Itálie čeká do konce roku příliv až 200 tisíc uprchlíků

Řím - Záchranné lodě ve Středozemním moři zachránily od pátku do neděle asi 5 tisíc běženců, kteří prchají do Evropy z Afriky a zemí Blízkého východu. Jen do Itálie letos vyjelo více než 40 tisíc uprchlíků. Do konce roku Itálii podle odhadů čeká příliv až dalších 200 tisíc lidí. Přílivu běženců čelí i některé řecké ostrovy, mezi nimi turisty oblíbený ostrov Kos.

Převaděči většinou vypravují čluny z Libye, kterou zmítá občanská válka. Třetinu z běženců prchajících do Itálie tvoří Syřané a dalšími velkými skupinami jsou Afghánci a Eritrejci. „Jde o jednu z největších uprchlických vln v letošním roce,“ řekl podle agentury Reuters výkonný ředitel Frontexu Fabrice Leggeri. Agentura Frontex, která pod záštitou EU uprchlíky zachraňuje, oznámila, že vzhledem k očekávanému nárůstu počtu uprchlíků v letní sezoně rozšíří oblast působení ve Středozemním moři a zvýší počet svých expertů, lodí i letadel.

K záchraně běženců bylo v uplynulých dnech nasazeno 25 lodí plujících pod italskou, maltskou, britskou a belgickou vlajkou, podporovaných finskými a islandskými letadly. Na pomoc migrantům připluly i lodě námořnictva a obchodní plavidla. Loni na moři přišlo o život na 3500 běženců, od začátku letošního roku už jich je kolem 1800.

Vedle Itálie čelí přílivu uprchlíků i řecké ostrovy

Migranti prchají před boji, útlakem nebo bídou z Blízkého východu a Afriky i do Řecka. Minulý týden Řekové zadrželi více než 1500 nelegálních migrantů. Běženci se nacházeli na lodích u ostrovů Kos, Lesbos a Chios. Jen letos v květnu na Kos a přilehlé ostrovy dorazilo přes 3 a půl tisíce uprchlíků. Loni to bylo podle místních statistik pouze 33. Nárůst je tedy obrovský. Na Kosu je aktuálně zhruba tisíc běženců. Pro představu - turistů je na vrcholu sezony na ostrově zhruba 150 tisíc.

České cestovní kanceláře po informaci o přílivu migrantů na Kos musely zodpovídat stovky dotazů svých klientů k bezpečnostní situaci. Ta se ale podle zpravodaje ČT Václava Černohorského nijak nezměnila. Jeho slova potvrzuje i místní policie, která údajně nezaznamenala žádný narůst incidentů. Místní úřady se snaží co nejrychleji vyřídit identifikaci uprchlíků a dát jim povolení cestovat dál. Nikdo z migrantů totiž na ostrově zůstávat nechce. Chtějí pokračovat na pevninu a dál do západní Evropy, popsal situaci ve vysílání ČT24 Černohorský.

Německo a Francie chtějí, aby Brusel upravil uprchlické kvóty

Evropská komise navrhla nový program pro migraci, který mimo jiné počítá s přerozdělením uprchlíků v jednotlivých zemích EU, což mnohde vyvolalo nesouhlas. Německo s Francií současný návrh Evropské komise, který počítá s unijním přerozdělením 40 tisíc Syřanů a Eritrejců z táborů v Itálii a Řecku, zpochybnily. Plán komise podle Berlína i Paříže nebere v úvahu dosavadní úsilí, které už obě země s přijímáním uprchlíků vyvinuly.

Mluvčí Evropské komise Natasha Bertaudová společné vyjádření obou zemí uvítala jako důkaz debaty, která se o problému vede. „K diskusi s členskými státy jsme otevřeni,“ poznamenala a připomněla blížící se schůzku ministrů vnitra a spravedlnosti zemí EU. Ti se sejdou 15. a 16. června v Lucembursku.

Podle kvót ohlášených Evropskou komisí by Německo i Francie měly přijmout takřka 40 procent z celkových asi 40 tisíc běženců. Prohlášení obě země učinily krátce před dvoudenním setkáním několika unijních ministrů vnitra, které začíná na saském zámku Moritzburg nedaleko Drážďan. Jedním z témat schůzky, na které jsou očekáváni i američtí ministři vnitřní bezpečnosti Jeh Johnson a spravedlnosti Loretta Lynchová, jsou právě otázky přílivu běženců do EU.

Návrh na pomoc Itálii a Řecku ostře odmítá část členů evropské osmadvacítky. Je mezi nimi i Česko, na které by podle tohoto plánu připadlo 1328 azylantů. Jiným zemím nevadí koncept přerozdělení jako takový, ale nelíbí se jim výpočetní metoda, podle které komise navrhuje počty pro jednotlivé země EU.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci a snaží se destabilizovat vládu.
03:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 1 hhodinou

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 10 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...