Izrael zdvojnásobí počet osadníků na Golanských výšinách, postaví zde tisíce domů

3 minuty
Události: Plány na osidlování Golanských výšin
Zdroj: ČT24

Izrael hodlá do pěti let zdvojnásobit počet osadníků na Golanských výšinách. Plán odsoudila Liga arabských států, podle níž jde o flagrantní porušení mezinárodního práva. Podobně se už dříve vyjádřila Sýrie. Na okupovaném území nyní žije asi dvacet pět tisíc Izraelců. Většina světa anexi této oblasti neuznává, výjimkou jsou Spojené státy.

Golanské výšiny jsou náhorní planina, jenž je korunována více než dvěma tisíci metry vysokou horou Hermon. Izrael je obsadil za války v roce 1967. Na izraelské poměry je oblast extrémně málo zalidněná. Nyní zde žije asi 25 tisíc izraelských osadníků a 23 tisíc drúzů ve čtyřech větších vesnicích pod horou Hemron.

„Drúzové si udržují velice ambivalentní a pragmatický vztah ke státu Izrael. Od roku 1967 žijí pod izraelskou suverenitou, zároveň velká část z nich se nevzdala syrského občanství a považují se za Syřany. Mají ale status rezidentů Izraele, takže využívají jeho školský či sociální systém, všichni mluví perfektně hebrejsky, neexistuje tam žádné násilné hnutí odporu vůči Izraelcům, neznají fenomén teroristických útoků. Využívají toho, že tam Izraelci jezdí na dovolenou, ta atmosféra je velmi přátelská,“ vysvětlil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. 

12 minut
David Borek natáčel na Golanských výšinách
Zdroj: ČT24

Rozvoj za sedm miliard

Plán na zdvojnásobení počtu obyvatel oznámil již v prosinci izraelský premiér Naftali Bennett. Rozšíření populace si dle něj vyžádá miliardu šekelů (sedm miliard korun), rozvoj infrastruktury, výstavbu bytů a vytvoření pracovních míst.

Kabinet pak schválil návrh výstavby 7300 bytových jednotek v Kacrinu, což je hlavní z osad na Golanech. Stavět se bude ale také v menších komunitách a Bennett řekl, že se počítá s výstavbou dvou zcela nových sídlišť, kde má vzniknout čtyři tisíce domů.

„V Izraeli už několik let není bydlení na Golanech považováno za něco ideologického. Tam se už nyní stěhují Izraelci, kteří chtějí zažívat čtyři roční období, chtějí zažívat sníh, chtějí zažít trochu evropského klima ve velice ekologickém zdravém prostředí,“ dodal Borek. Nevýhodou při řídkém osídlení je ovšem nedostatek infrastruktury, silnic, nemocnic či škol.

Strategické území

Sýrie i nadále formálně navrácení území požaduje. Izrael si v roce 1967 význam Golanských výšin uvědomoval. Z hory Hermon je totiž vidět přímo do Damašku a umožňuje izraelské armádě kontrolovat letový i telefonní provoz na velké části syrského území. Pod horou je zase velice úrodné údolí. V devadesátých letech se situace zklidnila a došlo dokonce na několik mírových pokusů mezi Izraelem a Sýrií. Ve všech plánech se předpokládalo, že by se Izrael mohl stáhnout, výměnou za plný mír se Sýrií. K tomu ale nikdy nedošlo.

V roce 2011 vypukla syrská občanská válka a Izrael si znovu naplno uvědomil význam toho, že výšiny kontroluje. „Mnohým Izraelcům doslova zamrazilo, když si představili, že by se vzdali Golanských výšin a pak by tam na očích Izraele probíhala syrská občanská válka se všemi jejich krutostmi, ať už krutosmi Asadova režimu, či od džihádistů. Izrael tedy ztratil chuť na jakýkokoliv kompromis a svět zároveň daleko méně vnímá rozpor mezi mezinárodním právem a tím, co je de facto v terénu. Bašár Asad nyní nemá podporu toho, aby někdo bojoval za jeho uzmuté právo na držení Golan,“ vysvětlil Borek.

Trumpova osada

Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2019 uznal svrchovanost Izraele nad částí Golan a bývalý izraelský premiér Benjamin Natanjahu pak po Trumpovi pojmenoval jednu z tamních osad. Trump se svou politikou odklonil od dosavadní praxe Washingtonu, který budování osad na okupovaných územích neschvaloval. 

„Ta osada je pořád v počátečním stádiu. Vyrostla tam nová brána, je tam nový transparent, symbol amerického orla a židovského svícnu,“ řekl Borek s tím, že jinak se vesnice v podstatě nezměnila. Upozornil také, že ani současný americký prezident Joe Biden rozhodnutí Trumpa nenegoval a USA tedy i nadále považují Golanské výšiny za součást Izraele.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Thajsko a Kambodža podepsaly novou dohodu o příměří

Zástupci Thajska a Kambodži podepsali novou dohodu o okamžitém příměří, napsala agentury Reuters s odvoláním na prohlášení kambodžského ministerstva obrany. Dohodě předcházelo třídenní jednání zástupců obou zemí. Přeshraniční konflikt, který se opět rozhořel na začátku prosince, si už vyžádal přes 40 obětí.
05:08Aktualizovánopřed 53 mminutami

V Kyjevě se ozvala série výbuchů, píší agentury

Série silných výbuchů se v sobotu v brzkých ranních hodinách ozvala v ukrajinském hlavním městě Kyjevě. S odvoláním na místní úřady o tom informovaly agentury Reuters a AFP. Ve městě byla aktivovaná protivzdušná obrana. Úřady varovaly před ruskými raketami a drony i mimo ukrajinskou metropoli.
01:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Útočník pobodal tři ženy v pařížském metru

Útočník v pátek v několika stanicích metra v centru Paříže nožem zranil tři ženy. Z míst činů uprchl, uvedla agentura AFP s odvoláním na dopravní podnik francouzské metropole. List Le Figaro napsal, že policie podezřelého zadržela v Sarcelles na severním předměstí Paříže.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Palestinec přejel muže a ubodal ženu na severu Izraele

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Venezuela propustila desítky lidí uvězněných po prezidentských volbách

Venezuelské úřady propustily šest desítek oponentů režimu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, kteří byli uvězněni po loňských široce zpochybňovaných prezidentských volbách. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na venezuelskou nevládní organizaci zabývající se situací politických vězňů v zemi. Vládní úřady tvrdí, že propustily 99 lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Při explozi v mešitě v Sýrii zemřelo nejméně osm lidí

Nejméně osm lidí zemřelo a 18 dalších utrpělo zranění při výbuchu v mešitě v syrské provincii Homs v oblasti, kde žijí převážně menšinoví alavité, píše agentura AFP. K útoku, který syrské úřady podle agentury Reuters označily za teroristický, se přihlásili ultrakonzervativní sunnité. Útok odsoudily některé blízkovýchodní země i Česká republika.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Izrael jako první stát na světě uznal nezávislost Somalilandu

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.
před 11 hhodinami

Babiš telefonoval s Trumpem, mluvili o migraci či Evropě

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek telefonicky hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Na sociální síti X Babiš uvedl, že dlouho mluvili o válce, migraci, Evropě, visegrádské čtyřce či o návštěvě v Bílém domě, při které se politici spolu s manželkami Monikou a Melanií setkali v březnu 2019.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...