Německé lesy vymírají, část francouzského dřeva je bezcenná. Může za to sucho, bouře a kůrovec

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

Uschlý strom ve Vogézách
Zdroj: Reuters Autor: Vincent Kessler

„Je to katastrofa, německé lesy jsou na pokraji kolapsu,“ říká šéf lesnických odborů Ulrich Dohle, kterého cituje Deutsche Welle. Na vině jsou extrémní sucha spojená s letními požáry a řáděním kůrovce i neobvykle silné zimní bouře. „Už to nejsou ojedinělé rozmary počasí. Tohle je změna klimatu,“ dodává Dohle.

Lesníci vysazují miliony nových stromů ve snaze obnovit porosty a diverzifikovat jejich skladbu. Jenže to už možná brzy nebude možné. „Pokud bude současný trend pokračovat a srážky klesnou pod 400 milimetrů ročně, tak už v některých oblastech Německa nebude možné lesy obnovit,“ varuje Helge Bruelheideová z Centra pro výzkum biodiverzity.

Například v zalesněné oblasti Lüdenscheid kleslo loni množství srážek z téměř tisíce na 483 milimetrů. A situace v první polovině letošního roku je jen o desetinu lepší. Za oběť suchu padají už i buky, které patří k odolnějším druhům.

Kůrovec ve Francii

Do Francie zase přineslo dlouhé období horkého a suchého počasí nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních dvacet let. Loni kůrovec napadl 1,2 milionu krychlových metrů dřeva, což stálo téměř 80 milionů eur (2,1 miliardy korun). Organizace dřevařského průmyslu Fibois v regionu Grand Est odhaduje, že škůdce letos napadne tři až čtyři miliony krychlových metrů dřeva z veřejných lesů.

Ředitel francouzské Národní lesní agentury (ONF) pro tuto oblast uvedl, že po velmi suchém roce 2018 se zdá, že rok 2019 bude opět problematický, protože se zamoření kůrovcem široce rozšířilo po východní Francii. „Nevíme, jak daleko to zajde, a nevíme, kdy to přestane,“ řekl agentuře Reuters ředitel Eike Wilmsmeier.

Ceny za vysoce kvalitní měkké dřevo klesly na 60 až 80 eur za krychlový metr na stojato, tedy za dřevo, které je ještě třeba pokácet. To je za posledních 18 měsíců pokles asi o třetinu, protože majitelé půdy zaplavili trh jak napadenými stromy, tak zdravým dřevem, které chtějí prodat, než se k němu dostane kůrovec.

Dřevo nízké kvality na papírovou dřevovinu a palivové dříví, které představuje zhruba 30 až 40 procent těžby v nízkých nadmořských výškách, je nyní prakticky bezcenné – stojí zhruba jedno euro za metr krychlový na stojato.

Podle Ernesta Schilligera, manažera stejnojmenného pilařského závodu na francouzsko-německé hranici, se k nim nedostává nic jiného než napadené dřevo. „Náklady na přepravu jsou někdy vyšší než hodnota dřeva,“ řekl.

Zisk na prvním místě

Objem zasažených jehličnanů v severovýchodní Francii je už teď větší než během předchozí kůrovcové epidemie v letech 2003–2007, z níž se lesy vzpamatovávaly roky. Kůrovec se obvykle rozmnožuje dvakrát v roce, loni se ale díky horkému a suchému počasí rozmnožil třikrát. Nečekané bouře, které vyvracely stromy, jež pak v rozkládajícím se dřevě poskytly kůrovcům líheň, pomohly několikanásobně zmnožit jejich počty.

Odborníci se obávají rizika odlesnění regionu Grand Est, kde soukromí majitelé lesů porážejí zdravé stromy – a nechávají tisíce hektarů holé, protože se zdráhají vykácené oblasti znovu zalesnit.

Zhruba tři čtvrtiny lesů ve Francii jsou v soukromém vlastnictví a často v nich roste vyšší množství smrků a borovic, které mají růstový cyklus o řadu desetiletí rychlejší než dub nebo další tvrdé dřeviny. Díky tomu jsou vhodnější k těžbě pro zisk. Majitelé často vysazují jehličnany v nízkých nadmořských výškách, kde není dost chladno na to, aby kůrovci uhynuli, anebo je vysazují v monokulturách, které jsou náchylnější vůči škůdcům.

Šéf výzkumu a rozvoje soukromého dřevařského družstva Forests and Woods of the East Damien François spolu s Wilmsmeierem z ONF odhadují, že na trhu v celé Evropě je momentálně 60 až 100 milionů krychlových metrů napadeného dřeva – především v Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice. Tyto země zároveň patří mezi největší evropské producenty měkkého dřeva.