Litva vyzvala své občany, aby nekupovali čínské mobily Xiaomi a zbavili se těch, co už mají

2 minuty
Litva vyzvala občany, aby nepoužívali telefony Xiaomi
Zdroj: ČT24

Litva v úterý vyzvala své občany, aby nekupovali mobilní telefony od čínské společnosti Xiaomi. Podle litevského ministerstva obrany mají zařízení zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsahy, které vadí Pekingu, uvedla agentura Reuters. Čínská firma na tvrzení litevského ministerstva nereagovala. Telefony Xiaomi patří mezi nejoblíbenější i v Česku. Čínská firma tvrzení litevského ministerstva popřela.

„Naše doporučení je nekupovat si nové čínské mobilní telefony a zbavit se těch koupených, jak to je jen možné,“ uvedl náměstek litevského ministra obrany Margiris Abukevicius.

Podle zjištění tamního kybernetického úřadu mají nová zařízení od firmy Xiaomi zabudovanou schopnost rozeznat a cenzurovat obsahy, které se nelíbí režimu v Pekingu. Jedná se například o věty „Svobodný Tibet“ či „Dlouhý život nezávislému Tchaj-wanu“ a zhruba dalších čtyři sta slov a výrazů. V zařízeních, jež směřují na trh v Evropské unii, je tato schopnost deaktivovaná, podle litevského úřadu ji však je možné spustit na dálku.

Čínská firma tvrzení litevského ministerstva popřela. „Zařízení Xiaomi v žádném případě necenzurují příchozí ani odchozí komunikaci uživatelů,“ uvedla v prohlášení.

Zdůraznila, že společnost „nikdy neomezovala a neblokovala a ani nikdy nebude omezovat a blokovat“ jakékoli osobní chování uživatelů jejích chytrých telefonů, ať už se jedná o vyhledávání, volání, procházení internetu či používání komunikačního softwaru třetích stran. Xiaomi „plně respektuje a chrání zákonná práva všech uživatelů“ a „dodržuje obecné nařízení Evropské unie o ochraně osobních údajů (GDPR)“, dodala.

Vztahy mezi Litvou a Čínou jsou v posledních týdnech napjaté poté, co Tchaj-wan, který Peking považuje za vzbouřeneckou provincii, ohlásil změnu názvu svého zastoupení ve Vilniusu. To míní přejmenovat na Tchajwanské zastoupení. Jinde v Evropě používá název odkazující pouze na hlavní město Tchaj-pej. Čína následovně povolala svou velvyslankyni ve Vilniusu ke konzultacím do vlasti. Litvu vyzvala, aby učinila totéž se svým velvyslancem v Pekingu.

Spíš morální než bezpečnostní hrozba

Mohou tedy telefony Xiaomi poškodit napřímo jejich vlastníky? „Nemyslím si, že jednomu konkrétnímu uživateli z anonymního davu to může něco způsobit. Teoreticky by mohlo dojít ke krádeži dat ke kreditním kartám. To by už ale muselo jít o velmi specifické útoky, které se navíc dnes dělají různými falešnými aplikacemi a dalšími phishingovými útoky,“ komentuje situaci redaktor webu mobil.idnes.cz Luděk Vokáč.

Podle něj tak nejde přímo o bezpečnostní nebezpečí, ale hrozbu morálního charakteru, která se týká oblasti lidských práv. „Cílené nabourávání se do telefonu je mířeno jako represe vůči určité skupině lidí s nějakým názorem, kterou by mohla jiná uskupení, v případě Číny tedy čínské úřady, kriminalizovat nebo omezovat v jejím fungování.“

Běžný jednotlivce podle Vokáče navíc nemá šanci zjistit, jestli jeho telefon cenzurovací zařízení obsahuje. „Není to úplně standardní, že tyto aplikace na telefonech jsou. Nicméně různá zadní vrátka, ať už úmyslná, nebo třeba daná nějakou softwarovou chybou, existují a samozřejmě existují i skupiny, které se snaží takovýchto řešení zneužít.“

Zároveň připomíná, že v minulosti proběhla řada skandálů o sběru dat uživatelů mobilních telefonů nejen u čínských značek. „Je nutno si uvědomit, že mobilní telefon je věc, která o nás ví téměř všechno. Ví, kde se pohybujeme, s kým jsme v kontaktu. Je třeba k tomu takto přistupovat a pokud možno data si chránit.“

Aplikace na chytrých telefonech, ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Podoba s Huawei

„Nejsem si vědom toho, že by v telefonech Xiaomi bylo něco, co by mohlo cenzurovat obsah, minimálně v kontextu Evropy, ať je to obsah, který by se někomu mohl líbit, nebo nemusel líbit. (…) Xiaomi bylo vyšetřováno americkými úřady. Těm se nelíbila vazba Xiaomi na čínské úřady, ale nedošlo k žádným restrikcím,“ reagoval na oznámení litevské vlády šéfredaktor webu mobil.idnes.cz Jan Matura. 

Podobnou kauzu jako Litva řešilo i Česko. Šlo ale o jinou čínskou značku – Huawei. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před používáním jejího softwaru i hardwaru.

„Varování před technologiemi Huawei z prosince 2018 je stále platné. K jeho vydání nás tehdy vedly poznatky z naší činnosti,“ připomněl tiskový mluvčí NÚKIBu Jiří Táborský. 

Podobná opatření se společností Xiaomi český kybernetický úřad v Česku nechystá. Značce se v tuzemsku daří – letos se tady stala zatím největším prodejcem telefonů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína hlásí růst loňský růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Do druhého kola prezidentských voleb v Portugalsku postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 2 hhodinami

Nejméně 21 obětí má nehoda dvou vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Zhruba třicet pasažérů je těžce zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubě obou vlaků bylo podle prohlášení úřadů přibližně 500 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Prokurdské síly potvrdily dohodu s Damaškem, odchází ze dvou oblastí

Kurdy vedená koalice Syrské demokratické síly (SDF) potvrdila sjednání dohody o příměří s vládou v Damašku, uvedla v noci na pondělí agentura AFP. Velitel SDF Mazlúm Abdí oznámil, že prokurdské milice odchází ze dvou oblastí, aby prý konflikt „nepřerostl do občanské války“. Dohodu s Kurdy oznámil v neděli prozatímní syrský prezident Ahmad Šará.
před 4 hhodinami

Při lesních požárech v Chile zemřelo nejméně osmnáct osob

Při lesních požárech na jihu Chile zemřelo nejméně osmnáct lidí. Více než 50 tisíc osob muselo být evakuováno. Oznámila to podle agentury AFP tamní vláda. Chilský prezident Gabriel Boric vyhlásil v neděli brzy ráno ve dvou regionech na jihu země stav katastrofy.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...