Ani Gantz při sestavování vlády neuspěl. Izrael tak míří k dalším volbám

Šéf centristického uskupení Modrobílí Benny Gantz informoval izraelského prezidenta Reuvena Rivlina, že se mu nepodařilo sestavil novou vládu. Kabinet se předtím nepovedlo složit ani Gantzovu rivalovi, stávajícímu premiérovi Benjaminu Netanjahuovi. Židovský stát tak pravděpodobně čekají již třetí volby během jednoho roku, píší izraelská média.

Gantz měl na sestavení vlády čas do středeční půlnoci místního času (23:00 našeho času). Ještě před vypršením lhůty ale po telefonu informoval prezidenta Rivlina, že se mu to nepodaří. V následném televizním projevu obvinil ze selhání vyjednávání o utvoření vlády Netanjahua. Řekl, že udělal všechno pro to, aby mohla vzniknout vláda založená na „respektu, morálce a hodnotách“.

Netanjahu v reakci vyzval Gantze, aby se vrátil k jednacímu stolu. „Jsem připraven vrátit se ještě dnes večer k vyjednávání ve snaze vytvořit vládu národní jednoty,“ prohlásil dosavadní premiér. „Izrael potřebuje vládu národní jednoty, kvůli bezpečnosti národa i kvůli naplnění vůle lidu,“ dodal.

Gantzovým rozhodnutím Izrael vstupuje do období dlouhého 21 dní, ve kterém má jakýkoli z kandidátů možnost ukázat, že získal většinu pro sestavení vlády. Jestliže se to nepodaří, budou vyhlášeny nové volby. Vzhledem k tomu, že dosavadní kandidáti doteď kabinet nesestavili, šance, že se jim to podaří v příštích třech týdnech, jsou velmi nízké.

Izraelský prezident ve čtvrtek pověří parlament, aby mezi poslanci našel někoho, kdo získá dostatečnou podporu pro sestavení příští vlády. Deník Haarec napsal, že do hry vstoupí zřejmě v nejbližších dnech také generální prokurátor Avichaj Mandelblit, který rozhodne, zda proti Netanjahuovi vznese obvinění v korupčních kauzách. Prokurátor se svým předem oznámeným krokem vyčkával, dokud neskončí Gantzův pokus najít koaliční partnery, aby neovlivnil politický proces.

Po zářijových volbách se hovořilo o možnosti vlády národní jednoty, Gantz a Netanjahu se ale nedokázali dohodnout na sdílení moci. Stejně tak ztroskotala jednání o koaličním kabinetu s šéfem izraelské strany ruských imigrantů Izrael je náš domov Avigdorem Liebermanem.

Lieberman ve středu odmítl podpořit jak případnou vládu premiéra Benjamina Netanjahua, tak centristy Bennyho Gantze. Jeho slovo bylo přitom rozhodující po jarních volbách i nyní. Liebermanova strana totiž získala osm mandátů, a pokud by se připojila k některému z vítězných bloků, mohla by složitá koaliční vyjednávání ukončit.

Gantze i Netanjahua ve středu Lieberman obvinil, že nejsou schopni kompromisu. On prý učinil vše pro to, aby vládě národní jednoty pomohl na svět. Netanjahu se podle něj nedokáže odpoutat od ultraortodoxního bloku a Gantz zase nebyl připraven přijmout plán široké koalice. Svou účast ve vládě Lieberman podmínil tím, že v ní nemohou být ultraortodoxní strany. V případě možného spojení s Gantzem mu vadilo, že by se tato vláda opírala o hlasy arabských poslanců.

Gantz po úterním jednání s Netanjahuem řekl, že je špatné, budou-li se letos konat už třetí volby. Podmínky, za nichž chtěl ve velké koalici být Netanjahu, pro něj ale nebyly přijatelné. „Třetí volby, to je špatné, ale principy a hodnoty nelze dát stranou,“ řekl Ganc. 

Zářijové předčasné volby v Izraeli skončily pro Netanjahuův pravicový Likud i pro centristickou koalici vyrovnaným výsledkem. Modrobílí sice těsně zvítězili, sestavením vlády byl ale pověřen právě dosluhující premiér. Nepodařilo se mu však tehdy získat podporu nadpoloviční většiny poslanců, a proto šanci dostal Gantz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...