Vrchní prokurátorka Mezinárodního trestního soudu v Haagu zahájila oficiální vyšetřování údajných válečných zločinů na palestinských územích. To se má zaměřit jak na teroristickou skupinu Hamás, tak na Izrael. Proces vyšetřování bude velmi dlouhý, ale pokud by byli vysoce postavení izraelští politici či vojáci uznání vinnými, byl by na ně vydán zatykač, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. To by znamenalo, že by pak nemohli například cestovat do mnoha zemí Evropy, přiblížila možné dopady.
Izrael označil zahájení vyšetřování za antisemitské rozhodnutí. Palestina, která o vyšetřování požádala, ho vítá. Tribunál chce přezkoumat i výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu.
Kalhousová považuje za zajímavé, že spokojen s rozhodnutím je i Hamás, který je sám vyšetřován. Podotkla přitom, že vyšetřit jeho možné zločiny bude jednodušší než u Izraele. Domnívá se však, že pro teroristickou organizaci je velkým zadostiučiněním, že vyšetřování srovná na jednu úroveň ji se státní armádou.
„Pro Palestince obecně je to zadostiučinění, že jsou možná schopni se domoci práva na mezinárodní úrovni,“ řekla.
Jak to bylo s útoky na civilní cíle?
Podle Kalhousové bude tribunál zkoumat, zda došlo ke zločinům proti lidskosti. Například zda Izraelci úmyslně útočili na civilní cíle, jako to běžně dělá Hamás. „Odvážím se tvrdit, že ne,“ řekla ředitelka centra izraelských studií.
Připomněla také, že v Izraeli bylo rozhodnutí o vyšetřování odsouzeno napříč politickou scénou. Ta se shoduje, že země uprostřed nebezpečného regionu se musí bránit, jinak by to pro ni bylo likvidační.
Odsouzení i ovace
„Rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu zahájit vyšetřování pro podezření ze spáchání válečných zločinů Izraele je absurdní. Je to nepokrytý antisemitismus a vrcholné pokrytectví,“ reagoval předseda vlády Izraele Benjamin Netanjahu.
Naopak ovace zní z obou palestinských politických center, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. „Od Palestinské autonomie z Ramalláhu i z hnutí Hamás v Gaze. Jejich dlouhodobým cílem je podrobit Izrael kritériím mezinárodního práva.“
Člen palestinského vedení Wazíl Abú Júsef považuje rozhodnutí za důležité, „protože ukazuje, že ti, kdo se dopouštějí zločinů proti palestinskému lidu, budou čelit spravedlnosti.“
Co se bude vyšetřovat
Izrael se podivuje nad tím, že soud bude šetřit jen činy spáchané po 13. červnu 2014, takže nebude řešit to, co se stalo o den dříve. Tehdy palestinští teroristé unesli a zavraždili tři izraelské mladíky, což vedlo k válce, připomněl Borek.
Izrael, ale například také USA autoritu Mezinárodního trestního soudu neuznávají. Odmítají myšlenku, že suverénní stát by měl být podroben nadnárodní soudní autoritě. „Je zcela vyloučeno, že by se Izrael nechal zvnějšku donutit k něčemu, co by v konečném důsledku poškodilo naši bezpečnost,“ řekl loni v únoru bývalý velvyslanec Izraele u OSN Ron Prosor.
Další námitka je, že Palestina není skutečný stát. Loni v tom Izrael podpořila právním stanoviskem i Česká republika. „Myslím, že Česká republika stojí, jako vždy, na správné straně historie,“ řekl tehdy Prosor.
Zpravodaj ČT uvádí, že židovský stát nyní nemůže ignorovat rozbíhající se vyšetřování. Některým jeho politikům a armádním činitelům hrozí, že v zahraničí můžou čelit zadržení a výslechu. Například Benny Gantz byl náčelníkem generálního štábu v době války v Gaze.
Palestincům se tak podle Borka podařilo najít slabé místo protivníka. Izraelská armáda má sice jednoznačnou převahu na zemi i ve vzduchu, „ale teď se bude muset naučit čelit soudním obsílkám.“
