Německé lesy vymírají, část francouzského dřeva je bezcenná. Může za to sucho, bouře a kůrovec

Němečtí lesníci a vědci varují, že země by mohla přijít o velkou část lesů. Od loňska zemřel asi milion stromů, a pokud bude sucho pokračovat, nové porosty se neuchytí. Podobná situace je i ve Francii, kde masivně řádí kůrovec. Některé dříví už je kvůli tomu prakticky bezcenné.

„Je to katastrofa, německé lesy jsou na pokraji kolapsu,“ říká šéf lesnických odborů Ulrich Dohle, kterého cituje Deutsche Welle. Na vině jsou extrémní sucha spojená s letními požáry a řáděním kůrovce i neobvykle silné zimní bouře. „Už to nejsou ojedinělé rozmary počasí. Tohle je změna klimatu,“ dodává Dohle.

Lesníci vysazují miliony nových stromů ve snaze obnovit porosty a diverzifikovat jejich skladbu. Jenže to už možná brzy nebude možné. „Pokud bude současný trend pokračovat a srážky klesnou pod 400 milimetrů ročně, tak už v některých oblastech Německa nebude možné lesy obnovit,“ varuje Helge Bruelheideová z Centra pro výzkum biodiverzity.

Například v zalesněné oblasti Lüdenscheid kleslo loni množství srážek z téměř tisíce na 483 milimetrů. A situace v první polovině letošního roku je jen o desetinu lepší. Za oběť suchu padají už i buky, které patří k odolnějším druhům.

Kůrovec ve Francii

Do Francie zase přineslo dlouhé období horkého a suchého počasí nejhorší kůrovcovou kalamitu za posledních dvacet let. Loni kůrovec napadl 1,2 milionu krychlových metrů dřeva, což stálo téměř 80 milionů eur (2,1 miliardy korun). Organizace dřevařského průmyslu Fibois v regionu Grand Est odhaduje, že škůdce letos napadne tři až čtyři miliony krychlových metrů dřeva z veřejných lesů.

Ředitel francouzské Národní lesní agentury (ONF) pro tuto oblast uvedl, že po velmi suchém roce 2018 se zdá, že rok 2019 bude opět problematický, protože se zamoření kůrovcem široce rozšířilo po východní Francii. „Nevíme, jak daleko to zajde, a nevíme, kdy to přestane,“ řekl agentuře Reuters ředitel Eike Wilmsmeier.

Ceny za vysoce kvalitní měkké dřevo klesly na 60 až 80 eur za krychlový metr na stojato, tedy za dřevo, které je ještě třeba pokácet. To je za posledních 18 měsíců pokles asi o třetinu, protože majitelé půdy zaplavili trh jak napadenými stromy, tak zdravým dřevem, které chtějí prodat, než se k němu dostane kůrovec.

Dřevo nízké kvality na papírovou dřevovinu a palivové dříví, které představuje zhruba 30 až 40 procent těžby v nízkých nadmořských výškách, je nyní prakticky bezcenné – stojí zhruba jedno euro za metr krychlový na stojato.

Podle Ernesta Schilligera, manažera stejnojmenného pilařského závodu na francouzsko-německé hranici, se k nim nedostává nic jiného než napadené dřevo. „Náklady na přepravu jsou někdy vyšší než hodnota dřeva,“ řekl.

Zisk na prvním místě

Objem zasažených jehličnanů v severovýchodní Francii je už teď větší než během předchozí kůrovcové epidemie v letech 2003–2007, z níž se lesy vzpamatovávaly roky. Kůrovec se obvykle rozmnožuje dvakrát v roce, loni se ale díky horkému a suchému počasí rozmnožil třikrát. Nečekané bouře, které vyvracely stromy, jež pak v rozkládajícím se dřevě poskytly kůrovcům líheň, pomohly několikanásobně zmnožit jejich počty.

Odborníci se obávají rizika odlesnění regionu Grand Est, kde soukromí majitelé lesů porážejí zdravé stromy – a nechávají tisíce hektarů holé, protože se zdráhají vykácené oblasti znovu zalesnit.

Zhruba tři čtvrtiny lesů ve Francii jsou v soukromém vlastnictví a často v nich roste vyšší množství smrků a borovic, které mají růstový cyklus o řadu desetiletí rychlejší než dub nebo další tvrdé dřeviny. Díky tomu jsou vhodnější k těžbě pro zisk. Majitelé často vysazují jehličnany v nízkých nadmořských výškách, kde není dost chladno na to, aby kůrovci uhynuli, anebo je vysazují v monokulturách, které jsou náchylnější vůči škůdcům.

Šéf výzkumu a rozvoje soukromého dřevařského družstva Forests and Woods of the East Damien François spolu s Wilmsmeierem z ONF odhadují, že na trhu v celé Evropě je momentálně 60 až 100 milionů krychlových metrů napadeného dřeva – především v Německu, Švýcarsku, Rakousku a České republice. Tyto země zároveň patří mezi největší evropské producenty měkkého dřeva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 1 hhodinou

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 3 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 7 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...