Německé lesy vymírají, část francouzského dřeva je bezcenná. Může za to sucho, bouře a kůrovec

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

„Je to katastrofa, německé lesy jsou na pokraji kolapsu,“ říká šéf lesnických odborů Ulrich Dohle, kterého cituje Deutsche Welle. Na vině jsou extrémní sucha spojená s letními požáry a řáděním kůrovce i neobvykle silné zimní bouře. „Už to nejsou ojedinělé rozmary počasí. Tohle je změna klimatu,“ dodává Dohle.

Lesníci vysazují miliony nových stromů ve snaze obnovit porosty a diverzifikovat jejich skladbu. Jenže to už možná brzy nebude možné. „Pokud bude současný trend pokračovat a srážky klesnou pod 400 milimetrů ročně, tak už v některých oblastech Německa nebude možné lesy obnovit,“ varuje Helge Bruelheideová z Centra pro výzkum biodiverzity.

Například v zalesněné oblasti Lüdenscheid kleslo loni množství srážek z téměř tisíce na 483 milimetrů. A situace v první polovině letošního roku je jen o desetinu lepší. Za oběť suchu padají už i buky, které patří k odolnějším druhům.

Kůrovec ve Francii

Do Francie zase přineslo dlouhé období horkého a suchého počasí nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních dvacet let. Loni kůrovec napadl 1,2 milionu krychlových metrů dřeva, což stálo téměř 80 milionů eur (2,1 miliardy korun). Organizace dřevařského průmyslu Fibois v regionu Grand Est odhaduje, že škůdce letos napadne tři až čtyři miliony krychlových metrů dřeva z veřejných lesů.

Ředitel francouzské Národní lesní agentury (ONF) pro tuto oblast uvedl, že po velmi suchém roce 2018 se zdá, že rok 2019 bude opět problematický, protože se zamoření kůrovcem široce rozšířilo po východní Francii. „Nevíme, jak daleko to zajde, a nevíme, kdy to přestane,“ řekl agentuře Reuters ředitel Eike Wilmsmeier.

Ceny za vysoce kvalitní měkké dřevo klesly na 60 až 80 eur za krychlový metr na stojato, tedy za dřevo, které je ještě třeba pokácet. To je za posledních 18 měsíců pokles asi o třetinu, protože majitelé půdy zaplavili trh jak napadenými stromy, tak zdravým dřevem, které chtějí prodat, než se k němu dostane kůrovec.

Dřevo nízké kvality na papírovou dřevovinu a palivové dříví, které představuje zhruba 30 až 40 procent těžby v nízkých nadmořských výškách, je nyní prakticky bezcenné – stojí zhruba jedno euro za metr krychlový na stojato.

Podle Ernesta Schilligera, manažera stejnojmenného pilařského závodu na francouzsko-německé hranici, se k nim nedostává nic jiného než napadené dřevo. „Náklady na přepravu jsou někdy vyšší než hodnota dřeva,“ řekl.

Zisk na prvním místě

Objem zasažených jehličnanů v severovýchodní Francii je už teď větší než během předchozí kůrovcové epidemie v letech 2003–2007, z níž se lesy vzpamatovávaly roky. Kůrovec se obvykle rozmnožuje dvakrát v roce, loni se ale díky horkému a suchému počasí rozmnožil třikrát. Nečekané bouře, které vyvracely stromy, jež pak v rozkládajícím se dřevě poskytly kůrovcům líheň, pomohly několikanásobně zmnožit jejich počty.

Odborníci se obávají rizika odlesnění regionu Grand Est, kde soukromí majitelé lesů porážejí zdravé stromy – a nechávají tisíce hektarů holé, protože se zdráhají vykácené oblasti znovu zalesnit.

Zhruba tři čtvrtiny lesů ve Francii jsou v soukromém vlastnictví a často v nich roste vyšší množství smrků a borovic, které mají růstový cyklus o řadu desetiletí rychlejší než dub nebo další tvrdé dřeviny. Díky tomu jsou vhodnější k těžbě pro zisk. Majitelé často vysazují jehličnany v nízkých nadmořských výškách, kde není dost chladno na to, aby kůrovci uhynuli, anebo je vysazují v monokulturách, které jsou náchylnější vůči škůdcům.

