Turecko vedle islamistů v Sýrii útočí i na Kurdy v Iráku

Ankara - Turecká vojenská letadla v pátek dvakrát bombardovala pozice islámských radikálů v Sýrii a v noci na dnešek také tábory Strany kurdských pracujících (PKK) v sousedním Iráku. Premiér Ahmet Davutoglu oznámil, že vláda dala příkaz k další vlně útoků, které právě pokračují. Turecko se pátečními operacemi připojilo k zemím, které zasáhly do syrských bojů, ale ohrozilo také dohodu s tureckými Kurdy. PKK už oznámila, že mírová jednání s Ankarou nebudou pokračovat - nemají prý už smysl.

S USA se podle tureckého ministerstva zahraničí Ankara dohodla na tom, že na syrsko-turecké hranici vznikne pásmo, z něhož budou vytlačeni bojovníci Islámského státu.

Na Kurdy v severním Iráku zaútočilo Turecko poprvé od zahájení mírových jednání v roce 2013. Kurdové bojují o svou autonomii v Turecku od roku 1984. Vůdce PKK Abdullah Öcalan vyzval k příměří a vláda tehdy slíbila, že zastaví vojenské operace proti Kurdům. „Příměří po nynějším bombardování okupantské turecké armády pozbývá smyslu,“ reagovala PKK na nový vývoj událostí.

Letecké útoky proti Straně kurdských pracujících se soustředily na pozice PKK v horách na severu provincie Dahúk a na úkryty, bunkry a skladiště v pohraničních horách Kandíl na irácko-íránské hranici. Tam je podle AP sídlo velitelství PKK. Podle vládních zdrojů zasáhla letadla sedm cílů. PKK je v Turecku zakázaná, ale provozuje několik výcvikových táborů v Iráku.

Útok ve městě Suruc
Zdroj: ČT24/ČTK/ABACA/AA

Napětí mezi tureckou vládou a Kurdy se vystupňovalo v posledních dnech poté, co sebevražedný atentát připisovaný Islámskému státu v tureckém pohraničním městě Suruc zabil 32 lidí. Kurdské skupiny obviňují tureckou vládu, že s IS nebojuje. Ve středu se PKK přihlásila k odpovědnosti za smrt dvou policistů nedaleko města Sanliurfa obývaného převážně Kurdy. „Takže dnešní prohlášení o ukončení mírových jednání je spíše potvrzením toho, že se PKK vrací k násilí proti představitelům tureckého státu,“ komentuje zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

  • „Celá ofenziva turecké armády proti islamistům i proti Kurdům byla pravděpodobně naplánována tak, aby proběhla současně,“ dodal Macháček. 

Turecko prý blokuje internetové stránky tureckých Kurdů

Turecké úřady začaly podle listu Hürriyet blokovat kurdské internetové stránky. Uživatelé mají problémy dostat se na Twitter a Facebook. Cílené stránky jsou obtížně dostupné nejen v Turecku, ale také v severním Iráku. Právník specializovaný na počítačovou technologii Mehmet Ali Köksal se domnívá, že se turecké úřady snaží kontrolovat provoz na sociálních sítích, aby zachytily komunikaci členů a příznivců PKK. Kvůli tomu se prý může přístupnost serverů zpomalovat.

Parlament v březnu schválil bezpečnostní zákon, který vládě umožňuje zablokovat internetovou stránku z důvodu „ochrany života, majetku, národní bezpečnosti nebo veřejného pořádku“. Telekomunikační úřad může tento zákon uplatnit do čtyř hodin a až dodatečně si vyžádat náležité povolení.

V pátek turecká armáda provedla dvě vlny útoků na IS v Sýrii. Zahynulo při nich údajně několik desítek bojovníků IS. Davutoglu oznámil, že vláda dala rozkaz k další vlně útoků v Sýrii i v Iráku. „Právě nyní tam bojuje letectvo i pozemní jednotky,“ sdělil ráno v Ankaře. Turecká policie v pátek provedla ve 13 provinciích razie a pátrala po stoupencích IS. Zatkla 590 lidí a dnes úřady zakázaly na neděli plánovaný mírový pochod svolaný kvůli atentátu v Surucu.

Turecko se dosud do bojů v Sýrii nevměšovalo, ale citlivě reagovalo na pohraniční incidenty. Přijalo na své území téměř dva miliony syrských uprchlíků a od počátku syrské války ostře vystupuje proti syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi, přičemž v minulosti bylo jeho spojencem. Ankara také prosazovala vytvoření nárazníkové zóny, aby lépe chránila své pohraničí. Vyjednávala o tom v minulých dnech. Turecký tisk píše, že půjde o úsek dlouhý 98 kilometrů mezi městy Džarábulus a Máraa v provincii Aleppo, což je zhruba desetina syrsko-turecké hranice. Zóna má být široká 40 kilometrů.

Turecký list Hürriyet píše o obratu v taktice v boji proti IS, protože poprvé se dohodli klíčoví spojenci USA a Turecko. Nálety, kterými bude bezpečnost v zóně zajištěna, budou provádět hlavně americká letadla, jimž dá Turecko k dispozici základnu v jihotureckém Incirliku. Turecko bude do operací zasahovat, jen bude-li to nezbytné. Poskytne k tomu nejen svá letadla, ale také dělostřelectvo. Kvůli bojům u hranice už v minulých dnech posílilo jednotky na hranici.

Policie rozháněla demonstranty vodními děly

Proti leteckým úderům turecké armády v severním Iráku demonstrovala v Ankaře asi tisícovka lidí. Turecká policie proti nim nasadila vodní děla a slzný plyn. Turecké úřady také nepovolily mírový pochod, který chtěli odpůrci leteckých úderů uspořádat v neděli v Istanbulu. Zdůvodnily to obavami o bezpečnost a dopravu ve městě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrací do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě obrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 40 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...