Vyhlášení státu se obejde bez soudu, u sporných území je potřeba

Vznik státu není ani tak právní akt jako faktická událost. Podle Vladimíra Balaše z Ústavu státu a práva Akademie věd státy vznikaly původně tak, že určitá populace obsadila území, které nikdo nenárokoval, a uplatňovali tam moc. Kde je ale zájemců o půdu víc, tam může pomoci mezinárodní soudní dvůr. Otázky ohledně vyhlášení států vzbudil Vít Jedlička, který v dubnu založil stát Liberland na pomezí Srbska a Chorvatska, které nicméně tvrdí, že se nároku na území nevzdaly.

Kritéria vzniku státního útvaru v obecné rovině naznačuje Montevidejská úmluva z roku 1933. „Stát musí mít stálé obyvatelstvo, musí efektivně kontrolovat území, musí mít vládu nebo vykonávat nad územím a obyvatelstvem nějakou moc a musí být způsobilý vstupovat do vztahů s ostatními státy,“ vyjmenoval Vladimír Balaš, který působí na Ústavu státu a práva Akademie věd. Aby mohl mít vztahy s jinými zeměmi, ty ho musí jako stát uznat.

Při vytváření státu nehrají přitom roli společné znaky obyvatelstva, jako je kultura, jazyk nebo historie. „Původně státy vznikaly tak, že se populace nasunula na nějaké území, které nikdo nenárokoval, a tam začali uplatňovat moc. Když to bylo v dobré víře, nikdo je nerušil, dokázali to uhájit, tak tam vznikl státní útvar,“ přiblížil Balaš. Doplnil, že vznik státu se nepotvrzuje na nějakém úřadu. „Je to skutečnost, která se osvědčuje tím, že existuje území, které tento stát spravuje, a obyvatelstvo, které je spravováno. Je to faktická událost, není to právní skutečnost. Právo s tím jenom spojuje nějaké následky,“ vyložil.

8 minut
Jak se zakládají státy
Zdroj: ČT24

Stoupající voda mění hranice a pohlcuje státy

Územím se myslí suchozemská část planety, volných parcel ale moc není. Kdo by se kvůli tomu obracel směrem k oceánům, neuspěl by. I na moři by se dnes těžko zakládal nový stát třeba v podobě plovoucího města. I když se totiž mořská hladina zdá jako neobsazená plocha, už je rozdělena. „Část mají ve správě pobřežní státy, část má mezinárodní společenství,“ doplnil Balaš. Něco jiného je ale v případě ostrovních států, které jsou ohroženy klimatickými změnami. Jak stoupá voda, tak se některé ostrovy zaplavují a státy ztrácí půdu. „V tomhle nemá mezinárodní právo ještě úplně jasno. V zásadě by ale asi nebránilo nic tomu, aby národ, který žije na tomto území, spravoval oblast i poté, co dojde k zatopení,“ řekl Balaš.

Kde by ale vznikly spory o území mezi dvěma a více státy, mohou se obrátit na nestranný orgán. „Řada sporů byla řešena jak mezinárodní arbitráží, stálým rozhodčím soudem, tak mezinárodním soudním dvorem,“ uvedl Balaš. Při posouzení třeba kontinentálního šelfu využijí i odborné posudky, které za pomoci geologického hlediska pomáhají určit, čí nárok na území je oprávněný. Hodně se s oteplováním pólů mluví i o obsazení území Arktidy, kde jsou ale rozhodnutí mezinárodních orgánů podle Balaše respektována. V mezinárodním právu prý není nic, co by bránilo efektivnímu vyřešení územního sporu.

Liberland není stát

Vít Jedlička sice 13. dubna vyhlásil založení Liberlandu, podle Balaše to ale není stát. Problémem je nejen to, že Srbsko a Chorvatsko zpochybňují, že by si na vytyčené území nečinily žádný nárok, ale i to, že Jedlička jednal jako soukromá osoba. „Když se podíváte na zámořské objevy, ani jeden ze silných a mocných pirátů nebo mořeplavců, když objevil nějaké území, tak ho nenárokoval pro sebe jako pro soukromou osobu, ale potřeboval za sebou vždy vlajku suveréna, který efektivně dokázal podržet nárok. Kdyby Jedlička řekl, že to nabývá ve prospěch České republiky, tak by možná byl nárok silnější a mohli bychom se do toho lépe vložit. Ale to jsou spekulace za předpokladu, že by to Srbsko a Chorvatsko nenárokovaly,“ řekl Vladimír Balaš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci a snaží se destabilizovat vládu.
03:13Aktualizovánopřed 41 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 1 hhodinou

Copernicus: Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 3 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 10 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...