Slovenský premiér Igor Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních. Matovič to řekl novinářům v neděli večer, v den prvního výročí jmenování svého kabinetu. Demise premiéra znamená podle ústavy pád vlády. Z vyjádření Matoviče ale vyplynulo, že stávající čtyřčlenná koalice by měla pokračovat, sestavit nový kabinet a on sám bude členem vlády. Jedna z menších koaličních stran už některé z Matovičových podmínek odmítla.
Matovič je ochotný podat demisi, pokud koalice splní podmínky
Vládní krizi dříve v tomto měsíci prohloubila výzva dvou menších vládních stran Sloboda a Solidarita (SaS) a Za ľudí, aby Matovič rezignoval. Svůj požadavek zdůvodnily konflikty v koalici a konfrontačním způsobem Matovičova vládnutí. SaS podmínila své setrvání v koalici výměnou premiéra.
„Uvědomujeme si i svůj vlastní podíl zodpovědnosti za současnou krizi v koalici a rovněž vážnost situace. Mnohem důležitější než jakékoliv místo jednotlivce v této vládě je budoucnost Slovenska a další působení demokratické vlády,“ řekl slovenský premiér.
Podle Matoviče podmínkou jeho protikorupčního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) pro výměnu předsedy vlády kromě jiného je, aby z kabinetu odešel také ministr hospodářství a šéf SaS Richard Sulík, se kterým je Matovič dlouhodobě ve vzájemném sporu ohledně řešení epidemie covidu-19. Sulík už dříve navrhl, že je připraven rezignovat, pokud by tak učinil i Matovič. SaS by se podle Matoviče také měla vzdát vedení jednoho ze tří ministerstev, která po zohlednění volebního výsledku strana dostala navíc.
SaS se v reakci na Matovičovo prohlášení odmítla vzdát vedení jednoho z ministerstev a Sulík zase odmítl svůj odchod z vlády v případě, že v ní zůstane Matovič. V prohlášení zaslaném ČTK SaS také uvedla, že nebude souhlasit s takovými návrhy, jejichž hlavním motivem je osobní msta Matoviče. V případě nedohody do nejbližší středy ministři za SaS podají demisi a strana odejde z vlády. SaS nominovala kromě ministra hospodářství i ministry školství a zahraničí.
Chybějící důvěra
Matovič je podle svých kritiků i části představitelů koalice extrémně mstivý, příliš citlivý na kritiku a rád poutá pozornost. Během koronavirové krize postavil proti sobě také prezidentku Zuzanu Čaputovou, představitele samosprávy či část vědců, kteří upozornili na pochybení vlády. Podle průzkumu veřejného mínění má ovšem ze všech členů vlády největší nedůvěru obyvatel země právě Matovič.
Předseda slovenské vlády také řekl, že OĽaNO přijímá nabídku na rezignaci ministryně spravedlnosti Márie Kolíkové ze strany Za ľudí. Kolíková se rovněž vymezovala vůči Matovičovi. Ministryně spravedlnosti za první rok fungování nynější vlády dokázala prosadit například navrhované změny v soudnictví. Právě justice je podle politologů oblastí, kde jsou výsledky práce nynějšího kabinetu nejviditelnější.
Během stávající vládní krize už po tlaku stran SaS a Za lidi rezignoval ministr zdravotnictví Marek Krajčí za OĽaNO, později překvapivě ohlásil demisi ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Sme rodina.
Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi předseda vlády Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.
Rok s Matovičem
Na vlně boje proti korupci porazilo v loňských volbách právě Matovičovo hnutí OĽaNO do té doby neporazitelný Smer-SD a sestavilo koalici s rekordní většinou. Po vraždě Kuciaka slibovala Matovičova vláda vytouženou změnu, agendu ale určila pandemie.
„Mandát promrhala. Největší problém této vládní koalice je povaha premiéra. Pokouší se vždy udělat nějaký spektákl. To bylo plošné testování, to byl nákup Sputniku. Politiku vnímá jako PR,“ podotýká komentátor a publicista Denníku N Martin M. Šimečka.
Události ČT: Slovenská vláda je po roce před rozpadem (zdroj: ČT24)
Matovičovu vládu kritizovala i bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová. Ta kabinetu vytýká, že ztratil důvěru, jednal chaoticky a neřešil sociální dopady pandemie. Jarní vlnou prošlo Slovensko dobře, v zimě se ale ocitlo na čele statistik obětí a hospitalizovaných.
„Co platilo dopoledne, neplatilo odpoledne. Nevěděli jsme, co máme vlastně dělat. Na Slovensku důvěra klesla historicky na nejnižší možné hodnoty, jaké jsme za třicet let vůbec viděli a zažili.“
I expremiérka přitom oceňuje, že začalo slibované tažení proti korupci. V poutech skončili soudci, dva policejní exprezidenti nebo elitní prokurátor. Nejen lidé bývalých vlád, ale i vlastní šéf tajné služby. „To Matovičovi nutno přiznat, že tomu skutečně dal volné ruce. Takto vypadá revoluce, když se nový systém vypořádává s tím starým,“ souhlasí i Šimečka.