Tradiční taxikáři bojují proti mobilní aplikaci. Uber přesto míří do Česka

Brusel - Zavedené taxislužby v Evropě se bouří proti konkurenci, která přišla z Ameriky a šíří se jako lavina do světových metropolí. Nyní míří i do Česka. Aplikace Uber v mobilních telefonech nabízí levnější a rychlejší svezení než tradiční taxi. Funguje jednoduše: Zákazník napíše do mobilu, kam chce jet, a aplikace ho ihned spojí s řidiči v dosahu.

Nahrávám video
Tradiční taxikáři bojují proti mobilní aplikaci
Zdroj: ČT24

Taxikáři protestují v Berlíně, Londýně nebo Barceloně. „Zaplatil jsem tisíce euro a chlápek se stovkou bude moct dělat to samé jako já? S poznávací značkou z Německa, Belgie nebo Rumunska?“ zuří za všechny pařížský taxikář. Úhlavním nepřítelem pro tradiční taxíky se stala americká společnost Uber, která již operuje téměř ve 150 městech světa.

Aplikace umožňuje zákazníkům, kteří si ji stáhnou do mobilního telefonu, spojit se přímo s registrovanými řidiči. Zákazník přitom v reálném čase vidí, jak daleko je nejbližší volné taxi. To ho pak odveze na určené místo, a to obvykle levněji než tradiční taxislužba. Aplikace sama přitom slouží jako taxametr. Část poplatku řidiči odvádějí autorům aplikace.

Ochrana taxikářského kartelu

Řidiči tradičních taxíků zdůrazňují, že musejí platit drahé licence a dělat si zkoušky. Naopak mobilní konkurence je založená na tom, že šoférem může být téměř kdokoliv. Řidiči jezdící pro Uber nemusejí podstupovat pravidelné zdravotní prohlídky ani zkoušky z místopisu, nepodléhají ani požadavkům na technický stav vozidla. „Taxikářem jsem téměř 40 let. Pro nás je nepřijatelná severoamerická společnost, která nenabírá lidi ani nenakupuje auta, aby se chovala jako parazit,“ zlobí se madridský taxikář Juan.

Stávka taxikářů v Paříži
Zdroj: Poree Audrey/ČTK/ABACA

Aplikaci již zakázali v Hamburku, jihokorejském Soulu nebo v Bruselu. To však ostře kritizuje evropská komisařka pro digitální agendu. Podle ní nelze zakazovat technologické novinky pod hrozbou stávky. Rozhodnutí je prý doslova šílené. „Myslí to vážně? Co to je za právní systém? To rozhodnutí se netýká ochrany nebo pomoci pasažérům, jde o ochranu taxikářského kartelu,“ uvedla komisařka Nelie Kroesová.

Společnost Uber podle svého webu provozuje svůj servis ve více než 150 městech ve 42 zemích světa, především ve Spojených státech. V České republice zatím aktivní není, ale již ohlásila, že se do českých měst chystá. Podporuje ji například internetová společnost Google nebo investiční banka Goldman Sachs.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 36 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...