Německé lesy vymírají, část francouzského dřeva je bezcenná. Může za to sucho, bouře a kůrovec

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

„Je to katastrofa, německé lesy jsou na pokraji kolapsu,“ říká šéf lesnických odborů Ulrich Dohle, kterého cituje Deutsche Welle. Na vině jsou extrémní sucha spojená s letními požáry a řáděním kůrovce i neobvykle silné zimní bouře. „Už to nejsou ojedinělé rozmary počasí. Tohle je změna klimatu,“ dodává Dohle.

Lesníci vysazují miliony nových stromů ve snaze obnovit porosty a diverzifikovat jejich skladbu. Jenže to už možná brzy nebude možné. „Pokud bude současný trend pokračovat a srážky klesnou pod 400 milimetrů ročně, tak už v některých oblastech Německa nebude možné lesy obnovit,“ varuje Helge Bruelheideová z Centra pro výzkum biodiverzity.

Například v zalesněné oblasti Lüdenscheid kleslo loni množství srážek z téměř tisíce na 483 milimetrů. A situace v první polovině letošního roku je jen o desetinu lepší. Za oběť suchu padají už i buky, které patří k odolnějším druhům.

Kůrovec ve Francii

Do Francie zase přineslo dlouhé období horkého a suchého počasí nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních dvacet let. Loni kůrovec napadl 1,2 milionu krychlových metrů dřeva, což stálo téměř 80 milionů eur (2,1 miliardy korun). Organizace dřevařského průmyslu Fibois v regionu Grand Est odhaduje, že škůdce letos napadne tři až čtyři miliony krychlových metrů dřeva z veřejných lesů.

Ředitel francouzské Národní lesní agentury (ONF) pro tuto oblast uvedl, že po velmi suchém roce 2018 se zdá, že rok 2019 bude opět problematický, protože se zamoření kůrovcem široce rozšířilo po východní Francii. „Nevíme, jak daleko to zajde, a nevíme, kdy to přestane,“ řekl agentuře Reuters ředitel Eike Wilmsmeier.

Ceny za vysoce kvalitní měkké dřevo klesly na 60 až 80 eur za krychlový metr na stojato, tedy za dřevo, které je ještě třeba pokácet. To je za posledních 18 měsíců pokles asi o třetinu, protože majitelé půdy zaplavili trh jak napadenými stromy, tak zdravým dřevem, které chtějí prodat, než se k němu dostane kůrovec.

Dřevo nízké kvality na papírovou dřevovinu a palivové dříví, které představuje zhruba 30 až 40 procent těžby v nízkých nadmořských výškách, je nyní prakticky bezcenné – stojí zhruba jedno euro za metr krychlový na stojato.

Podle Ernesta Schilligera, manažera stejnojmenného pilařského závodu na francouzsko-německé hranici, se k nim nedostává nic jiného než napadené dřevo. „Náklady na přepravu jsou někdy vyšší než hodnota dřeva,“ řekl.

Zisk na prvním místě

Objem zasažených jehličnanů v severovýchodní Francii je už teď větší než během předchozí kůrovcové epidemie v letech 2003–2007, z níž se lesy vzpamatovávaly roky. Kůrovec se obvykle rozmnožuje dvakrát v roce, loni se ale díky horkému a suchému počasí rozmnožil třikrát. Nečekané bouře, které vyvracely stromy, jež pak v rozkládajícím se dřevě poskytly kůrovcům líheň, pomohly několikanásobně zmnožit jejich počty.

Odborníci se obávají rizika odlesnění regionu Grand Est, kde soukromí majitelé lesů porážejí zdravé stromy – a nechávají tisíce hektarů holé, protože se zdráhají vykácené oblasti znovu zalesnit.

Zhruba tři čtvrtiny lesů ve Francii jsou v soukromém vlastnictví a často v nich roste vyšší množství smrků a borovic, které mají růstový cyklus o řadu desetiletí rychlejší než dub nebo další tvrdé dřeviny. Díky tomu jsou vhodnější k těžbě pro zisk. Majitelé často vysazují jehličnany v nízkých nadmořských výškách, kde není dost chladno na to, aby kůrovci uhynuli, anebo je vysazují v monokulturách, které jsou náchylnější vůči škůdcům.

Šéf výzkumu a rozvoje soukromého dřevařského družstva Forests and Woods of the East Damien François spolu s Wilmsmeierem z ONF odhadují, že na trhu v celé Evropě je momentálně 60 až 100 milionů krychlových metrů napadeného dřeva – především v Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice. Tyto země zároveň patří mezi největší evropské producenty měkkého dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 17 mminutami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 6 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...