Putin uznal potřebu bezpečnostních záruk pro KLDR, předcházet jim podle něj musí důvěra

4 minuty
Události: Kim Čong-un s Vladimirem Putinem se setkali ve Vladivostoku
Zdroj: ČT24

Severní Korea potřebuje v procesu denuklearizace podle Vladimira Putina bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou. Ruský prezident to řekl po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vladivostoku. Na tiskové konferenci tam také poprvé reagoval na výsledek prezidentských voleb na Ukrajině.

Diskuse s Kimem se týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova, řekl prezident Putin. Přístupy Ruska a Spojených států k řešení korejského problému jsou podle něj „do jisté míry“ stejné.

Moskva i Washington jsou pro úplnou denuklearizaci poloostrova, ve světě je ale podle ruského vůdce zapotřebí obnovit situaci, kdy se vše bude rozhodovat podle mezinárodního, nikoli pěstního práva.

Šéf Kremlu se rovněž zmínil o možnosti obnovení šestistranných jednání o řešení korejské krize, která před deseti lety skončila ve slepé uličce. Rozhovorů se účastnily Rusko, USA, Japonsko, Čína a oba korejské státy.

10 minut
Setkání Kima s Putinem a komentář Libora Dvořáka (ČRo)
Zdroj: ČT24

Mnozí ruští i západní komentátoři spekulovali, že Putin bude ve Vladivostoku obnovení rozhovorů navrhovat. Prezident však novinářům řekl, že si není jist, zda pro to nazrál čas.

„Mnohostranné jednání může nastat, až bude nastolena otázka mezinárodních záruk pro Pchjongjang, teď to nijak naléhavé není,“ řekl Putin. Je si nicméně jist, že dvoustranné dohody o bezpečnostních zárukách dostatečné nebudou.

Snaha pojistit klid

Putin, který se s Kimem sešel vůbec poprvé, už předtím ocenil, že se KLDR snaží zlepšit vztahy se Spojenými státy. Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval „vážený soudruhu předsedo“, Kim označil Rusko za „velkého spřáteleného souseda“ a tlumočil „drahým ruským přátelům“ pozdravy severokorejského vedení.

„Přijel jsem do Ruska, abych si vyměnil názory na situaci na Korejském poloostrově, která je jedním z nejaktuálnějších mezinárodních problémů, a abych posoudil metody mírového urovnání této otázky a vyměnil si názory na rozvoj našich dvoustranných styků v souladu s potřebami nového století,“ citovala ruská agentura TASS slova Kim Čong-una. Jednání bylo podle něj „užitečné a konstruktivní“. Kim doufá, že ve stejném duchu bude pokračovat.

Rusko se přinejmenším chce cítit jako opravdová velmoc nebo dokonce supervelmoc a tomu přítomnost v klíčových bodech po světě samozřejmě přispívá.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus

Setkání podle šéfa Kremlu přispěje k pochopení možností, jak dospět ke stabilitě na Korejském poloostrově. Zároveň má posunout dopředu práci na rozvoji vzájemných obchodních vztahů.

Podle ruských novinářů trvala beseda jen za účasti tlumočníků dvě hodiny, i když pro ni bylo v programu severokorejského diktátora vyhrazeno 50 minut. Při jednání za účasti delegací Putina kromě jeho zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova doprovázeli zástupci ministerstev dopravy a energetiky a šéf ruských státních drah. 

Analytička: Moskva si uvědomuje, že sankce nefungují

„Rusové si uvědomují nefunkčnost sankcí nebo jejich zesilování. Podle Putina se za deset let jejich platnosti nic nevyřešilo, spíš si KLDR zlepšila pozici,“ upozornila v ČT výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Alica Kizeková.

Připomněla, že i Putinův režim se potýká se západními sankcemi uvalenými v reakci na jeho vojenskou agresi proti Ukrajině. „Rusové k tomu přistupují tak, jak chtějí, aby se přistupovalo k nim,“ naznačila Kizeková.

V zájmu Ruska je podle ní především to, aby situace v Koreji neeskalovala, protože to by mohlo přímo ohrozit ruské území. Myslí si také, že východoasijské země si jsou vědomé, že Kreml za svou prioritu považuje dění v Evropě. Proto ho neberou jako zásadního hráče regionální diplomacie.

10 minut
Setkání Putina s Kimem pohledem výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Kizekové
Zdroj: ČT24

Reakce na Zelenského

Putin po setkání poprvé komentoval vítězství Volodymyra Zelenského v nedělních ukrajinských prezidentských volbách. Jako jeden z mála evropských státníků do Kyjeva zatím nezaslal oficiální blahopřání.

Řekl, že jeho země „všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat minské dohody“. Proti ukrajinské armádě tam na straně separatistů bojuje řada ruských občanů včetně vojáků používajících ruské zbraně.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petra Porošenka: „Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 8 mminutami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 1 hhodinou

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
18:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 5 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
08:24Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
14:29Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 7 hhodinami

Pařížský Louvre po krádeži šperků umístil na okna mříže

Pařížské muzeum Louvre nechalo nainstalovat mříže na okna galerie, kudy se dovnitř muzea před dvěma měsíci dostali lupiči, informuje agentura AFP. Při krádeži z 19. října pachatelé odcizili šperky v hodnotě 88 milionů eur (2,1 miliardy korun). Muzeum po loupeži zavádí přísnější bezpečnostní standardy.
před 7 hhodinami
Načítání...