Z bývalého sídla Islámského státu zůstalo město sutin, dětské práce a beznaděje

Horizont ČT24: Bývalé útočiště teroristů se vrací k životu (zdroj: ČT24)

Blíží se výročí útoků z listopadu 2015, při kterých v Paříži zemřelo 130 lidí. Vzpomínky oživuje i ostře sledovaný soudní proces s pachateli, který začal před několika týdny a potrvá až do příštího roku. Atentáty byly tehdy řízeny se syrského města Rakká, bývalého hlavního města Islámského státu.

K pozdější porážce teroristů přispělo také intenzivní koaliční bombardování před čtyřmi lety. Bomby zničily osmdesát procent města, které se obnovuje jen ztěžka. V domech stále chybějí okna a dveře a jako zdi slouží staré deky.

Obyvatelé už si zvykli na život v sutinách. Včetně Mohameda, který před válkou pracoval jako vládní úředník. Z jeho třípatrového domu nic nezbylo. Jeho schodiště nikam nevede. Stejně jako jeho nejbližší budoucnost. „Nemáme práci a podívejte se, jak žijeme. Nic nás nečeká,“ řekl štábu francouzské televize. 

Děti musí tvrdě pracovat

Dnes je město plné prachu a hluku ze sbíječek. Obyvatelé ho rekonstruují sami, bez mezinárodní pomoci. V sutinách se pohybují i křehké dětské siluety. Po boku rodičů stavějí své město z ničeho za minimální odměnu. Tváře mají dětské, ale mluví jako dospělí.

„Pracuji se železem, abych nakrmil rodinu,“ říká čtrnáctiletý Hasan. Jedenáctiletý Ibrahim dostává půl dolaru za deset hodin práce. „Je to těžké, musím tahat nahoru vozík plný cementu. Ovšemže bych radši chodil do školy.“

Poválečná generace dětí je v podstatě obětovaná. Do školy chodí jen třicet procent z nich. Ibrahimova otce to naplňuje hanbou. „Děláme tu z rodiny čtyři, a stejně si sotva vyděláme na živobytí,“ uvádí. 

Jak zapojit manželky bývalých džihádistů

I takové jsou důsledky hrůzovlády teroristů. Na to, aby se na ně zapomnělo co nejdřív, dohlíží i místní kmenový vůdce Mohamed al-Násir. Snaží se mimo jiné o to, aby se do normálního života mohly zapojit manželky bývalých džihádistů.

Některé se do Rakká vrátily teprve před týdnem z vězeňského tábora. Zatím raději nevycházejí, protože se necítí v bezpečí. „Spolu s úřady jsme ochotni jim pomoci a odpustit. Naším jediným cílem je, abychom se definitivně zbavili Islámského státu,“ řekl k tomu Mohamed al-Násir.