Člen IS přezdívaný Jihadi George dostal ve Spojených státech osm doživotních trestů za terorismus

3 minuty
Události: Osm doživotních trestů pro Jihadi George
Zdroj: ČT24

Celkem osm doživotních trestů bez možnosti podmíněného propuštění udělil soud ve Virginii bývalému členovi takzvaného Islámského státu přezdívanému Jihadi George. Alexanda Kotey byl shledán vinným mimo jiné z podpory terorismu a braní rukojmích. Muž se narodil v Británii a společně se třemi dalšími krajany se přidal k teroristům, kteří v Sýrii vraždili zajaté Američany. Skupině se kvůli britskému původu přezdívalo Beatles a jednotliví teroristé měli přezdívky po slavných hudebnících.

Čtyřčlenná skupina radikálních příslušníků IS, jejíž byl Kotey součástí, stojí za vraždami západních novinářů včetně Američanů Jamese Foleyho a Stevena Sotloffa, humanitárních pracovníků Kayly Muellerové a Petera Kassiga a syrských vojáků z let 2014 a 2015.

Kvůli britským přízvukům se skupině radikálů přezdívalo podle slavné britské kapely The Beatles. Hlavu skupiny zabil americký dron, další z členů si odpykává trest v tureckém vězení. Poslední dva se podařilo dopadnout v roce 2018, Koteyho a muže s přezdívkou Ringo. Kvůli vraždě amerických občanů o jejich potrestání usilovaly právě Spojené státy. Oběma souzeným teroristům teoreticky hrozil trest smrti. Američtí žalobci ale dopředu slíbili, že nejvyšší trest nebudou u soudu požadovat.

Pro americkou stranu bylo klíčové, aby Londýn, který muže mezitím zbavil občanství, neblokoval jejich vydání. Proto také dopředu souhlasila, že je nepošle na základnu Guantánamo, ale postaví je před běžný soud. „Vděčíme Velké Británii za podporu, kterou poskytla našemu vyšetřování. Právě díky této spolupráci jsme se dostali tak daleko,“ řekl jeden z amerických žalobců Zachary Terwilliger.

Oba souzení nejdříve odmítali uznat vinu. Kotey se ale loni v září přiznal k podpoře terorismu a braní rukojmích. Předpokládal, že bude odsouzen na doživotí. Po odpykání prvních patnácti let by ale mohl být převezen do vězení v rodné zemi. Druhého teroristu „Ringa“ porota uznala vinným před čtrnácti dny.

Kotey byl zadržen v Iráku americkou armádou v roce 2018 a následně převezen do USA před soud. Uzavřel dohodu s americkou vládou, že jí poskytne veškeré informace o svých aktivitách v Sýrii a slíbil plnou spolupráci. To zahrnovalo i setkání s pozůstalými po obětech, jež zemřely jeho rukou, pokud o to požádají.

Soudce Thomas Selby Ellis popsal Koteyho jednání jako „ohavné, násilné a nelidské“. O jeho obětech soudce hovořil jako o „vojácích dobra“. „Země oslavují hrdiny a my bychom měli oslavovat tyto osoby, které prokázaly odvahu, cílevědomost a soucit za těch nejtěžších okolností,“ řekl na adresu obětí soudce Ellis. Odsouzený podle BBC po vynesení výše trestu neprojevil žádné emoce. 

Takzvaný Islámský stát se podařilo na bojišti porazit v roce 2017. Část ozbrojenců ale unikla a dál představuje hrozbu. Útočí teď hlavně na severu Iráku, kde je napjatá situace kvůli sporům centrální vlády s kurdskou samosprávou a výpadům turecké armády proti pozicím PKK (Strana kurdských pracujících).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump nechal rozmístit jaderné ponorky. Reaguje na Medvěděvovy výroky

Americký prezident Donald Trump nařídil rozmístění dvou jaderných ponorek v odpovědi na to, co označil za „pošetilá“ a „provokativní“ prohlášení bývalé ruské hlavy státu Dmitrije Medvěděva. Oznámil to na sociální síti Truth Social, aniž by specifikoval, kam přesně je vyslal. Současný místopředseda ruské bezpečnostní rady Medvěděv v pondělí sdělil, že Trump hraje s Ruskem hru na ultimáta a každé nové ultimátum je hrozbou a krokem k válce s USA.
před 5 hhodinami

Ruský disident Jašin se v Berlíně vrátil ke své protirežimní roli

Ruský disident Ilja Jašin se před rokem dostal na svobodu při výměně vězňů mezi Ruskem, Běloruskem a Západem. Před lety odsoudil válku proti Ukrajině, za což dostal trest osm a půl roku v ruském vězení. Emigrovat sice nechtěl, nakonec ale po dvou letech za mřížemi skončil v rámci výměny v Berlíně. Zde se snaží mobilizovat odpor proti režimu Vladimira Putina, jeho protiválečné demonstrace před ruskou ambasádou se vloni v listopadu zúčastnily asi dva tisíce lidí. Znovu se tak dostal na seznam lidí hledaných Kremlem. Ruské úřady také vyslýchaly jeho rodiče, kteří žijí v Moskvě.
před 6 hhodinami

Evropské akcie kvůli Trumpovým clům zažily nejhorší den za více než tři měsíce

Evropské akcie utrpěly v pátek nejprudší jednodenní pokles za více než tři měsíce. Investory znepokojila nová celní opatření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která zahrnují mimo jiné 39procentní clo na dovoz ze Švýcarska, píše agentura Reuters. Panevropský index STOXX Europe 600 se propadl o 1,89 procenta a uzavřel na 535,79 bodu.
před 6 hhodinami

„Rusko Ukrajině vynahradí každý útok.“ Podrobnosti o nich sbírají experti

Za každý úder na ukrajinském území bude Kyjev po válce po Moskvě žádat kompenzaci. Podrobnosti o nich tak musí vždy důkladně zaznamenat tamní prokuratura a soudní experti. Těm se za využití technologií dokonce daří rozpoznat například výrobce komponentů použitých zbraní. Jejich práci v terénu v Kryvém Rihu a Charkově mapovali Darja Stomatová a Ján Schürger.
před 6 hhodinami

Raketa Falcon 9 odstartovala k Mezinárodní vesmírné stanici

Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX se čtyřčlennou posádkou odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Posádku mise Crew-11 tvoří astronauti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Zena Cardmanová a Mike Fincke, japonský astronaut Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov.
před 7 hhodinami

Bílý dům boří pilíře krocení skleníkových plynů

Donald Trump se opakovaně netajil tím, že se neztotožňuje s vědeckým pohledem na změny klimatu. Teď jeho ministr položil základ k tomu, aby přestaly být skleníkové plyny považovány za škodlivé.
před 10 hhodinami

Řecko mluví o „invazi“ a chystá nejtvrdší migrační pravidla v Evropě

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.
před 10 hhodinami

Státy musí zdůvodnit, proč označují některé země za bezpečné, uvedl unijní soud

Zákon, který zřizoval italská migrační střediska v Albánii, zřejmě nebyl zcela v souladu s unijním právem. Vyplývá to z rozhodnutí, které v pátek zveřejnil Soudní dvůr EU. Podle něj musí zákonodárci dohledatelnými zdroji odůvodnit rozhodnutí označit nějakou zemi ze bezpečnou, což se v případě dané legislativy podle italských soudů nedělo. Italská vláda rozhodnutí ostře kritizovala.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...