Putin uznal potřebu bezpečnostních záruk pro KLDR, předcházet jim podle něj musí důvěra

4 minuty
Události: Kim Čong-un s Vladimirem Putinem se setkali ve Vladivostoku
Zdroj: ČT24

Severní Korea potřebuje v procesu denuklearizace podle Vladimira Putina bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou. Ruský prezident to řekl po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem ve Vladivostoku. Na tiskové konferenci tam také poprvé reagoval na výsledek prezidentských voleb na Ukrajině.

Diskuse s Kimem se týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova, řekl prezident Putin. Přístupy Ruska a Spojených států k řešení korejského problému jsou podle něj „do jisté míry“ stejné.

Moskva i Washington jsou pro úplnou denuklearizaci poloostrova, ve světě je ale podle ruského vůdce zapotřebí obnovit situaci, kdy se vše bude rozhodovat podle mezinárodního, nikoli pěstního práva.

Šéf Kremlu se rovněž zmínil o možnosti obnovení šestistranných jednání o řešení korejské krize, která před deseti lety skončila ve slepé uličce. Rozhovorů se účastnily Rusko, USA, Japonsko, Čína a oba korejské státy.

10 minut
Setkání Kima s Putinem a komentář Libora Dvořáka (ČRo)
Zdroj: ČT24

Mnozí ruští i západní komentátoři spekulovali, že Putin bude ve Vladivostoku obnovení rozhovorů navrhovat. Prezident však novinářům řekl, že si není jist, zda pro to nazrál čas.

„Mnohostranné jednání může nastat, až bude nastolena otázka mezinárodních záruk pro Pchjongjang, teď to nijak naléhavé není,“ řekl Putin. Je si nicméně jist, že dvoustranné dohody o bezpečnostních zárukách dostatečné nebudou.

Snaha pojistit klid

Putin, který se s Kimem sešel vůbec poprvé, už předtím ocenil, že se KLDR snaží zlepšit vztahy se Spojenými státy. Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval „vážený soudruhu předsedo“, Kim označil Rusko za „velkého spřáteleného souseda“ a tlumočil „drahým ruským přátelům“ pozdravy severokorejského vedení.

„Přijel jsem do Ruska, abych si vyměnil názory na situaci na Korejském poloostrově, která je jedním z nejaktuálnějších mezinárodních problémů, a abych posoudil metody mírového urovnání této otázky a vyměnil si názory na rozvoj našich dvoustranných styků v souladu s potřebami nového století,“ citovala ruská agentura TASS slova Kim Čong-una. Jednání bylo podle něj „užitečné a konstruktivní“. Kim doufá, že ve stejném duchu bude pokračovat.

Rusko se přinejmenším chce cítit jako opravdová velmoc nebo dokonce supervelmoc a tomu přítomnost v klíčových bodech po světě samozřejmě přispívá.
Libor Dvořák
komentátor Českého rozhlasu Plus

Setkání podle šéfa Kremlu přispěje k pochopení možností, jak dospět ke stabilitě na Korejském poloostrově. Zároveň má posunout dopředu práci na rozvoji vzájemných obchodních vztahů.

Podle ruských novinářů trvala beseda jen za účasti tlumočníků dvě hodiny, i když pro ni bylo v programu severokorejského diktátora vyhrazeno 50 minut. Při jednání za účasti delegací Putina kromě jeho zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova doprovázeli zástupci ministerstev dopravy a energetiky a šéf ruských státních drah. 

Analytička: Moskva si uvědomuje, že sankce nefungují

„Rusové si uvědomují nefunkčnost sankcí nebo jejich zesilování. Podle Putina se za deset let jejich platnosti nic nevyřešilo, spíš si KLDR zlepšila pozici,“ upozornila v ČT výzkumná pracovnice Ústavu mezinárodních vztahů Alica Kizeková.

Připomněla, že i Putinův režim se potýká se západními sankcemi uvalenými v reakci na jeho vojenskou agresi proti Ukrajině. „Rusové k tomu přistupují tak, jak chtějí, aby se přistupovalo k nim,“ naznačila Kizeková.

