Koronavirus ve světě: V olympijské vesnici v Tokiu odhalili první případ, Austrálie zpřísňuje opatření

V olympijské vesnici v japonském Tokiu zdravotníci v sobotu odhalili první případ koronaviru. Podle organizátorů ho má člověk ze zahraničí zapojený do organizace Her. Olympiádu doprovázejí přísná hygienická opatření, sportovat se bude bez diváků. Začne v pátek 23. července a potrvá do neděle 8. srpna. Šíření koronaviru neustává ani v Německu nebo Austrálii. Francie zpřísní podmínky pro neočkované přijíždějící z šesti evropských zemí.

Olympijské hry v Tokiu kvůli koronaviru provázejí přísná opatření, která začínají už po příletu a mají minimalizovat rozšíření nákazy mezi olympioniky i běžnou japonskou populaci.

Sportovci se musí denně testovat a pohybovat kromě sportovišť jen v olympijské vesnici, kam nemá přístup nikdo zvenčí. Časté testování čeká také další akreditované, kteří budou bydlet převážně ve vyhrazených olympijských hotelech. Bez ohledu na případné očkování jsou povinné roušky a odstupy.

Kvůli dalšímu nárůstu nákazy v Japonsku byl v Tokiu na dobu olympiády vyhlášen nouzový stav. Hry se tak nakonec uskuteční i bez domácích diváků, o zákazu těch zahraničních bylo jasno už dlouho. Většina japonské veřejnosti v průzkumech vystupuje proti olympiádě. Po příletu prezidenta MOV Thomase Bacha vyjadřovali lidé nespokojenost na sociálních sítích i při demonstracích v ulicích.

Sám Bach označil rychlé rozeznání případu za známku toho, že opatření jsou účinná. „Od  prvního do 16. července přicestovalo zhruba 15 tisíc sportovců, funkcionářů a dalších akreditovaných lidí. Všichni byli po příletu testováni. Z toho 15 bylo pozitivních. To je velmi nízká míra, 0,1 procenta. Každý byl hned izolován a nepředstavuje žádné nebezpečí pro ostatní účastníky nebo japonské obyvatele. Je to důkaz, že opatření fungují,“ řekl prezident na tiskové konferenci.

V Německu nákaza roste, Austrálie zpřísňuje opatření

Výskyt koronaviru se nepřestává zvyšovat v Německu. Desátým dnem vzrostl počet nových případů za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel. V sobotu tento údaj činí 9,4 případu. Minulý týden hodnota klesla na nejnižší úroveň od začátku měření. Na 100 tisíc obyvatel připadalo 4,9 případu nákazy koronavirem za uplynulý týden.

Za posledních 24 hodin německé laboratoře objevily 1608 nových případů nákazy koronavirem. Před týdnem jich bylo 952. V souvislosti s nemocí covid-19 zemřelo za poslední den 22 pacientů.

Kumulovaný počet případů za posledních sedm dní na 100 tisíc obyvatel je v Německu zásadní. Je to hlavní údaj, skrze který úřady hodnotily vývoj epidemie. Ministerstvo zdravotnictví ale zvažuje změnu, do měření chce zahrnout i další čísla, například vývoj hospitalizací.

  • 21:53

    Vietnam o další dva týdny prodlouží opatření, která byla přijata s cílem zastavit šíření koronaviru v hospodářské metropoli Ho Či Minově Městě a v dalších 18 městech a provinciích na jihu země. Přísná omezení pohybu měla původně skončit v neděli 1. srpna.

  • 18:44
    Česko

    Lékař Vlastimil Voráček, který měl jako první z členů české výpravy po příletu na OH pozitivní test na covid, po opuštění izolace už z Tokia odletěl.

  • 18:36
    Česko

    Vyšetřování průběhu charterového letu na OH, po němž byli někteří členové výpravy pozitivní na covid, neodhalilo podle ČOV žádné systémové pochybení.

