Němci řeší, zda vždy zveřejnit národnost podezřelých. O těch z ciziny se píše třicetkrát častěji

Policie v Meklenbursku - Předním Pomořansku od února zveřejňuje národnost všech podezřelých. Chce se tak vyhnout nařčení extrémní pravice, že zamlčuje zločiny migrantů. Podobný plán má i saská policie a princip už uplatňují v Hamburku nebo Severním Porýní-Vestfálsku. Nedávný výzkum přitom ukázal, že podezřelí cizinci nejsou zamlčovaní, ale naopak zmiňovaní v tisku dvaatřicetkrát častěji, než odpovídá jejich podílu na kriminalitě.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK/imago stock&people Autor: imago stock&people

Ministr vnitra Meklenburska-Předního Pomořanska Lorenz Caffier z Křesťanskodemokratické unie (CDU) změnu zdůvodnil snahou o transparentnost. Podle něj umožní čelit bezdůvodnému obvinění, že se úřady v některých případech snaží zatajit původ podezřelých. Takováto obvinění často vznáší například politici protiimigrační Alternativy pro Německo (AfD) i dalších uskupení na pravém okraji politického spektra.

Podle studie mediálního odborníka Thomase Hestermanna z loňského roku však trpí informování o trestné činnosti opačnou nerovnováhou. V televizním zpravodajství jsou podezřelí cizinci zmiňováni devatenáctkrát častěji, než odpovídá jejich skutečnému podílu na kriminalitě, ve zpravodajství novin pak dokonce dvaatřicetkrát.

Ke zkreslení skutečnosti podle další dvojice odborníků přispívá i samotná AfD. Z tiskových zpráv AfD za rok 2018 věnovaných kriminalitě se jich totiž 95 procent týkalo cizinců, kteří jsou přitom podle policejních statistik zodpovědní jen za menšinu trestných činů, konkrétně za zhruba 35 procent.

Jako barva vlasů

Právě obava ze zkreslení skutečnosti je jedním z důvodů, proč některé další spolkové země jako například jihoněmecké Bádensko-Württembersko národnost podezřelých obecně uvádět odmítají. „Uvést, či neuvést národnost je stejně tak důležité, nebo nedůležité jako uvést barvu vlasů, výšku nebo barvu očí,“ míní také ministr vnitra Dolního Saska Boris Pistorius (SPD), podle něhož nemá policie plnit agendu AfD.

Další spolkové země zase postupují případ od případu. „Národnost jmenujeme vždy, když má vztah k činu a čin nebo jeho části vysvětluje,“ odůvodnil na schůzce německých ministrů vnitra z konce loňského roku berlínský radní pro tuto oblast Andreas Geisel (SPD). Federální celoněmecké pravidlo neexistuje.

Jen pokud souvisí s činem

S problematikou se musí potýkat i média. Kodex německé Tiskové rady uvedení národnosti podezřelých připouští v případě, že na tom existuje důvodný veřejný zájem. I v takovém případě ale mají novináři dbát na to, aby zmínění národnosti, nebo etnické či náboženské příslušnosti individuálního podezřelého nevedlo k podněcování předsudků vůči celé menšinové skupině obyvatel.

V Česku upravuje problematiku poskytování informací z trestního řízení trestní řád. Podle něj má policie dbát na to, aby o zúčastněných lidech nezveřejňovala údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností. Výjimku lze učinit například při pátrání po osobách nebo pokud to odůvodňuje veřejný zájem. „Obecně jsou informace poskytovány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu trestního řízení nebo účelu pátrání,“ sdělila na dotaz ČTK mluvčí českého policejního prezidia Lenka Sikorová.