V zájmu Ruska je podle ní především to, aby situace v Koreji neeskalovala, protože to by mohlo přímo ohrozit ruské území. Myslí si také, že východoasijské země si jsou vědomé, že Kreml za svou prioritu považuje dění v Evropě. Proto ho neberou jako zásadního hráče regionální diplomacie.

10 minut
Setkání Putina s Kimem pohledem výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Kizekové
Zdroj: ČT24

Reakce na Zelenského

Putin po setkání poprvé komentoval vítězství Volodymyra Zelenského v nedělních ukrajinských prezidentských volbách. Jako jeden z mála evropských státníků do Kyjeva zatím nezaslal oficiální blahopřání.

Řekl, že jeho země „všemožně přispěje k normalizaci situace na jihovýchodě Ukrajiny, pokud nové vedení země v sobě najde sílu realizovat minské dohody“. Proti ukrajinské armádě tam na straně separatistů bojuje řada ruských občanů včetně vojáků používajících ruské zbraně.

Výsledek voleb podle Putina svědčí o naprostém krachu politiky dosavadního prezidenta Petra Porošenka: „Co na tom hodnotit? Je to naprostý, absolutní krach Porošenkovy politiky.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Somálsko zažilo první přímé volby po více než půl století

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.
před 41 mminutami

Jihokorejská prokuratura žádá deset let vězení pro sesazeného Juna

Jihokorejská prokuratura požaduje desetiletý trest pro exprezidenta Jun Sok-jola za to, že se snažil zabránit svému zadržení. Je to první konkrétní požadavek výše trestu pro odvolanou hlavu státu, která čelí řadě dalších obvinění, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

USA udeřily v Nigérii na teroristy z Islámského státu, oznámil Trump

Spojené státy podnikly několik úderů na severozápadě Nigérie na cíle teroristů z takzvaného Islámského státu. Podle agentury Reuters to oznámil americký prezident Donald Trump. USA akci uskutečnily v koordinaci s místními úřady. Podle šéfa Bílého domu se teroristé dopouštějí masakrů na křesťanech, jeho země proto jednala v odvetě.
00:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Do Polska pronikly vzduchem desítky objektů z Běloruska, zřejmě balony

Do Polska v noci na čtvrtek pronikly desítky objektů z Běloruska. Ráno pak polská armáda vyslala stíhací letouny k ruskému průzkumnému letadlu, které letělo v blízkosti jeho vzdušného prostoru nad Baltským mořem. Informovala o tom večer agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Kalifornie se potýká s extrémním počasím. Škody způsobují sníh i záplavy

Část amerického státu Kalifornie postihly během vánočního období mohutné záplavy. Silné deště, které mají v nejlidnatějším státě USA trvat do pátku, napáchaly největší škody v okrajové oblasti Los Angeles. Úřady tam vyzvaly k evakuaci asi 130 domů, které jsou nejvíc ohrožené sesuvy půdy. Ve vyšších horských polohách vánoční bouře přinesla velké množství sněhu. Bleskové povodně způsobily na mnoha místech podemletí silnic. Někteří řidiči museli svá auta nechat na pospas živlu, aby zachránili alespoň sebe. V souvislosti s bouřkami a silnými dešti v Kalifornii podle serveru listu Los Angeles Times zemřeli v posledních dnech nejméně tři lidé.
před 11 hhodinami

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Rusové při leteckých útocích na Ukrajině zabíjeli i o Vánocích

Nejméně čtyři lidé zemřeli při ruských leteckých útocích na Ukrajinu od středečního večera v Oděské, Charkovské a Černihivské oblasti, informovaly místní úřady. Kvůli zásahům energetické infrastruktury jsou napříč zemí hlášeny četné odstávky a výpadky proudu. V noci byl opět na několika místech, mimo jiné v Kyjevě, slyšet poplach. Terčem dronových náletů se stal i přístav a průmyslová zóna v Oděse. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek telefonicky hovořil s americkou delegací.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...