Nejvyšší představitelé a delegace šesti desítek států se v Osvětimi účastnili vzpomínkové akce u příležitosti 75. výročí osvobození nacistického vyhlazovacího tábora, v němž za druhé světové války zemřelo přes milion lidí, většinou Židů. Polský prezident Andrzej Duda se jménem celé své země během projevu zavázal, že vzpomínku na hrůzy, které se v Osvětimi staly, nenechá zaniknout.
„Nebuďte lhostejní, jinak z nebe spadne další Osvětim,“ varoval přeživší koncentračního tábora
Události: Před 75 lety byl osvobozen vyhlazovací tábor v Osvětimi (zdroj: ČT24)
Hlavní vzpomínková akce začala po půl čtvrté odpoledne projevem polského prezidenta. Andrzej Duda se během něj jménem celého Polska zavázal, že nedovolí, aby byla zvěrstva páchaná za holocaustu zapomenuta.
„Jménem Polské republiky obnovuji závazek, že stále budeme udržovat památku a chránit pravdu o tom, co se zde dělo. Pravda o holocaustu nesmí zemřít. Vzpomínka na Osvětim musí pokračovat, aby se nic podobného nemohlo opakovat,“ prohlásil Duda.
Andrzej Duda během projevu v Osvětimi
„Kde jste všichni byli?“
Před prezidenty a představiteli desítek států světa promluvili také přeživší Osvětimi. Batsewa Daganová hovořila o dlouhých měsících, které v táboře strávila, o nemocech, které se zde šířily, o brutálních dozorkyních i o okamžiku, kdy během selekce unikla jisté smrti. „Kde jste všichni byli? Kde byl svět? Svět, který viděl, slyšel, ale nic nedělal?“ tázala se.
„Pouze prostřednictvím slz vám mohu popsat minulost. Doufám, že zajistíte, aby se tak strašná věc už nikdy neopakovala,“ vyzvala přítomné.
Marian Turski
„Nebuď lhostejný“
Marian Turski, který přežil Osvětim i dva pochody smrti, připomněl slova rakouského prezidenta Alexandra van der Bellena o tom, že „Osvětim nespadla z nebe“.
Vzpomínal na postupné omezování práv a svobod Židů v předválečném Německu, lehkost, s jakou byli den po dni vylučováni ze společnosti a stigmatizováni, i na lhostejnost většiny, která mocným umožnila urychlit proces zla. „Může se to stát všude, na celé zeměkouli,“ varoval Turski generace svých dětí a vnuků.
„Buďte věrni jedenáctému přikázání: Nebuď lhostejný. Protože pokud ne, ani nebudete vědět a na vaše potomky spadne z nebe nějaká Osvětim,“ varoval Turski.
Studio ČT24: Pietní akt v Osvětimi (zdroj: ČT24)
Pietní akce začaly v Osvětimi už ráno, kdy prezident Duda a bývalí vězni tábora položili květiny u takzvané zdi smrti, kde byli vězni v táboře vražděni. Před polednem pak Duda s izraelským prezidentem Rivlinem položil květiny u památníku polského odbojáře Witolda Pileckého, který se v roce 1940 nechal do Osvětimi zavřít dobrovolně, aby prověřil zprávy o tamních zvěrstvech nacistů a informoval o nich svět.
Českou republiku v Polsku zastupoval premiér Andrej Babiš. „Pro mě nejdůležitější projev byl o tom, že to, co se tady stalo, nepřišlo z nebe,“ řekl. Připomněl, že v Osvětimi se mluvilo o řadě varovných znamení před holocaustem – hanlivé nápisy na židovských obchodech, štvavé články v tisku nebo násilí v ulicích měst. „Potom to skončilo tady – likvidací těch lidí,“ řekl český premiér.
U příležitosti letošního 75. výročí osvobození tábora Osvětim se už minulý týden konalo v Jeruzalémě světové fórum o holocaustu, jehož se účastnily desítky státníků, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina, amerického viceprezidenta Mikea Pence či prezidenta Francie Emmanuela Macrona. Z těchto tří nyní do Osvětimi nikdo nepřijel. Fóra v Jeruzalémě se naopak neúčastnilo Polsko kvůli sporům s Moskvou ohledně viny za vyvolání druhé světové války.
Izraelský prezident Rivlin společně s německým protějškem Steinmeierem během piety v Osvětimi
Místo, kde zahynulo přes milion lidí
Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz) založili nacisté v roce 1940 a mezi prvními v něm byli internováni polští odbojáři. Následující rok byl poblíž postaven rozsáhlejší komplex Osvětim II - Březinka (Birkenau), který se stal největším střediskem určeným nacisty k vyhlazování evropských Židů.
Jeden z přeživších při pietní akci v Osvětimi
Podle Osvětimského muzea v táboře zahynulo přes 1,1 milionu lidí, z toho milion Židů. Vězněno tam bylo i na 50 tisíc československých občanů, z nichž přežilo asi šest tisíc. Nacisté za druhé světové války zavraždili na šest milionů lidí židovského původu.
Tábor osvobodila 27. ledna 1945 Rudá armáda bývalého Sovětského svazu. V roce 1947 byl pak celý objekt prohlášen polským národním památníkem.