Nizozemsko a Británie odstartovaly maraton voleb do Evropského parlamentu

V Nizozemsku a Británii jako v prvních dvou z osmadvaceti členských zemí Evropské unie začaly volby do Evropského parlamentu. Nizozemci vybírají 26 poslanců, Britové 73. V následujících třech dnech své zástupce do Evropského parlamentu zvolí i zbylých 26 zemí EU včetně Česka. 

Video Události
video

Události ČT: Britové zamířili k eurovolbám. Daňové poplatníky vyjdou na více než 4 miliardy korun

Podle původních plánů měla být Británie touto dobou již mimo EU. Unii měla na základě referenda z roku 2016 opustit letos 29. března. Později se ale termín brexitu posunul na 12. dubna a nyní je nejzazším termínem konec letošního října. Zatím tak stále zůstává plnoprávným členem EU, a eurovoleb se tak účastnit musí. Britští voliči ve čtvrtek vybírají 73 poslanců. Čeká se posílení protiunijních stran a naopak drtivá porážka konzervativců. 

Stovky občanů EU žijících v Británii měly ve volebních místnostech problémy – kvůli administrativním nesrovnalostem nemohly odevzdat svůj hlas. Lidé si na údajná pochybení ve velkém stěžují na sociálních sítích pod hashtagem #DeniedMyVote (Odepřeli mi hlasovat). Britská volební komise tvrdí, že vina za nedostatky v administrativní přípravě na hlasování padá na hlavu vlády, která se o účasti ve volbách rozhodla na poslední chvíli.

Občané EU trvale žijící v Británii obvykle mohou v eurovolbách hlasovat, pokud vyplní příslušné registrační formuláře. Řada voličů si ale stěžovala na to, že úřady podle nich jejich formuláře nezpracovaly včas nebo jim pozdě sdělily či vůbec nesdělily informace o tom, jaké formuláře a dokdy musejí kvůli možnosti hlasovat odevzdat.

Britové a Nizozemci jsou jediní, kdo volí ve čtvrtek

V Nizozemsku se zase napjatě čeká, jak dopadne strana Fórum pro demokracii (FvD) novináře Thierryho Baudeta, která při předchozích eurovolbách ještě neexistovala. Uskupení prosazuje referendum o členství Nizozemska v EU a staví se proti imigraci. 

Nizozemsko a Británie jsou jediné dvě země, kde se volby do europarlamentu konají ve čtvrtek. Volební místnosti v dalších unijních zemích se otevřou v různých termínech v následujících třech dnech.

Nejvíce zemí bude hlasovat v neděli. V Česku se o 21 zástupcích v europarlamentu bude rozhodovat v pátek a v sobotu. Česko je jediným státem EU, kde jsou eurovolby dvoudenní. 

Interakce
×

Nové složení jediné přímo volené instituce Evropské unie bude jasné až v neděli večer poté, co skončí hlasování v poslední z 28 zemí evropského bloku. Europarlament bude mít až do britského odchodu z Unie stále 751 členů.

Po případném brexitu by se měl počet poslanců snížit na 705. Například Nizozemci by v tomto případě získali další tři křesla, počet českých poslanců by zůstal stejný.

Juncker před volbami kritizoval populisty a nacionalisty

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v předvečer voleb do Evropského parlamentu kritizoval populisty a nacionalisty, kteří by podle očekávání mohli získat v evropském zákonodárném sboru mnohem větší vliv. Podle Junckera jsou euroskeptické a nacionalistické strany hrozbou pro evropskou solidaritu, kterou předseda Komise považuje za hlavní princip EU.

„Tihle populisté, nacionalisté, hloupí nacionalisté, jsou zamilovaní do svých zemí,“ řekl Juncker v rozhovoru se zpravodajskou stanicí CNN. „Nemají rádi ty, kdo přichází zdaleka. Já ty, kteří přichází z dálek, rád mám,“ uvedl. Dodal, že Evropa musí jednat solidárně s těmi, kteří jsou v horší situaci než Evropané.

Video Studio 6
video

Státy Unie začínají volit do europarlamentu

Státy Unie začínají volit do europarlamentu

Spolupracovník ČT Jan Jůn o britských volbách do europarlamentu

Zpravodaj ČT Bohumil Vostal k eurovolbám ve Velké Británii

Na dotaz, proč jsou protievropské strany schopné zmobilizovat početnější voličskou základnu než ty proevropské, Juncker odpověděl, že je vždy snadnější zburcovat negativní síly než pozitivní. Prohlásil ale, že po rozhodnutí Británie z roku 2016 opustit EU zaznamenal záblesk naděje.

„Od brexitu roste počet těch, kteří jsou pro Evropskou unii, protože lidé sledují, co se děje, a vidí, že opustit Evropskou unii není tak snadné, jak jim bylo řečeno,“ vysvětlil Juncker.

K brexitu řekl, že je z rozhodnutí Londýna odejít smutný, nyní si už ale přeje, aby celý proces, který se kvůli nejednotnému postoji britské politické scény protahuje, už skončil. Za nejlepší způsob, jak tuto kapitolu uzavřít, nepovažuje možné vypsání druhého referenda, ale přijetí brexitové dohody, kterou s Bruselem vyjednala britská premiérka Theresa Mayová. „Rád bych řekl ano k druhému referendu, ale výsledek nemusí být jiný,“ dodal.

Juncker rovněž poznamenal, že je britským politickým manévrováním znechucen. Podle něj se zdá, že tamní politická debata se soustředí místo hledání dohody spíše na to, jak nahradit Mayovou. Premiérku nicméně ocenil za její úsilí. Prohlásil ale, že Mayová sice ví, jak postupovat, nedokáže to ale uskutečnit.