Razantní opatření v Číně koronavirus zpomalila. Jinde by se ale uplatňovat neměla, tvrdí odborníci

Zatímco ve světě počet nakažených novým koronavirem roste,  v Číně, odkud se nemoc rozšířila, množství nově hlášených případů v posledních týdnech den ode dne klesá. Tento trend potvrzuje skupina epidemiologů ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Jako účinná se ukázala přísná opatření, která čínské úřady po propuknutí epidemie začaly uplatňovat. Zavádění podobných postupů ve zbytku světa však experti nedoporučují.  

Dezinfekce parkovišť ve městě Čchang-ša
Zdroj: Reuters Autor: Thomas Peter

Prázdná lůžka v ještě nedávno přeplněných nemocnicích a problémy se sehnáním dostatečného počtu vhodných pacientů pro pokusy s experimentálními léky. Tak zní některé závěry mise, které ve zprávě zveřejnila WHO 28. února. 

V rámci revizní cesty, kterou uspořádala WHO ve spolupráci s čínskou vládou, se mohlo třináct zahraničních expertů připojit ke dvanácti čínským vědcům a společně navštívit pět měst v Číně.

Tým začal v Pekingu, pokračoval do Šen-čenu, Kantonu, Čcheng-tu a nejvíce zasaženého Wu-chanu. Experti se podívali do nemocnic či laboratoří. Navštívili firmy, trhy, nádraží i místní úřady. To, co viděli, přitom vědce podle jejich slov překvapilo. 

Cesta se uskutečnila v době, kdy už počet nových případů koronaviru podle čínských úřadů klesal. Zatímco 10. února pevninská Čína hlásila téměř dva a půl tisíce nově nakažených, o dva týdny později to bylo 409. V úterý se v zemi nově potvrdilo pouhých 119 případů nákazy. 

„Původně jsem si myslel, že pravděpodobnost, že by tato čísla mohla být pravdivá, neexistuje,“ uvedl podle časopisu Science epidemiolog Tim Eckmanns z Ústavu Roberta Kocha, který se mise zúčastnil.  

Experti se však podle svých slov přesvědčili, že postup epidemie se Číně opravdu podařilo zvrátit. „Pokles případů COVID-19 v celé Číně je skutečný,“ dodal Eckmanns. 

Agresivní, hbitá a ambiciózní reakce

„Čína uplatnila zřejmě nejambicióznější, nejhbitější a nejagresivnější snahu o zastavení nemoci v dějinách,“ konstatuje zpráva. 

Nejdramatičtějším – a také kontroverzním – opatřením bylo uzavření Wu-chanu a okolních měst v provincii Chu-pej. To uvalilo povinnou karanténu na nejméně padesát milionů lidí. Podle zprávy tento krok efektivně zabránil pohybu infikovaných lidí do dalších částí země. 

V ostatních regionech pevninské Číny se lidé uchýlili do karantény dobrovolně a monitorovali je jmenovaní vůdci v sousedství. Čínské úřady také ve Wu-chanu narychlo vybudovaly dvě nemocnice. Zdravotníci z celé země byli posláni do centra ohniska a vláda vyvinula bezprecendentní úsilí  o vysledování kontaktů potvrzených případů.

Jen ve Wu-chanu vzniklo více než 1800 týmů sledujících kontakty nakažených. Dále došlo například také k rušení sportovních i kulturních akcí, prodloužení školních prázdnin, zavíraly se obchody a lidé směli vycházet ven pouze se zakrytým obličejem. Ve vynucování opatření tamní vládě pomáhají i mobilní aplikace. 

Podle epidemiologů WHO se Číně díky zmíněným opatřením skutečně podařilo postup epidemie zvrátit. „Stovky tisíc lidí v Číně nedostaly COVID-19 díky agresivní reakci tamních úřadů,“ poznamenal  Bruce Aylward, kanadský epidemiolog, který mezinárodní tým WHO vedl.

Podobné postupy v ostatních zemích odborníci nedoporučují

Otázkou je, zda by zavádění masivních uzavírání či uplatnění přísného elektronického dohledu – jako zavedla autoritářská Čína – mohlo v boji proti epidemii koronaviru fungovat i v jiných zemích.

Odborníci před tímto modelem varují. „Myslím, že existuje řada velmi dobrých důvodů, proč by jakákoliv jiná země neměla tento typ extrémních opatření použít, “ domnívá se expert na zdravotní právo Lawrence Gostin z Georgetown University.

„Čína je jedinečná v tom, že má politický systém, který může získat soulad veřejnosti s extrémními opatřeními,“  řekl dále Gostin. „Ale jejich použití sociální kontroly a dotěrného dohledu není dobrým modelem pro jiné země,“ dodal.

„Jestli to funguje, není jediným měřítkem toho, zda se jedná o dobré opatření pro kontrolu veřejného zdraví,“ poznamenala odbornice na Čínu z Georgetown University Alexandra Phelanová. „Existuje spousta opatření, která by sice epidemii zastavila, v spravedlivé a svobodné společnosti bychom je ale považovali za odporné,“ řekla. 

Experti navíc poukázali na to, že zde panuje nejistota, jak bude koronavirus postupovat poté, co Čína některá svá přísná opatření zruší. Podle nich je možné, že počet nemocných začne opět narůstat.