Válka o Bílý dům a americký Senát se vyostřuje, může za to i koronavirus

Události: Válka o americký senát (zdroj: ČT24)

Na pozadí zdravotní krize se ve Spojených státech rozbíhá nové kolo politického boje o nejvyšší post v zemi. Už za necelý půlrok si Američané zvolí prezidenta a společně s ním také starosty významných měst, jedenáct guvernérů, Sněmovnu reprezentantů a třetinu Senátu. V sázce je vliv na všech úrovních země a republikáni i demokraté proto ladí kampaň tak, aby z něj získaly co největší díl.

Zatímco republikáni přesvědčují voliče, že země sice prochází těžkým obdobím, ale bez Donalda Trumpa ve vedení by bylo ještě hůř, demokraté prezidenta vykreslují jako neschopnou a chaotickou figuru, která vše naopak zhoršuje. „Prezident Trump jen zarytě znehodnocuje pravdu, pokud se nehodí do fantazií, které si vysnil ve své hlavě,“ říká o něm například vůdce demokratické menšiny v senátu Chuck Schumer.

Opozice cítí svou velkou šanci hlavně při volbách do Senátu. Celkem se v nich bude bojovat o 35 křesel, z nich republikáni obhajují 23 mandátů a demokraté jen 12.

I proto demokraté teď rozesílají svým příznivcům žádosti o navýšení finančních darů na letošní kampaň. Tvrdí, že s dodatečnými prostředky mohou v Senátu zvrátit poměr sil a ovládnout i druhou komoru Kongresu.

V současném složení Senátu teď stojí 53 republikánů proti 45 demokratům a dvěma nezávislým senátorům, kteří téměř vždy hlasují společně s demokraty. Opozice by ráda obhájila vlastní křesla a republikánům alespoň čtyři sebrala. Demokraté vybrali pět republikánských senátorů, u kterých věří, že jim mohou v obhajobě mandátu zabránit. A útočit chtějí i v Kentucky na Mitche McConnella, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa a šéfem republikánské většiny v Senátu.

Analytici čekají, že letošní kampaň bude extrémně tvrdá a už teď ostrá rétorika se s blížícím hlasováním ještě vyhrotí. Ve federálních, státních i většině místních voleb odevzdají Američané hlasy 3. listopadu.