Šéf výzkumu a rozvoje soukromého dřevařského družstva Forests and Woods of the East Damien François spolu s Wilmsmeierem z ONF odhadují, že na trhu v celé Evropě je momentálně 60 až 100 milionů krychlových metrů napadeného dřeva – především v Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice. Tyto země zároveň patří mezi největší evropské producenty měkkého dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán v odvetě zaútočil na americkou základnu v Jordánsku, píší agentury

Írán zaútočil balistickými střelami na americkou základnu ve městě Azrak na severu Jordánska. Podle íránských revolučních gard šlo o odvetu za americké údery proti íránským ropným tankerům. Jordánská protivzdušná obrana podle tamní armády zneškodnila osmnáct z dvaceti vypálených střel. Žádné oběti ani škody zatím nejsou hlášeny.
před 2 hhodinami

USA chtějí podle Rubia obnovit spolupráci s Bogotou

Spojené státy budou usilovat o zlepšení vztahů s Kolumbií. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to slíbil novému kolumbijskému pravicovému prezidentovi Abelardu de la Espriellovi během své návštěvy této latinskoamerické země. Vztahy obou zemí se za předchozí levicové vlády výrazně ochladily.
před 2 hhodinami

Albánci znovu protestovali proti resortu Trumpova zetě. Střetli se s policií

Albánská policie se v úterý střetla s odpůrci luxusního developerského projektu spojeného s Jaredem Kushnerem, zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa. Protestní hnutí si připomíná sto dnů od začátku demonstrací, uvedla agentura AP.
před 6 hhodinami

Ukrajina získá tisíc střel pro systémy Patriot, oznámil ministr obrany Chmara

Ukrajina s pomocí spojenců a půjčky Evropské unie uzavírá smlouvy na dodávku asi tisíc střel do protivzdušných systémů Patriot. V úterý to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara. Ukrajina střely potřebuje k sestřelování ruských balistických raket. Šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová mezitím v prohlášení bez dalších podrobností sdělila, že spolu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem vítají dohodu členských zemí k nákupu klíčových produktů pro systémy Patriot pro napadenou Ukrajinu.
před 7 hhodinami

Lotyšsko plánuje zakázat autobusové linky do Ruska a Běloruska

Od roku 2027 Lotyšsko plánuje zákaz pravidelné i příležitostné mezinárodní autobusové přepravy cestujících do Ruska a Běloruska, stejně jako tranzitu přes lotyšské území do těchto zemí. Počítá s tím návrh novely zákona o silniční dopravě, který připravilo ministerstvo dopravy a předložilo jej vládě k projednání.
před 9 hhodinami

Po útocích 11. září vedení NY zatajovalo zprávy o toxickém ovzduší, řekl Mamdani

Představitelé New Yorku po teroristických útocích z 11. září 2001 věděli, že kvalita vzduchu v místě zřícení Světového obchodního centra (WTC) je toxická a nebezpečná pro lidské zdraví, a přesto ujišťovali veřejnost o opaku. V úterý to podle stanice CNN řekl newyorský starosta Zohran Mamdani s odvoláním na více než 170 tisíc dokumentů o kvalitě ovzduší po útocích, které město poprvé zveřejnilo.
před 10 hhodinami

Izrael uzavře britský konzulát v Jeruzalémě, reaguje na sankce proti osadám

Izrael uzavře britský konzulát ve východním Jeruzalémě a zakáže vstup do země dvanácti britským občanům. Uvedl to podle agentury AFP izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Rozhodnutí je reakcí na omezení dovozu zboží z nelegálních izraelských osad na okupovaném Západním břehu, které v úterý oznámily Británie a jedenáct dalších západních zemí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko má nejplnější zásobníky plynu v Evropské unii

Polsko naplnilo své zásobníky zemního plynu na 96 procent kapacity, což je nejvyšší úroveň v celé Evropské unii a výrazně převyšuje unijní průměr 67 procent. Vyplývá to z údajů, na které se odvolává polská rozhlasová stanice RMF FM.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.