Legendární dvojice bratrů Humboldtových patří mezi zakladatele moderní vědy. Své hrdiny našlo v Alexandrovi a Wilhelmovi i znovusjednocené Německo, mimo jiné díky tomu, že byli ochotní vědě obětovat i své životy. A právě životy obou bratrů přibližuje tři sta padesát objektů berlínské výstavy, která je v Německu jednou z největších událostí sezony. Od narození Alexandera uplynulo loni v září 250 let.
Velká berlínská výstava o bratrech Humboldtových. Ukazuje objevy i temné stránky legendárních vědců
Události ČT: Berlínská výstava o Humboldtových (zdroj: ČT24)
Mezi vystavenými exponáty je třeba maska sejmutá Alexanderovi krátce po smrti. Ještě několik dní předtím usilovně pracoval na celoživotní vášni, kterou sdílel s bratrem Wilhelmem: vidět, popsat a pochopit celý svět.
„Chtěli pro Evropu změřit celý svět. Na vrcholech i v hlubinách,“ podotýká kurátorka výstavy v Německém historickém muzeu Bénédicte Savoyová.
Právě pod zem to mladšího Alexandera táhlo nejprve. Pro horníky třeba sestrojil a sám na sobě otestoval masku proti jedovatým plynům.
Ochota dělat ze sebe pokusného králíka ho doprovázela i na cestách, které mu získaly světový věhlas. Staly se námětem i pro Vyměřování světa – současný knižní bestseller a také jeden z nejnákladnějších německých filmů.
Alexander jezdil po světě, Wilhelm založil univerzitu
Humboldt mimo jiné zamířil na tehdy nejvyšší známou horu světa, ekvádorské Chimborazo. Hora je dodnes oříškem pro profesionální horolezce, Napoleonův současník na ni však šplhal v běžném obleku a v botách s podpatky.
„Touha po vědění ho vedla až k posedlosti,“ podotýká kurátorka Savoyová. Alexander na sobě testoval jedy domorodců nebo účinky šoku způsobeného elektrickým úhořem.
Zatímco Alexanderovy spisy zčásti vznikly na lodích a v chatrčích indiánů, jeho bratr Wilhelm se snažil svět popsat od pracovního stolu i z pozice špičkového diplomata. V Berlíně založil Wilhelm univerzitu, která dodnes nese jméno bratrské dvojice.
Antisemita Wilhelm a zloděj Alexander
Moderní Německo začalo po svém znovusjednocení kolem bratrů vědomě vytvářet mýtus pozitivních hrdinů. Výstava, otevřená jen pár desítek metrů od univerzity, ale ukazuje i stíny této legendy.
Upozorňuje třeba na Wilhelmův antisemitismus. „Známe vyjádření Wilhelma von Humboldta a jeho ženy Caroliny, které můžeme jednoznačně označit za antisemitské,“ potvrzuje kurátor David Blankenstein.
Alexander se zase aktivně podílel na krádeži pokladu, který je dnes – stejně jako on sám – symbolem Německa. Po Napolenově okupaci Berlína asistoval při uloupení čtyřspřeží z Braniborské brány. Z Louvru se socha vrátila až po Napoleonově porážce.
Výstava potrvá v Německém historickém muzeu až do 19. dubna.