlavní obranné linie a pak opevněná města. Nejde jen o to, zda Ukrajina dokáže prolomit jednu nebo dvě linie, ale o to, jestli zvládne překonat všechny tři a zda má dostatek sil, aby dosáhla významného cíle, jako je dobytí Tokmaku,“ uvedl odborník.
Miny, děla, týl
Bude tedy i na 82. brigádě, zda dokáže tuto skepsi amerických zpravodajců úspěchem v terénu vyvrátit. Tedy zda se jí podaří dobýt Robotyne, své případně získané pozice také udržet a pak postupovat dál.
Nebude to snadný úkol. Ukrajinský plukovník Petro Černyk řekl webu The Kyiv Independent, že letní protiofenziva postupuje na jihu pomalu kvůli třem liniím ruské obrany. První tvoří minová pole táhnoucí se několik kilometrů do šířky. V druhé linii je dělostřelectvo, technika a personál. Ve třetí jsou týlové jednotky, které mají zajišťovat různé druhy podpory.
Pokud by se ukrajinským jednotkám podařilo dosáhnout na některém místě fronty průlomu, kterým by se mohla 82. brigáda vydat vpřed, bude také nutno zajistit její dostatečné zásobování. Spojené státy v této souvislosti přislíbily, že zajistí dostatek zásobovacích vozidel.
Členové Azova jsou opět v boji
Do bojů na Ukrajině se podle The Kyiv Independent zapojili také bývalí členové ukrajinského pluku Azov. Plukovník Mykola Uršalovič uvedl, že „brigáda speciálních operací Azov se zotavila a začala plnit bojové úkoly v oblasti Serebrjanského lesa.“
Vojáci Azova stáli loni v čele několikatýdenního ukrajinského odporu proti ruským silám z bunkrů a tunelů pod obřími ocelárnami v Mariupolu, strategickém přístavu na jihu Ukrajiny. V květnu se s dalšími spolubojovníky na rozkaz ukrajinské armády vzdali.
V září přišla zpráva o výměně zajatců, při které se Kyjevu podařilo dostat z ruského zajetí 215 lidí včetně pěti velitelů, a to výměnou za 55 ruských nebo proruských zajatců a oligarchu Viktora Medvedčuka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté prohlásil, že pětice velitelů bude do konce války žít v Turecku. Podle agentury Reuters to byla jedna z podmínek výměny, kterou zprostředkovala Ankara. Tato podmínka však byla letos v červenci porušena, když je Zelenskyj odvezl z Turecka českým vládním speciálem.
Původně prapor Azov vznikl v roce 2014. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem, časem se začlenila do ukrajinské národní gardy. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov vnímají jako hrdiny, Moskva je naopak vykresluje jako neonacisty a ruské úřady loni označily pluk za teroristickou organizaci.