Lidé v Polsku už přes měsíc protestují proti zpřísnění potratové politiky. Hnutí Stávka žen, jež demonstrace pořádá, mezitím rozšířilo své požadavky a volá po demisi vlády. Rozhodnutí ústavního soudu, které odpor původně vyvolalo, přitom úřady stále nevydaly ve sbírce zákonů. V zemi tak i nadále platí takzvaný potratový kompromis. Napětí, které panuje v polské společnosti kvůli potratům, pro Horizont ČT24 okomentoval sociolog a analytik Marcin Duma z institutu IBRiS.
Kritizované rozhodnutí ústavního soudu zakazuje potrat i v případě, že má plod vážnou vadu. Protestující aktivistky tvrdí, že stát chce nutit matky rodit děti, které nemají šanci přežít, a vystavuje tak ženy utrpení.
Podle sociologa Dumy se protesty v Polsku nerozhořely jen ve velkých městech, ale i v malých sídlech. Z výzkumů podle něho vyplývá, že k interrupcím zároveň přistupují častěji ženy, které mají nižší sociální postavení nebo žijí v menších městech.
„To neznamená, že jsou liberálnější nebo pokrokovější, jsou konzervativní. Tím spíše se dostávají do jistého diskomfortu. A náhle – vládní tábor porušuje tabu, vystavuje je tomu, vyvolává jisté traumatické vzpomínky a říká: Podívejte, už to nebude tak, jak jste si představovaly. Končí ten uspořádaný svět,“ popisuje Duma.
Sociolog rovněž uvedl, že v Polsku má s potratem zkušenosti daleko více žen, než uvádí statistiky. Více než polovina Poláků je podle něho také spokojena s vládním kompromisem a chce, aby platila pravidla zavedená v 90. letech. Důvody k tomu jsou různé.
Protesty se těší podpoře většiny Poláků
„Pokud se podíváme na opravdu hloubkové průzkumy, tak víme, že Poláci dobře vědí, co je třeba podniknout k přerušení těhotenství. Ať už jde o výjezd na kliniku do zahraničí blízko polské hranice, nebo využití pomoci při farmakologické interrupci, či informaci, který lékař v daném městě ten zákrok provádí. A to je sféra, o níž všichni vědí, mnoho lidí ji využívá, ale veřejně o tom nemluvíme,“ řekl Duma.
Protesty podle průzkumů podporuje až 70 procent Poláků, ovšem jen v otázce interrupcí. Další požadavky hnutí Stávka žen, ať už jde o větší uvolnění potratové politiky, nebo demisi vlády Práva a spravedlnosti (PiS), už takovou podporu nemají. Zvláštní skupinou jsou podle Marcina Dumy ti nejmladší demonstranti.
„Oni volají hesla proti Právu a spravedlnosti, ve skutečnosti jsou ale znechuceni všemi politiky jako takovými. Je to krize všech uskupení zleva doprava. Jestli se tu najde místo na něco nového, na nějaké přeskupení hodnot na politické scéně, bude záležet na tom, jaká politická nabídka se objeví,“ dodal sociolog.
Marcin Duma tvrdí, že další vývoj protestního hnutí záleží na srozumitelnosti požadavků aktivistek. A také na tom, jestli se vládnoucí straně podaří zákonnou cestou vrátit ke kompromisu, jehož porušení vyhnalo lidi do ulic.
