Putin uznal potřebu bezpečnostních záruk pro KLDR, předcházet jim podle něj musí důvěra

4 minuty
Události: Kim Čong-un s Vladimirem Putinem se setkali ve Vladivostoku
Zdroj: ČT24

Severní Korea potřebuje v procesu denuklearizace podle Vladimira Putina bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou. Ruský prezident to řekl po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vladivostoku. Na tiskové konferenci tam také poprvé reagoval na výsledek prezidentských voleb na Ukrajině.

Diskuse s Kimem se týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova, řekl prezident Putin. Přístupy Ruska a Spojených států k řešení korejského problému jsou podle něj „do jisté míry“ stejné.

Moskva i Washington jsou pro úplnou denuklearizaci poloostrova, ve světě je ale podle ruského vůdce zapotřebí obnovit situaci, kdy se vše bude rozhodovat podle mezinárodního, nikoli pěstního práva.

Šéf Kremlu se rovněž zmínil o možnosti obnovení šestistranných jednání o řešení korejské krize, která před deseti lety skončila ve slepé uličce. Rozhovorů se účastnily Rusko, USA, Japonsko, Čína a oba korejské státy.

10 minut
Setkání Kima s Putinem a komentář Libora Dvořáka (ČRo)
Zdroj: ČT24

Mnozí ruští i západní komentátoři spekulovali, že Putin bude ve Vladivostoku obnovení rozhovorů navrhovat. Prezident však novinářům řekl, že si není jist, zda pro to nazrál čas.

„Mnohostranné jednání může nastat, až bude nastolena otázka mezinárodních záruk pro Pchjongjang, teď to nijak naléhavé není,“ řekl Putin. Je si nicméně jist, že dvoustranné dohody o bezpečnostních zárukách dostatečné nebudou.

Snaha pojistit klid

Putin, který se s Kimem sešel vůbec poprvé, už předtím ocenil, že se KLDR snaží zlepšit vztahy se Spojenými státy. Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval „vážený soudruhu předsedo“, Kim označil Rusko za „velkého spřáteleného souseda“ a tlumočil „drahým ruským přátelům“ pozdravy severokorejského vedení.

„Přijel jsem do Ruska, abych si vyměnil názory na situaci na Korejském poloostrově, která je jedním z nejaktuálnějších mezinárodních problémů, a abych posoudil metody mírového urovnání této otázky a vyměnil si názory na rozvoj našich dvoustranných styků v souladu s potřebami nového století,“ citovala ruská agentura TASS slova Kim Čong-una. Jednání bylo podle něj „užitečné a konstruktivní“. Kim doufá, že ve stejném duchu bude pokračovat.

Rusko se přinejmenším chce cítit jako opravdová velmoc nebo dokonce supervelmoc a tomu přítomnost v klíčových bodech po světě samozřejmě přispívá.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus

Setkání podle šéfa Kremlu přispěje k pochopení možností, jak dospět ke stabilitě na Korejském poloostrově. Zároveň má posunout dopředu práci na rozvoji vzájemných obchodních vztahů.

Podle ruských novinářů trvala beseda jen za účasti tlumočníků dvě hodiny, i když pro ni bylo v programu severokorejského diktátora vyhrazeno 50 minut. Při jednání za účasti delegací Putina kromě jeho zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova doprovázeli zástupci ministerstev dopravy a energetiky a šéf ruských státních drah. 

Analytička: Moskva si uvědomuje, že sankce nefungují

„Rusové si uvědomují nefunkčnost sankcí nebo jejich zesilování. Podle Putina se za deset let jejich platnosti nic nevyřešilo, spíš si KLDR zlepšila pozici,“ upozornila v ČT výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Alica Kizeková.

Připomněla, že i Putinův režim se potýká se západními sankcemi uvalenými v reakci na jeho vojenskou agresi proti Ukrajině. „Rusové k tomu přistupují tak, jak chtějí, aby se přistupovalo k nim,“ naznačila Kizeková.

V zájmu Ruska je podle ní především to, aby situace v Koreji neeskalovala, protože to by mohlo přímo ohrozit ruské území. Myslí si také, že východoasijské země si jsou vědomé, že Kreml za svou prioritu považuje dění v Evropě. Proto ho neberou jako zásadního hráče regionální diplomacie.

10 minut
Setkání Putina s Kimem pohledem výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Kizekové
Zdroj: ČT24

Reakce na Zelenského

Putin po setkání poprvé komentoval vítězství Volodymyra Zelenského v nedělních ukrajinských prezidentských volbách. Jako jeden z mála evropských státníků do Kyjeva zatím nezaslal oficiální blahopřání.

Řekl, že jeho země „všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat minské dohody“. Proti ukrajinské armádě tam na straně separatistů bojuje řada ruských občanů včetně vojáků používajících ruské zbraně.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petra Porošenka: „Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump přijal od Machadové medaili spojenou s Nobelovou cenou míru, píše Reuters

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Trumpovi při setkání předala medaili, která se k tomuto ocenění váže. Agentura Reuters později uvedla, že americký prezident její čin ocenil a má v úmyslu si medaili ponechat.
včeraAktualizovánopřed 17 mminutami

Trump oznámil ustavení Rady míru pro Gazu a podpořil novou palestinskou správu

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.
02:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou míru, řekl Zelenskyj po výrocích Trumpa

Ukrajina nikdy nebyla a nikdy nebude překážkou na cestě k míru, řekl ve čtvrtek večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval tak zjevně na výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který jej jmenoval jako příčinu pomalého postupu v jednáních o ukončení války. Tu rozpoutalo v únoru 2022 Rusko invazí do sousední země na rozkaz ruského vládce Vladimira Putina.
před 5 hhodinami

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 11 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 12 hhodinami
Načítání...