Írán si stěžuje u OSN na americkou agresi. Dron byl u nás, tvrdí a varuje před další chybou

Írán podal u Rady bezpečnosti OSN stížnost na narušení svého vzdušného prostoru bezpilotním letounem Spojených států. Íránské revoluční gardy ho následně sestřelily. Washington tvrdí, že stroj se v době incidentu nacházel v mezinárodním prostoru.

Trosky amerického dronu (snímky zveřejněné Íránem)
Zdroj: Reuters Autor: Tasnim News Agency

„Stížnost byla podána Radě bezpečnosti OSN kvůli agresi amerického dronu v našem vzdušném prostoru… Ve stížnosti stojí, že si Írán vyhrazuje právo jednat tvrdě, pokud Spojené státy toto narušení zopakují,“ citovala polooficiální agentura Tasním náměstka íránského ministra zahraničí Gholámhosejna Dehgháního.

Sestřelení amerického bezpilotního letounu bylo pro Washington „dobrou zkušeností“ sloužící k tomu, aby se v budoucnu „vyvaroval jakékoliv agrese (vůči Íránu)“, míní předseda íránského parlamentu Alí Larídžání. „Pokud svou chybu zopakují a naruší naše hranice, reakce Íránu bude silnější,“ řekl Larídžání.

Americký prezident Donald Trump po sestřelení dronu oznámil, že na poslední chvíli zrušil odvetný úder na íránské cíle, když se dozvěděl, že by o život přišlo 150 lidí. To by podle šéfa Bílého domu nebylo úměrné útoku na bezpilotní letoun.

Vztahy mezi USA a Íránem jsou na bodě mrazu od minulého roku, kdy Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem z roku 2015. Následně Washington uvalil na islámskou republiku v několika vlnách nové sankce. Ty poslední se dotknou i nejvyššího duchovnho vůdce či ministra zahraničí Íránu.

Teherán v reakci na rostoucí tlak sdělil, že v červenci přestane ustanovení dohody dodržovat, pokud západní země nevymyslí, jak sankce obejít. Státy však ultimátum odmítly. Írán proto v posledních dnech zintenzivnil produkci nízko obohaceného uranu.

Evropské státy Íránu už dříve navrhly způsob, jak pomoci íránskému hospodářství a přitom sankce neporušit. Chtějí to učinit pomocí takzvaného mechanismu INSTEX, který umožní výměnný obchod bez vzájemných finančních transakcí, na něž se americké sankce vztahují.

Náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí v pátek při jednání ve Vídni uznal, že INSTEX už je nyní „provozuschopný“. Aby však z něj měli Íránci skutečný užitek, musely by evropské země takto nakupovat i ropu, prohlásil vyjednavač.

Ostrá slova ano, po válce ale ani jedna ze stran netouží

Americko-íránský spor tento týden pokračoval v rovině slovních přestřelek mezi Teheránem a Washingtonem. Na adresu Bílého domu padla kritika, že je „mentálně retardovaný“. Trump následně Íránu pohrozil „zdrcující“ odvetou v případě útoku na cokoli amerického.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však po čtvrtečním jednání ministrů obrany členských zemí zdůraznil, že Spojené státy jasně uvedly, že nemají v úmyslu vést s Íránem válku. Případné rozhovory s Teheránem prý chtějí vést bez jakýchkoli podmínek. Stoltenberg také uvedl, že spojenci podporují úsilí o snížení napětí v Perském i Ománském zálivu.

Americký Senát ovládaný republikány nicméně v pátek zablokoval návrh zákona, který by zakazoval prezidentovi napadnout Írán bez souhlasu Kongresu, pokud by nešlo o sebeobranu. Zákon podpořilo jen 40 ze sta senátorů, polovina byla proti a deset jich nehlasovalo.