Australské město Sydney a jeho okolí čeká další zpřísnění protikoronavirových opatření. Rozhodla o tom vláda Nového Jižního Walesu, jehož je Sydney metropolí. Podle premiérky tohoto australského státu Gladys Berejiklianové pandemická pravidla, která v oblasti platí od 26. června, sice vedla ke stabilizaci šíření koronaviru, nejsou ale dostatečná pro výraznější snížení počtu nových infekcí.

V Sydney a okolí, kde žije přes šest milionů lidí, budou muset zavřít obchody se zbožím, které není považováno za nezbytné. Obyvatelé v některých částech města nesmějí opustit svou čtvrť, pokud nedojíždějí za prací do zdravotnictví či jiného klíčového sektoru. Zavřeny budou také stavby, protože právě mezi stavebními dělníky úřady zaznamenaly silné šíření nákazy.

Francie zpřísní podmínky pro neočkované přijíždějící z některých zemí

Francie bude od neděle požadovat od neočkovaných negativní test na koronavirus ne starší 24 hodin při příjezdu z Británie, Španělska, Portugalska, Kypru, Řecka a Nizozemska. Podle agentury AFP to oznámila kancelář francouzského premiéra Jeana Castexe.

Cestující z Británie se dosud museli při překročení francouzských hranic prokazovat testem ne starším 48 hodin a lidé přijíždějící ze zmíněné šestice evropských zemí ne starším 72 hodin.

Kancelář premiéra zároveň sdělila, že od soboty budou zrušena omezení pro cestující ze všech zemí, kteří mají ukončené očkování jednou z vakcín uznávaných Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), tedy očkovacím preparátem od výrobců Pfizer/BioNTech, Moderna, AstraZeneca a Johnson & Johnson. Kromě toho bude Francie od nynějška uznávat také očkování vakcínou Covishield, kterou vyrábí s licencí od AstraZenecy indická společnost Serum Institute.

Britské úřady mezitím podle stanice BBC informovaly, že plně očkovaní cestující, kteří se vrátí do Anglie a Walesu z Francie, budou muset i po pondělku nastoupit karanténu, přestože u příjezdů z mnoha jiných zemí se pravidla od nového týdne zmírní. Podle britské vlády totiž ve Francii přetrvávají případy varianty beta, která byla poprvé zaznamenána v Jihoafrické republice.

Počet účastníků pouti do Mekky je i letos omezen

K Velké mešitě v Mekce na západě Saúdské Arábie začali v první den každoroční muslimské pouti proudit věřící. Letošní pouti se kvůli nebezpečí šíření koronaviru může zúčastnit jen 60 tisíc lidí, uvedla agentura AFP. Rozsah pouti byl ze stejného důvodu omezen i loni.

Pouť potrvá do 22. července. Do Mekky se letos mohou vydat jen občané Saúdské Arábie a také očkovaní cizinci, kteří žijí v království. Letošní pouť je sice větší než loňská, přesto výrazně menší ve srovnání s dobami před pandemií, kdy se jí běžně účastnily miliony lidí z celého světa.

Saúdskoarabská média ujišťují, že na místě jsou přísně dodržována hygienická pravidla. Poutníci jsou například rozděleni do skupin po dvaceti a nesmějí se dotýkat svatyně Kaaby, která je umístěna právě ve Velké mešitě. 

Biden kritizoval sociální sítě za dezinformace

Americký prezident Joe Biden v pátek ostře kritizoval provozovatele sociálních sítí za to, že nejsou schopni zabránit šíření falešných informací o nemoci covid-19. Podle něj sociální sítě touto svou neschopností „zabíjejí lidi“. Ve čtvrtek šéf amerického úřadu pro veřejné zdraví Vivek Murthy označil dezinformace o vakcínách proti covidu-19 za hrozbu pro veřejné zdraví.

Biden ve svém vyjádření pro média také dodal, že „jediná pandemie je mezi nenaočkovanými“.

