Sejm otevřel cestu k vyhlášení prezidentských voleb v Polsku. Mohly by se konat koncem června

Sejm, dolní komora polského parlamentu, v úterý přijal část opozičních dodatků, které do zákona o konání prezidentských voleb prosadili senátoři. Klíčové návrhy ale koaliční poslanci odmítli, uvedla televize TVN 24. Očekává se, že šéfka Sejmu nyní vyhlásí nové datum voleb odložených z května. Podle vládních politiků jím má být 28. červen. Nová norma zejména umožňuje, aby se volič sám rozhodl, zda hlas pošle poštou, nebo zda ho odevzdá tradičně ve volební místnosti.

Opozicí ovládaná horní komora parlamentu přijala do zákona celkem 36 dodatků. Sejm, ve kterém má většinu vládní koalice v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS), ale odmítl například návrhy prodloužit dobu hlasování, přidělit šéfovi Senátu pravomoc určovat volební kalendář, anebo zajistit, aby ve volebním kalendáři připadlo nejméně deset dnů na sběr podpisů pro kandidáta. Poslanci neumožnili ani sbírat tyto podpisy elektronicky. Opoziční kandidát Rafal Trszaskowski podpisy zatím nemá.

Přijali naopak návrh, aby státní volební komise na návrh ministra zdravotnictví rozhodovala, zda se v daném místě kvůli epidemiologické situaci uskuteční výhradně korespondenční hlasování.

Vicemaršálek Sejmu Ryszard Terlecki (PiS) předpověděl, že termín voleb vyhlásí šéfka sněmovny nejspíše ještě v úterý či ve středu.

Poláci měli původně volit prezidenta už 10. května

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes pandemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel opozicí kontrolovaný Senát. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

PiS chce volby co nejdříve, než jejímu spojenci, úřadujícímu prezidentovi a nyní hlavnímu favoritovi Andrzeji Dudovi, klesne popularita kvůli ekonomickým problémům způsobeným pandemií. Předseda PiS Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je překazit. Pohrozil přitom využitím „všech prostředků, jež má stát k dispozici“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Představitelé USA odlétají do Saúdské Arábie připravit půdu pro mírová jednání

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelci se vrací do pohraničních kibuců, ne všichni ale zůstávají

Loni v listopadu začalo platit příměří mezi libanonským teroristickým hnutím Hizballáh a Izraelem, už v úterý ale vyprší jedna z jeho podmínek. Mezitím se do izraelských vesnic u hranice s Libanonem po více než roce začali vracet jejich obyvatelé. Štáb ČT se zpravodajem Davidem Borkem natáčel v kibucu Chanita, kde před válkou žilo na sedm set obyvatel.
před 2 hhodinami

Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, varoval šéf mnichovské konference

Šéf Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před scénářem z roku 1938. Hlavním tématem třídenní konference v bavorské metropoli byla Ukrajina. Finský prezident Alexander Stubb zmínil, že Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruský útok na Mykolajiv připravil sto tisíc lidí o teplo

Ruský vzdušný útok na jihoukrajinský Mykolajiv v noci na neděli poškodil místní elektrárnu, informoval ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Bez dodávek tepla je sto tisíc lidí, napsal na Telegramu prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednoho člověka úder okupantů zranil. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel k Ukrajině: Má-li Evropa převzít odpovědnost, musí být u jednání

Evropa musí podle českého prezidenta Petra Pavla vyvinout veškeré úsilí, aby byly její zájmy přítomné při vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Řekl to v Otázkách Václava Moravce. Evropští lídři se obávají, aby se podmínky míru nedohodly bez jejich účasti jen mezi USA a Ruskem. Na dotaz ohledně české účasti na pondělní schůzce evropských státníků Pavel odpověděl, že dle jeho informací to nebude neoficiální summit, ale jednání části evropských lídrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útok v rakouském Villachu měl podle vyšetřovatelů islamistický motiv

Rakouští vyšetřovatelé se domnívají, že sobotní útok ve Villachu, při němž třiadvacetiletý Syřan s právem pobytu v alpské zemi ubodal chlapce a pět dalších lidí zranil, měl islamistický motiv. Oznámil to v neděli podle agentury APA rakouský ministr vnitra Gerhard Karner.
před 11 hhodinami

EU chce omezit dovoz některých potravin včetně amerických, píší Financial Times

Evropská unie plánuje zablokovat dovoz některých potravin vyprodukovaných podle odlišných norem. Chce tak chránit své zemědělce. Opatření je podobné obchodní politice amerického prezidenta Donalda Trumpa založené na reciprocitě. Napsal to v neděli list Financial Times (FT) s odvoláním na tři úředníky z EU.
před 15 hhodinami

Trumpova vláda ruší výpovědi v agentuře, která dohlíží na jaderné zbraně

Zástupci amerického Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA) se snaží zrušit výpovědi zaslané některým jeho zaměstnancům, ale nedaří se jim s nimi spojit, protože nemají jejich nové kontaktní údaje. S odvoláním na e-mail zaměstnancům NNSA to uvedla stanice NBC News. Web televize CNN s odvoláním na své zdroje uvedl, že si zástupci Trumpovy administrativy zřejmě neuvědomili, že NNSA dohlíží na zásoby jaderných zbraní.
před 17 hhodinami
Načítání...