Trump vyměnil ministra obrany Espera, nahradí ho šéf protiteroristického centra Miller

Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska Chris Miller.

„S radostí oznamuji, že Christopher C. Miller… bude s okamžitou platností úřadujícím ministrem obrany. Chris odvede skvělou práci! Mark Esper byl propuštěn. Chtěl bych mu poděkovat za jeho službu,“ uvedl Trump ve dvojici twitterových příspěvků.

Esper byl v čele Pentagonu od loňského července. Vystřídal úřadujícího ministra Patricka Shanahana a stal se třetím šéfem ministerstva obrany od Trumpova nástupu do Bílého domu.

Chris Miller
Zdroj: Joshua Roberts/Reuters

„Začátek vyhazování“

Ministerstvo obrany personální změnu bezprostředně nekomentovalo. Agentura AP ji hodnotila jako bezprecedentní krok v podání hlavy státu odmítající přiznat volební porážku a „naštvané“ na lídra Pentagonu, kterého vnímá jako nedostatečně loajálního. Vývoj by prý mohl zneklidnit spojence USA a vnáší novou úroveň nejistoty do procesu předávání moci. Podle Reuters se zdá, že chce Trump využít zbytek svého času v Bílém domě na vyrovnávání účtů v rámci administrativy.

Novinářka Maggie Habermanová, která sleduje Trumpovu administrativu pro deník The New York Times, na Twitteru Esperovo propuštění komentovala jako začátek „vyhazování“ vládních činitelů. „(Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování Christopher) Wray a Esper byli podle několika pracovníků Bílého domu na začátku seznamu těch, co dostanou padáka,“ napsala.

Esper byl připraven rezignovat

Americká média přišla minulý týden s informací, že Esper plánoval na ministerskou funkci rezignovat. Hovořilo se přitom o jeho dřívějších veřejných vyjádřeních, která nebyla zcela v souladu s kroky prezidenta Trumpa.

Na začátku června za masivních protestů proti policejní brutalitě Esper řekl, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu. Trump předtím nasazení armády avizoval, nakonec k ničemu takovému nedošlo.

Trump také během jarní vlny protestů odmítl jakékoli úvahy o přejmenovávání vojenských základen věnovaných velitelům armády Konfederace, která během občanské války bojovala za zachování otroctví. Šéf Pentagonu tehdy řekl, že o změnách názvů lze jednat. Esper kromě toho dával najevo nesouhlas s Trumpovým přístupem k NATO a dalším vojenským spojenectvím USA, píše Reuters.

  • Bývalý armádní důstojník ve výslužbě od letošního srpna řídil Národní protiteroristické středisko. V období 2018 až 2019 působil jako zvláštní poradce pro boj proti terorismu a nadnárodním hrozbám v Národní bezpečnostní radě (NSC).
  • V ozbrojených silách působil v letech 1983 až 2014. Miller je mimo jiné bývalým příslušníkem jednotky „zelených baretů“, která je součástí amerických speciálních sil. Po odchodu z armády pracoval přes dva roky jako poradce resortu obrany v oblasti tajných operací.
  • Armádní kariéru Miller začal v roce 1983, sloužil rovněž v národní gardě jako vojenský policista. V roce 1993 přešel ke speciálním silám a působil na mnoha velitelských a štábních pozicích. Účastnil se mimo jiné počátečních bojových operací v Afghánistánu v roce 2001 a v Iráku v roce 2003.
  • Christopher C. Miller se narodil 15. října 1964 v Platteville ve Wisconsinu. Vyrostl v Iowě. Studoval historii na Univerzitě George Washingtona a poté absolvoval Námořní válečnou školu, kde se věnoval studiu národní bezpečnosti.
  • Miller je ženatý s Kathryn Maagovou. Mají dvě dcery a syna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 5 mminutami

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele, napsala s odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
08:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
01:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii firmy Lukoil u ruského města Perm

Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle něj si však nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
před 5 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci dalších osmi vesnic v Libanonu

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.
před 5 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 5 hhodinami
Načítání...