Německé lesy vymírají, část francouzského dřeva je bezcenná. Může za to sucho, bouře a kůrovec

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

„Je to katastrofa, německé lesy jsou na pokraji kolapsu,“ říká šéf lesnických odborů Ulrich Dohle, kterého cituje Deutsche Welle. Na vině jsou extrémní sucha spojená s letními požáry a řáděním kůrovce i neobvykle silné zimní bouře. „Už to nejsou ojedinělé rozmary počasí. Tohle je změna klimatu,“ dodává Dohle.

Lesníci vysazují miliony nových stromů ve snaze obnovit porosty a diverzifikovat jejich skladbu. Jenže to už možná brzy nebude možné. „Pokud bude současný trend pokračovat a srážky klesnou pod 400 milimetrů ročně, tak už v některých oblastech Německa nebude možné lesy obnovit,“ varuje Helge Bruelheideová z Centra pro výzkum biodiverzity.

Například v zalesněné oblasti Lüdenscheid kleslo loni množství srážek z téměř tisíce na 483 milimetrů. A situace v první polovině letošního roku je jen o desetinu lepší. Za oběť suchu padají už i buky, které patří k odolnějším druhům.

Kůrovec ve Francii

Do Francie zase přineslo dlouhé období horkého a suchého počasí nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních dvacet let. Loni kůrovec napadl 1,2 milionu krychlových metrů dřeva, což stálo téměř 80 milionů eur (2,1 miliardy korun). Organizace dřevařského průmyslu Fibois v regionu Grand Est odhaduje, že škůdce letos napadne tři až čtyři miliony krychlových metrů dřeva z veřejných lesů.

Ředitel francouzské Národní lesní agentury (ONF) pro tuto oblast uvedl, že po velmi suchém roce 2018 se zdá, že rok 2019 bude opět problematický, protože se zamoření kůrovcem široce rozšířilo po východní Francii. „Nevíme, jak daleko to zajde, a nevíme, kdy to přestane,“ řekl agentuře Reuters ředitel Eike Wilmsmeier.

Ceny za vysoce kvalitní měkké dřevo klesly na 60 až 80 eur za krychlový metr na stojato, tedy za dřevo, které je ještě třeba pokácet. To je za posledních 18 měsíců pokles asi o třetinu, protože majitelé půdy zaplavili trh jak napadenými stromy, tak zdravým dřevem, které chtějí prodat, než se k němu dostane kůrovec.

Dřevo nízké kvality na papírovou dřevovinu a palivové dříví, které představuje zhruba 30 až 40 procent těžby v nízkých nadmořských výškách, je nyní prakticky bezcenné – stojí zhruba jedno euro za metr krychlový na stojato.

Podle Ernesta Schilligera, manažera stejnojmenného pilařského závodu na francouzsko-německé hranici, se k nim nedostává nic jiného než napadené dřevo. „Náklady na přepravu jsou někdy vyšší než hodnota dřeva,“ řekl.

Zisk na prvním místě

Objem zasažených jehličnanů v severovýchodní Francii je už teď větší než během předchozí kůrovcové epidemie v letech 2003–2007, z níž se lesy vzpamatovávaly roky. Kůrovec se obvykle rozmnožuje dvakrát v roce, loni se ale díky horkému a suchému počasí rozmnožil třikrát. Nečekané bouře, které vyvracely stromy, jež pak v rozkládajícím se dřevě poskytly kůrovcům líheň, pomohly několikanásobně zmnožit jejich počty.

Odborníci se obávají rizika odlesnění regionu Grand Est, kde soukromí majitelé lesů porážejí zdravé stromy – a nechávají tisíce hektarů holé, protože se zdráhají vykácené oblasti znovu zalesnit.

Zhruba tři čtvrtiny lesů ve Francii jsou v soukromém vlastnictví a často v nich roste vyšší množství smrků a borovic, které mají růstový cyklus o řadu desetiletí rychlejší než dub nebo další tvrdé dřeviny. Díky tomu jsou vhodnější k těžbě pro zisk. Majitelé často vysazují jehličnany v nízkých nadmořských výškách, kde není dost chladno na to, aby kůrovci uhynuli, anebo je vysazují v monokulturách, které jsou náchylnější vůči škůdcům.

Šéf výzkumu a rozvoje soukromého dřevařského družstva Forests and Woods of the East Damien François spolu s Wilmsmeierem z ONF odhadují, že na trhu v celé Evropě je momentálně 60 až 100 milionů krychlových metrů napadeného dřeva – především v Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice. Tyto země zároveň patří mezi největší evropské producenty měkkého dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 10 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...