Rabující zloděje v ostřelovaných městech přivážou ke sloupům, reportuje Vlach o natáčení na Ukrajině

12 minut
Studio 6: Reportér Tomáš Vlach popisuje své zkušenosti z pobytu na Ukrajině
Zdroj: ČT24

„Kyjev koncem února byl živým městem, dnes je z něj město duchů,“ říká redaktor Tomáš Vlach, který se právě vrátil z Ukrajiny. Tvrdí, že pro novináře ani humanitární pracovníky stále není těžké se do země dostat a dělat svou práci. Popsal různé podoby války, jak boje v okolí Kyjeva a situaci místních obyvatel, tak třeba práci ukrajinských technických služeb, nebo zacházení s rabujícími zloději.

„Většina lidí odjela. Člověk projíždí prázdnými ulicemi plnými kontrolních stanovišť, které postavili vojáci, policie nebo místní domobrana. V každé ulici je nějaké stanoviště, kde jsou místní obyvatelé s modrými páskami kolem ruky a s kalašnikovy či jinými zbraněmi,“ popisuje Vlach.

Sám natáčel často na předměstí Irpiň, které už dva týdny drží ukrajinští vojáci navzdory ostřelování. Místo je známé z řady reportáží charakteristickým záběrem na odstřelený most, který lidé přechází po provizorních lávkách.

„Irpiň už není dostupná pro novináře, tamní starosta jim zakázal vstup, údajně kvůli tomu, že nechtěně vyzradili pozice nějakého kontrolního stanoviště, které pak bylo ostřelováno,“ popisuje. 

Kdo mohl, tak z Irpině odjel, na ty, kteří zůstali, dennodenně dopadá dělostřelecká palba, střílí se tam také z ručních zbraní a nacházet se tam je podle Vlacha velice nebezpečné.

„Lidé se pohybují mezi svými byty a úkrytem, kde tráví většinu času. Zůstávají proto, že chtějí chránit své domy a byty anebo v případě starých lidí nechtějí už ze svého domova odejít, ať se děje cokoliv,“ říká Vlach. 

Irpiň je podle něj modelový případ bojiště, úplně stejné věci se odehrávají v Mariupolu, v Charkově, a dalších „horkých“ místech. Říká, že se zde stírají rozdíly mezi pravidelnou armádou a domobranou, bojují bok po boku. 

Technické služby stále fungují rychle

Tomáš Vlach ukazuje na svých fotografiích také méně známé podoby války a méně známé hrdiny. Například kyjevské technické služby, které velmi rychle reagují na bombardování tamních silnic. 

„Byl jsem překvapený, když jsem viděl na místě, kde dopadly rakety, co následovalo potom. Přijeli hasiči a fungovali naprosto profesionálně a s obrovským nasazením. Pak přijely technické služby a začali zarovnávat kráter a během pěti šesti hodin bylo všechno zlikvidováno,“ říká Vlach. 

Domobrana poté v okolí výbuchu zajišťuje výlohy obchodů, aby nikdo nemohl rabovat zboží. Rabování je přísně trestáno, což je další jev, který Vlach zdokumentoval. Viníci jsou přivazováni obnažení ke sloupům veřejného osvětlení a ponecháni tak. 

„Jsou to zákony války. Zkoušeli jsme s kolegy pátrat, co žene lidi k brutálním metodám proti narušitelům pořádku a došli jsme k tomu, že tam hrají roli staré kozácké tradice a zákony, které toto také určovaly,“ myslí si Vlach. 

Podle něj jsou takto lidé ponecháni do příjezdu policie, která s nimi potom zahájí klasické řízení. „Slyšeli jsme ale i tvrzení, že tito lidé budou převezeni na frontu do první linie a tam budou kopat zákopy pod palbou.“

Není těžké dostat se do válčící země

Vlach říká, že není těžké se na dnešní Ukrajinu do válečné zóny dostat ani pro novináře, ani pro humanitární pracovníky. Pro cestu s humanitární pomocí prý stačí pouze naložit auto a jet, není třeba proclení ani nic podobného. 

„Pokud se domluvíte s někým na Ukrajině, tak potřeba je téměř vše, hlavně hygienické potřeby a léky. Vděčnější je zajíždět více do vnitrozemí než na západ do Lvova, tam jezdí už poměrně hodně lidí. Musíte se jen připravit na delší čekání na hranicích,“ popisuje. 

Také pro novináře jsou podle něj pravidla svobodná, jen občas prý místní orgány vyžadují akreditaci od ukrajinského ministerstva obrany. 

„Není to nic těžkého a není se ani čeho bát, protože cesta do Kyjeva, když to srovnám s jinými žurnalistickými misemi, jako byl Afghánistán, je méně riziková. Přístup na kontrolních stanovištích k novinářům se změnil a teď nám i často děkují za to, že tam jsme,“ dodává Vlach.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska. V rozhovoru s televizí NBC později Trump odmítl říct, jestli by k získání Grónska použil sílu. V minulosti to nevyloučil.
10:29Aktualizovánopřed 9 mminutami

Prokurdské síly ohlásily dohodu s Damaškem, brzy nato se opět střetly

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Stalo se tak poté, co ji v neděli ohlásil prozatímní syrský prezident Ahmad Šará. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Navzdory ujednání ale v pondělí započala nová vlna konfliktu a SDF ztratily kontrolu nad věznicí s tisíci členy teroristického Islámského státu.
00:44Aktualizovánopřed 29 mminutami

The Times píší, že po protestech v Íránu je přes šestnáct tisíc obětí a statisíce raněných

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let, přičemž policie podle svědectví nejčastěji střílí do oblasti hlavy, krku nebo hrudníku. Šéf íránské policie dal v pondělí podle agentury AFP lidem tři dny na to, aby se sami přihlásili úřadům, pokud se neúmyslně zapletli do protestů. Přislíbil jim větší shovívavost.
11:27Aktualizovánopřed 56 mminutami

Pavel po jednání s papežem ocenil vztahy mezi Českem a Svatým stolcem

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve prezident hovořil mimo jiné o globálních tématech. „Církev v tomto ohledu hraje velkou roli, protože má mimořádný politický i diplomatický dosah,“ poznamenal prezident, který s papežem diskutoval i o vztazích Česka a Vatikánu, které jsou podle něho na dobré úrovni. Prezident v pondělí jednal i se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Jako by nás napadly zombie.“ Represe v Íránu řídí obávané gardy

Za brutálním zabíjením protestujících Íránců stojí nechvalně proslulé Islámské revoluční gardy. Do ulic povolaly dobrovolníky z milice Basídž i elitní síly Kuds, vyplývá ze svědectví a záznamů, jež se podařilo dostat ze země. Podle nepotvrzených informací měly na masakrech podíl rovněž zahraniční milice z Iráku a dalších zemí regionu. Bagdád to popírá.
před 2 hhodinami

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 11 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...