Rusko opět zaútočilo na Kyjev drony, v Oděse rakety zničily sklad Červeného kříže

Rusko v noci na pondělí znovu zaútočilo na ukrajinskou metropoli Kyjev i přístavní Oděsu na jihozápadě země. V Oděse zemřel kvůli ostřelování jeden člověk, v Kyjevě utrpělo pět lidí zranění. Ukrajinský Červený kříž uvedl, že při útoku byl zničen jeho sklad humanitární pomoci v Oděse. Při jiném útoku byla poškozena také mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zařízení musela přerušit činnost. Během pondělí také proruská správa Záporožské jaderné elektrárny přerušila v zařízení provoz, údajně z obav před provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil.

Jeden z dronů sestřelený nad západem Kyjeva podle místních úřadů zranil dva lidi, v centrální části města pak trosky dalšího bezpilotního letounu dopadly na dvoupodlažní dům. Tři další zraněné si v ukrajinské metropoli vyžádal výbuch v severozápadní části města.

Podle kyjevského starosty Vitalije Klička vypustilo Rusko na Ukrajinu téměř šedesát íránských dronů, z nichž šestatřicet směřovalo na hlavní město. Všechny se podařilo sestřelit.

2 minuty
Rusové v noci podnikli masivní útok na Ukrajinu
Zdroj: ČT24

Rusko v noci zaútočilo v Charkovské, Chersonské, Mykolajivské a Oděské oblasti celkem šestnácti raketami, podniklo 61 leteckých úderů a 52krát pálilo ze salvových raketometů. Ukrajinský generální štáb v této souvislosti píše o mrtvých a zraněných civilistech. Jen v Charkovské oblasti bylo podle šéfa tamní vojenské správy Oleha Syněhubova zraněno osm lidí, z toho sedm ve městě Balaklija.

Při útocích byl zničen sklad Červeného kříže a poškozena nemocnice

Exploze vedle Kyjeva otřásla také Oděsou, proti níž směřoval raketový útok. Byl při něm zničen sklad potravin, jeden člověk zemřel a další tři byli zraněni.

Zničení svého skladu humanitární pomoci oznámil také Červený kříž. „Osmého května byl při raketovém útoku na Oděsu zničen sklad ukrajinského Červeného kříže o rozloze tisíc metrů čtverečních. Požár zcela zničil humanitární pomoc uloženou ve skladu,“ uvedla na Facebooku ukrajinská pobočka této mezinárodní organizace s tím, že distribuce pomoci a některé další služby musely být pozastaveny.

Červený kříž dále uvedl, že při nedělním útoku byla poškozena jeho mobilní nemocnice v Mykolajivu. Zničena byla část vybavení a nábytku. „V současné době probíhá odstraňování následků ostřelování, po kterém bude nemocnice obnovena v běžném provozu, ale na jiném místě,“ uvedla organizace.

Podle mluvčího ukrajinských vzdušných sil Jurije Ihnata, na kterého se odkazuje server RBK-Ukrajina, vypustili Rusové osm protilodních střel Ch-22, z nichž část dosáhla svých cílů v Oděské oblasti.

Hořící sklad po ruském ostřelování Oděsy
Zdroj: Operational Command South of the Ukrainian Armed Forces/Reuters

Ukrajinská média informují také o výbuších v Chersonu na jihu země.

Společnost Ukrenerho v pondělí uvedla, že ruské noční útoky nezpůsobily škody na energetické soustavě Ukrajiny. Ruské ostřelování však podle firmy mělo za následek poškození distribučních sítí v celkem pěti ukrajinských oblastech podél fronty či hranice s Ruskem. Bez proudu se ocitly stovky lidí.

Nadále se bojuje i o východoukrajinský Bachmut, který se ruské síly dlouhé měsíce snaží dobýt. Ukrajinská armáda uvedla, že ruští vojáci ještě zintenzivnili ostřelování města, které mělo před válkou 70 tisíc obyvatel, s cílem získat nad ním úplnou kontrolu do úterý, kdy si Rusko připomene výročí svého vítězství nad nacistickým Německem.

Proruská správa pozastavila provoz Záporožské jaderné elektrárny

Proruské okupační úřady ukrajinské Záporožské oblasti pozastavily provoz Záporožské jaderné elektrárny, kterou loni v rámci invaze obsadily ruské jednotky. Krok zdůvodnily obavami z provokací ze strany ukrajinských ozbrojených sil, píše agentura TASS. Situace okolo zařízení je v posledních dnech nepředvídatelná, uvedl o víkendu šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

Šéf ruské okupační správy záporožského regionu na jihu Ukrajiny Jevgenij Balickij v televizním rozhovoru uvedl, že ukrajinští vojáci začali vypouštět vodu z přehrad výše proti proudu Dněpru, což způsobilo zvýšení hladiny v Kachovské vodní nádrži. Na jejím břehu Záporožská jaderná elektrárna leží. „Jaderné reaktory jsou pozastaveny kvůli nepředvídatelnosti akcí ukrajinské strany,“ prohlásil Balickij.

Rusko Záporožskou jadernou elektrárnu, největší zařízení svého druhu v Evropě, obsadilo krátce po začátku loňské invaze na Ukrajinu. Přes elektrárnu ve městě Enerhodar vede frontová linie, Rusko a Ukrajina se v minulosti navzájem vinily z ostřelování okupovaného zařízení. 

Reuters také uvedl, že z oblastí okolo Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly, bylo evakuováno kolem 1679 lidí, včetně 660 dětí. Evakuaci části obyvatel osmnácti obcí ležících v blízkosti fronty v záporožském regionu oznámil šéf zdejší ruské okupační správy minulý týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 37 mminutami

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 5 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...