Izrael zdvojnásobí počet osadníků na Golanských výšinách, postaví zde tisíce domů

3 minuty
Události: Plány na osidlování Golanských výšin
Zdroj: ČT24

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

Golanské výšiny jsou náhorní planina, jenž je korunována více než dvěma tisíci metry vysokou horou Hermon. Izrael je obsadil za války v roce 1967. Na izraelské poměry je oblast extrémně málo zalidněná. Nyní zde žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů ve čtyřech větších vesnicích pod horou Hemron.

„Drúzové si udržují velice ambivalentní a pragmatický vztah ke státu Izrael. Od roku 1967 žijí pod izraelskou suverenitou, zároveň velká část z nich se nevzdala syrského občanství a považují se za Syřany. Mají ale status rezidentů Izraele, takže využívají jeho školský či sociální systém, všichni mluví perfektně hebrejsky, neexistuje tam žádné násilné hnutí odporu vůči Izraelcům, neznají fenomén teroristických útoků. Využívají toho, že tam Izraelci jezdí na dovolenou, ta atmosféra je velmi přátelská,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. 

12 minut
David Borek natáčel na Golanských výšinách
Zdroj: ČT24

Rozvoj za sedm miliard

Plán na zdvojnásobení počtu obyvatel oznámil již v prosinci izraelský premiér Naftali Bennett. Rozšíření populace si dle něj vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst.

Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z osad na Golanech. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde má vzniknout čtyři tisíce domů.

„V Izraeli už několik let není bydlení na Golanech považováno za něco ideologického. Tam se už nyní stěhují Izraelci, kteří chtějí zažívat čtyři roční období, chtějí zažívat sníh, chtějí zažít trochu evropského klima ve velice ekologickém zdravém prostředí,“ dodal Borek. Nevýhodou při řídkém osídlení je ovšem nedostatek infrastruktury, silnic, nemocnic či škol.

Strategické území

Sýrie i nadále formálně navrácení území požaduje. Izrael si v roce 1967 význam Golanských výšin uvědomoval. Z hory Hermon je totiž vidět přímo do Damašku a umožňuje izraelské armádě kontrolovat letový i telefonní provoz na velké části syrského území. Pod horou je zase velice úrodné údolí. V devadesátých letech se situace zklidnila a došlo dokonce na několik mírových pokusů mezi Izraelem a Sýrií. Ve všech plánech se předpokládalo, že by se Izrael mohl stáhnout, výměnou za plný mír se Sýrií. K tomu ale nikdy nedošlo.

V roce 2011 vypukla syrská občanská válka a Izrael si znovu naplno uvědomil význam toho, že výšiny kontroluje. „Mnohým Izraelcům doslova zamrazilo, když si představili, že by se vzdali Golanských výšin a pak by tam na očích Izraele probíhala syrská občanská válka se všemi jejich krutostmi, ať už krutosmi Asadova režimu, či od džihádistů. Izrael tedy ztratil chuť na jakýkokoliv kompromis a svět zároveň daleko méně vnímá rozpor mezi mezinárodním právem a tím, co je de facto v terénu. Bašár Asad nyní nemá podporu toho, aby někdo bojoval za jeho uzmuté právo na držení Golan,“ vysvětlil Borek.

Trumpova osada

Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z tamních osad. Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích neschvaloval. 

„Ta osada je pořád v počátečním stádiu. Vyrostla tam nová brána, je tam nový transparent, symbol amerického orla a židovského svícnu,“ řekl Borek s tím, že jinak se vesnice v podstatě nezměnila. Upozornil také, že ani současný americký prezident Joe Biden rozhodnutí Trumpa nenegoval a USA tedy i nadále považují Golanské výšiny za součást Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volodymyr Zelenskyj udělil Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za zásluhy o Ukrajinu. Pavel řekl, že česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě Ukrajiny. Ráno přijel vlakem ze Lvova do Kyjeva, kde jej na hlavním nádraží uvítal šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
08:08Aktualizovánopřed 14 mminutami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
před 25 mminutami

„Viděl jsem peklo.“ Íranci popisují kulometnou palbu a pach krve v ulicích

Íránské bezpečnostní síly střílely protestující bez rozdílu do hlavy a lidé teď musejí hledat své děti v kontejnerech mezi stovkami znetvořených těl. Tak popisují masakry svědci, kterým se podařilo i přes blackout spojit se zahraničními médii. Podle pozůstalých chtějí úřady za odvoz těl spoustu peněz. Osud možná až dvaceti tisíc zatčených demonstrantů zůstává nejasný.
11:21Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádné tiskové konferenci to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do jihoamerické země posílá letadlo.
09:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jihokorejští hasiči likvidovali požár v Soulu

Rozsáhlý požár, který v pátek brzy ráno vypukl v zanedbané části luxusní soulské čtvrti Gangnam, se podařilo jihokorejským hasičům dostat pod kontrolu a o osm hodin později zcela uhasit. Ačkoli nebyly hlášeny žádné oběti, záchranáři evakuovali na dvě stě padesát lidí z okolních oblastí. Na místě zasahovalo tři sta hasičů a stovka vozidel. Příčiny požáru se budou prošetřovat.
před 2 hhodinami

Americké úřady zveřejnily přepisy volání na tísňovou linku po zastřelení Goodové

Americké úřady zveřejnily v noci na pátek SEČ přepisy telefonátů s policií a záchrannou službou související se zastřelením 37leté Renee Goodové agentem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minneapolisu 7. ledna. Informuje o tom deník The New York Times (NYT), podle něhož dokumenty ukazují šok svědků i to, jak v krizi, kterou nezpůsobila, postupovala minnesotská policie.
před 2 hhodinami

Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok, pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.
před 3 hhodinami

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pětiletému vězení

Jihokorejský soud odsoudil bývalého prezidenta Jun Sok-jola k pěti rokům vězení. Bývalou hlavu státu shledal vinným z maření výkonu úřední moci, když bránil úřadům ve vykonání zatykače, který se vztahoval k jeho vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek byl zveřejněn v přímém přenosu, informují agentury. Exprezidentův právník už informoval, že se jeho klient odvolá.
před 5 hhodinami
Načítání...