Kanadský Quebec zavede daň pro neočkované. Lidi bez vakcíny budou pokutovat i v Řecku a Itálii

Kanadská frankofonní provincie Quebec, těžce zasažená covidem-19, v nejbližších týdnech zavede novou daňovou povinnost pojmenovanou „zdravotní daň“. Platit ji budou výhradně lidé odmítající očkování proti nemoci covid-19, protože podle quebeckého premiéra Françoise Legaulta tito lidé představují významnou finanční zátěž pro své spoluobčany. Pokuty pro neočkované zavádí i Itálie nebo Řecko.

Deset procent obyvatel, kteří zatím nemají ani jednu dávku očkování, nesmí „škodit“ zbylým 90 procentům, uvedl Legault. Neočkovaní lidé představují podle premiéra polovinu všech případů na jednotkách intenzivní péče. „Chápu a cítím všeobecnou nespokojenost vůči neočkované menšině, která podle všech propočtů zahlcuje naše nemocnice,“ dodal Legault s tím, že daň by měla být poměrně vysoká.

Osmimilionová provincie má v nemocnicích 2742 pacientů s covidem, 255 jich je na jednotkách intenzivní péče. V Quebecu od 30. prosince platí přísná opatření jako zákaz nočního vycházení od desáté večer do páté ráno nebo zákaz soukromých akcí. Potvrzení o očkování se také vyžaduje při vstupu do zdravotnických zařízeních, barů, divadel či krytých sportovišť.

V Quebecu v posledních třech dnech výrazně stoupl zájem o očkování poté, co vláda ohlásila, že od 18. ledna budou smět nakupovat ve státních obchodech s alkoholem a marihuanou jen lidé s očkováním proti covidu-19. Místní ministr zdravotnictví Christian Dubé uvedl, že objednávky na první dávku očkování stouply z přibližně 1500 denně na zhruba šest tisíc denně.

Řecko a Itálie budou také sankcionovat

Řecká vláda se snaží zvýšit proočkovanost populace především v rizikových skupinách. Zavedla proto očkovací povinnost pro lidi nad 60 let. Za porušování této povinnosti hrozí pokuta 100 eur měsíčně (2450 korun).

Vláda ale již uvažuje, že by věkovou hranici snížila na 50 let. V souvislosti se stávající povinností se nechalo naočkovat zhruba 200 tisíc lidí. Dokončené očkování mají v Řecku dvě třetiny lidí.

Italská vláda zavedla povinné očkování proti covidu-19 pro obyvatele ve věku 50 let a více pátého ledna. Od prvního února začnou tuto povinnost úřady vymáhat jednorázovou sankcí, která činí sto eur. Od 15. února lidé starší 50 let nebudou smět chodit do práce, pokud nejsou naočkovaní nebo nedávno neprodělali covid-19.

Část italských lékařů považuje pokutu sto eur za výsměch. Lékaři poukazují, že postih je výrazně mírnější než v dalších zemích, které zavedly povinné očkování. V Evropě to jsou Rakousko nebo právě Řecko. Přísnější postih ale v Itálii čeká lidi, kteří poruší povinnost se nechat naočkovat a chodí do práce.

Zaměstnavatel jim po pěti dnech absence nemusí vyplácet mzdu. Neočkované zaměstnance však nesmí propustit. Za vstup na pracoviště hrozí lidem bez očkování pokuta až 1500 eur (zhruba 37 000 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...