Putin uznal potřebu bezpečnostních záruk pro KLDR, předcházet jim podle něj musí důvěra

4 minuty
Události: Kim Čong-un s Vladimirem Putinem se setkali ve Vladivostoku
Zdroj: ČT24

Severní Korea potřebuje v procesu denuklearizace podle Vladimira Putina bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou. Ruský prezident to řekl po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vladivostoku. Na tiskové konferenci tam také poprvé reagoval na výsledek prezidentských voleb na Ukrajině.

Diskuse s Kimem se týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova, řekl prezident Putin. Přístupy Ruska a Spojených států k řešení korejského problému jsou podle něj „do jisté míry“ stejné.

Moskva i Washington jsou pro úplnou denuklearizaci poloostrova, ve světě je ale podle ruského vůdce zapotřebí obnovit situaci, kdy se vše bude rozhodovat podle mezinárodního, nikoli pěstního práva.

Šéf Kremlu se rovněž zmínil o možnosti obnovení šestistranných jednání o řešení korejské krize, která před deseti lety skončila ve slepé uličce. Rozhovorů se účastnily Rusko, USA, Japonsko, Čína a oba korejské státy.

10 minut
Setkání Kima s Putinem a komentář Libora Dvořáka (ČRo)
Zdroj: ČT24

Mnozí ruští i západní komentátoři spekulovali, že Putin bude ve Vladivostoku obnovení rozhovorů navrhovat. Prezident však novinářům řekl, že si není jist, zda pro to nazrál čas.

„Mnohostranné jednání může nastat, až bude nastolena otázka mezinárodních záruk pro Pchjongjang, teď to nijak naléhavé není,“ řekl Putin. Je si nicméně jist, že dvoustranné dohody o bezpečnostních zárukách dostatečné nebudou.

Snaha pojistit klid

Putin, který se s Kimem sešel vůbec poprvé, už předtím ocenil, že se KLDR snaží zlepšit vztahy se Spojenými státy. Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval „vážený soudruhu předsedo“, Kim označil Rusko za „velkého spřáteleného souseda“ a tlumočil „drahým ruským přátelům“ pozdravy severokorejského vedení.

„Přijel jsem do Ruska, abych si vyměnil názory na situaci na Korejském poloostrově, která je jedním z nejaktuálnějších mezinárodních problémů, a abych posoudil metody mírového urovnání této otázky a vyměnil si názory na rozvoj našich dvoustranných styků v souladu s potřebami nového století,“ citovala ruská agentura TASS slova Kim Čong-una. Jednání bylo podle něj „užitečné a konstruktivní“. Kim doufá, že ve stejném duchu bude pokračovat.

Rusko se přinejmenším chce cítit jako opravdová velmoc nebo dokonce supervelmoc a tomu přítomnost v klíčových bodech po světě samozřejmě přispívá.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus

Setkání podle šéfa Kremlu přispěje k pochopení možností, jak dospět ke stabilitě na Korejském poloostrově. Zároveň má posunout dopředu práci na rozvoji vzájemných obchodních vztahů.

Podle ruských novinářů trvala beseda jen za účasti tlumočníků dvě hodiny, i když pro ni bylo v programu severokorejského diktátora vyhrazeno 50 minut. Při jednání za účasti delegací Putina kromě jeho zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova doprovázeli zástupci ministerstev dopravy a energetiky a šéf ruských státních drah. 

Analytička: Moskva si uvědomuje, že sankce nefungují

„Rusové si uvědomují nefunkčnost sankcí nebo jejich zesilování. Podle Putina se za deset let jejich platnosti nic nevyřešilo, spíš si KLDR zlepšila pozici,“ upozornila v ČT výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Alica Kizeková.

Připomněla, že i Putinův režim se potýká se západními sankcemi uvalenými v reakci na jeho vojenskou agresi proti Ukrajině. „Rusové k tomu přistupují tak, jak chtějí, aby se přistupovalo k nim,“ naznačila Kizeková.

V zájmu Ruska je podle ní především to, aby situace v Koreji neeskalovala, protože to by mohlo přímo ohrozit ruské území. Myslí si také, že východoasijské země si jsou vědomé, že Kreml za svou prioritu považuje dění v Evropě. Proto ho neberou jako zásadního hráče regionální diplomacie.

10 minut
Setkání Putina s Kimem pohledem výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Kizekové
Zdroj: ČT24

Reakce na Zelenského

Putin po setkání poprvé komentoval vítězství Volodymyra Zelenského v nedělních ukrajinských prezidentských volbách. Jako jeden z mála evropských státníků do Kyjeva zatím nezaslal oficiální blahopřání.

Řekl, že jeho země „všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat minské dohody“. Proti ukrajinské armádě tam na straně separatistů bojuje řada ruských občanů včetně vojáků používajících ruské zbraně.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petra Porošenka: „Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Personální šéfka Bílého domu se pustila do Trumpa, Vance i Muska. Výroky hýbou USA

Personální šéfka Bílého domu Susie Wilesová časopisu Vanity Fair poodhalila vnitřní napětí v zákulisí administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Hlavu státu popsala jako abstinenta, který má osobnost alkoholika a mstí se nepřátelům. Viceprezidenta JD Vance označila za konspiračního teoretika. Ministryni spravedlnosti Pam Bondiovou zkritizovala za přístup ke kauze Jeffreyho Espteina. Prezident i členové vlády se po zveřejnění článku Wilesové zastali.
11:24Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ukrajinu je třeba podporovat, EU by ji ale měla financovat jako dosud, řekl Babiš

Česko nezpochybňuje potřebu podpory Ukrajiny Evropskou unií. Měla by být ale financována jako dosud, žádné mimořádné garance Česká republika dávat nebude, řekl před nadcházejícím jednáním Evropské rady premiér Andrej Babiš (ANO). Koalice podle něj o pozici jednala v úterý řadu hodin.
10:15Aktualizovánopřed 20 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Střelce ze Sydney obvinili z terorismu a patnácti vražd

Australská policie obvinila útočníka z pláže Bondi Beach z terorismu a patnáctinásobné vraždy. Celkem čelí 59 různým obviněním. Dvojice střelců, otec a syn, během oslav židovského svátku chanuka zabila patnáct lidí a čtyři desítky dalších zranila. Přes dvacet zraněných stále zůstává v nemocnici, informuje agentura AP. V Sydney již začali pohřbívat oběti nedělního útoku počínaje rabínem Eli Schlangerem.
07:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci znovu ovládli sever Pokrovsku, tvrdí ukrajinský generál

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.
před 2 hhodinami

Trump doufá ve spolupráci s Babišem v obraně či energetice

Americký prezident Donald Trump pogratuloval Andrejovi Babišovi (ANO) ke jmenování českým premiérem. Na své sociální síti Truth Social v noci na středu šéf Bílého domu vyjádřil přesvědčení, že společně s českým ministerským předsedou „dosáhnou úspěchu mimo jiné v oblasti obrany nebo energetiky“. Český prezident Petr Pavel jmenoval kabinet Andreje Babiše v pondělí. Nový premiér ve středu dopoledne sdělil, že je za gratulaci od Trumpa rád.
04:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 3 hhodinami
Načítání...