Špioni NDR pronikli do bonnské vlády i centrály NATO. Jsou na to pyšní, říká autor dokumentu o nich

Východoněmecká rozvědka HVA pod hlavičkou tajné policie Stasi se dokázala dostat do ústředí NATO nebo ovlivňovat hlasování v západoněmeckém parlamentu. Vznikla před 70 lety a její odkaz teď zachycuje nový dokument. Jeho autor mluvil s mnoha bývalými agenty. Prý jsou na svou práci dosud hrdí.

Video Horizont ČT24
video

Horizont ČT24: Dokument o tajné službě NDR

Zbraně špionů z Německé demokratické republiky (NDR) byly sofistikované: skrýš na mikrofilmy v minci, miniaturní fotoaparát namontovaný v zapalovači nebo třeba schopnost čekat na šanci desítky let.

Dokázali propašovat agenta i do kanceláře šéfa nepřátelské vlády. Obdivovaný západoněmecký kancléř Willy Brandt v roce 1974 rezignoval, když se jeho nebližší spolupracovník a tajemník Günther Guilaume přiznal k vyzvědačství.

V roce 1972 dokázali agenti NDR dokonce úplatky zvrátit hlasování o důvěře vládě v západoněmeckém parlamentu.

Překvapení Američanů

HVA měla agenty také v nejvyšších strukturách NATO. Mezi nimi Rainera Ruppa. Ke špionáži pro Východ přiměl i svou britskou manželku. Z ústředí Aliance dodával materiály tak významné, že se nesměly kopírovat. V bývalé centrále HVA pro ně byla vyčleněna zvláštní místnost.

„Američané byli po skončení studené války naprosto zaskočeni tím, co východní Němci všechno dokázali a kde všude měli své agenty,“ popisuje dokumentarista Jürgen Ast, který teď činnost HVA s jejími aktéry rozebíral.

Prací na dokumentu o rozvědce strávil čtyři roky. Některé bývalé špiony ale k rozhovoru přemlouval podstatně déle. Podle něj jsou ze sta procent na práci pro totalitní režim pyšní.