„Cirka 65 procent dezinformací o vakcínách (proti covidu-19) šíří na sociálních sítí zhruba 12 lidí,“ uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Podle stanice CNN vycházel z březnové zprávy nevládní organizace proti šíření nenávisti v digitálním prostoru CCDH.

Ve svém čtvrtečním vyjádření Murthy uvedl, že sociální sítě svým nastavením spíše podporují šíření nepravých, mylných či zavádějících informací. Američany vyzval, aby proti šíření dezinformací bojovali. „Záleží na tom osud životů,“ uvedl.

Proti Murthyho slovům ale vystoupili někteří provozovatelé známých sociálních sítí. Mluvčí Facebooku označil výroky zdravotnického představitele za „nařčení, která nejsou podložena fakty“. Poukázal, že na této sociální síti přes dvě miliardy uživatelů zhlédlo potvrzené informace o nemoci covid-19 a očkování. Twitter uvedl, že se chce i nadále podílet na šíření kvalitních zdravotnických informací.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
před 3 hhodinami

USA a Rusko budou o víkendu jednat na Floridě, píše Politico

Vyjednávači USA a Ruska se o víkendu sejdou v Miami na Floridě, aby projednali možnou cestu k míru v rusko-ukrajinském konfliktu, uvádí americký portál Politico s odvoláním na dva své zdroje. Součástí ruské delegace bude prý Kirill Dmitrijev, jenž je výkonným ředitelem Ruského fondu přímých investic a předním ruským vyjednávačem pro Ukrajinu. Očekává se, že americké zástupce povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Odvolací soud umožnil setrvání Národní gardy ve Washingtonu

Americký federální odvolací soud ve středu rozhodl, že nasazení Národní gardy ve Washingtonu může prozatím pokračovat, čímž zvrátil verdikt nižší instance nařizující stažení vojáků. Informovala o tom agentura AP s tím, že gardisté v metropoli zůstanou i v roce 2026. Národní gardu, rezervní složku amerických ozbrojených sil, vyslal do hlavního města k policejní misi prezident Donald Trump.
před 4 hhodinami

Novela zákona o veřejnoprávních médiích vyvolává v Litvě protesty

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.
před 5 hhodinami

Europarlament žádá dostupnou možnost potratu pro všechny ženy v EU

Poslanci Evropského parlamentu ve Štrasburku vyzvali k tom, aby všechny ženy v EU měly možnost bezpečně podstoupit potrat. Ženy, které žijí v zemích, kde tento zákrok není povolen, by ho mohly podstoupit v jiném unijním státě bezplatně. Usnesení je nicméně pro členské státy nezávazné.
před 5 hhodinami

Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak zkrachuje, varuje Rusnok

„V našem bytostném zájmu je posilovat společenství, jehož jsme součástí a které nám pomáhá se ochránit – jak EU, tak NATO. Rozhodují praktické kroky, ne gesta nebo vyjádření,“ komentoval v Interview ČT24 expremiér a bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok fakt, že Rusko stále trvá na tom, že v jeho sféře vlivu leží i Česko. Aby Ukrajina přežila, potřebuje financování, jinak země zkrachuje ekonomicky a tím pádem i vojensky, dodal s tím, že Kyjev nebojuje jen za sebe, ale také za nás. Míní, že Rusko „má pořád choutky vykládat, že toto je jeho vlivové území“.
před 6 hhodinami

Slovenský soud pozastavil účinnost zákona rušícího úřad pro ochranu whistleblowerů

Slovenský ústavní soud ve středu pozastavil účinnost zákona, který měl zrušit stávající úřad na ochranu oznamovatelů protispolečenské činnosti a nahradit ho od ledna příštího roku novou institucí. Rozhodnutí soudu uvítala opozice, která mu minulý týden doručila podnět k přezkoumání zákona. Výhrady vůči němu měla také Evropská komise, slovenský generální prokurátor i slovenský prezident Peter Pellegrini. Soud zrušil i nové administrativní povinnosti pro nevládní organizace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...