Voliči v Uzbekistánu podle předběžných výsledků schválili změny ústavy, které umožní prezidentovi Šavkatu Mirzijojevovi znovu kandidovat a zůstat v čele země až do roku 2040. Zároveň ale mají garantovat zakotvení řady občanských práv a svobod. K urnám přišlo podle oficiálních údajů 85 procent voličů.
Pro změny v ústavě se vyslovilo 90,21 procenta hlasujících, uvedla ústřední volební komise. Výsledek není překvapivý, neboť mnohé nevládní organizace Uzbekistán i navzdory nedávným reformám stále považují za autoritářský stát, upozornila agentura AFP. Mirzijojev má prakticky neomezenou moc, trvá porušování lidských práv a v zemi prakticky neexistují opozice ani nezávislá média.
Pětašedesátiletý Šavkat Mirzijojev stojí v čele země od roku 2016. Změny, o kterých se hlasovalo, mu mají prodloužit prezidentský mandát z pěti na sedm let a ponechat maximálně dvě možná prezidentská období. Druhý mandát mu končí v roce 2026, změnou ústavy se ale podle některých výkladů předchozí mandáty nebudou započítávat.
Zmírnění zákazů a represí
Uzbekistán má od vyhlášení nezávislosti v roce 1991 teprve druhého voleného prezidenta. Tím prvním byl autoritářský vládce Islam Karimov, který stál v čele středoasijské země 27 let. Mirzijojev byl třináct let jeho premiérem. Po nástupu do prezidentského úřadu otevřel zemi zahraničním investicím, zlepšil vztahy se sousedy, zmírnil omezení náboženských svobod a propustil desítky politických vězňů.
O rozšíření občanských svobod se hlasovalo i v nynějším referendu. „Přišel jsem uplatnit své volební právo. Rozhodl jsem se tak sám od sebe, a přijdou i mnozí další lidé z našeho okresu, protože se to týká jejich vlastní budoucnosti. Je to budoucnost naší země, a tak je jasné, že nás to zajímá,“ uvedl jeden z nejmenovaných voličů.
„V minulosti nebyla veřejnost tak angažována v politických záležitostech, jako je tato. Ale teď lidé přicházejí, protože mají zájem,“ míní další z hlasujících Uzbeků Akbarov Annur.
Změny překopají ústavu zhruba ze dvou třetin. Mají zaručit bezplatnou zdravotní péči i vzdělání, ruší trest smrti a zavádí větší právní ochranu, například při zadržení policií nebo před nezákonným a časově neomezeným vězněním. „V posledních sedmi letech tu bylo hodně změn a já doufám, že v budoucnu jich bude ještě víc,“ konstatuje Annur. Konečné výsledky by měla volební komise oznámit do deseti dnů.
Změny nakonec nezahrnují původní návrh, který rušil právo autonomní republiky Karakalpakstán na samostatnost na základě referenda a který loni v létě vyvolal masové protesty, jež vláda za cenu dvou desítek obětí brutálně potlačila.
„Referendum bylo technicky dobře připravené a široce propagované jako krok k posílení různých práv a svobod, ale konalo se v prostředí, které neodpovídalo skutečnému politickému pluralismu a konkurenci, uvedli zástupci Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR).
Kampani před hlasováním vytkli nedostatek otevřené diskuse o některých sporných otázkách a také podle nich chyběla širší opozice. Přestože se navrhované změny týkají až dvou třetin ústavy, hlasovalo se o nich jako o jednom balíku, což podle organizace znamená, že voliči neměli možnost rozhodnout se o každé otázce zvlášť.
Zájem o zahraniční turisty a investice
Ačkoliv západní partneři Taškentu změny ohledně prezidentských pravomocí pravděpodobně nebudou schvalovat, Uzbekistán mnoho neriskuje, vzhledem k tomu, že Západ usiluje o podporu bývalých sovětských republik ve svém úsilí izolovat Rusko kvůli jeho válce na Ukrajině, píše agentura Reuters.
Mirzijojev se snaží přilákat do země investice a zlepšit covidem utlumenou bilanci turistiky. Zemi nedávno navštívila i česká delegace v čele s premiérem Petrem Fialou (ODS), která jednala například o spolupráci v oblasti dopravy. Fiala při té příležitosti zdůraznil také roli, kterou by země mohla sehrát při posilování energetické bezpečnosti České republiky.
