Pulitzerovu cenu dostaly deníky za články o Trumpových aférách, agentury za zprávy z Jemenu a Myanmaru

Pulitzerovu cenu získaly listy The Wall Street Journal a The New York Times za články o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi, financích jeho rodiny a Trumpových údajných aférách se ženami. Za zahraniční reportáže byl oceněn tým AP, který působil v Jemenu, a novináři Reuters, kteří psali o situaci v Myanmaru a za údajné neoprávněné držení státních dokumentů byli odsouzeni na sedm let do vězení.

The Wall Street Journal byl, pokud jde o vnitroamerické zpravodajství, oceněn za články týkající se bývalého Trumpova právníka Michaela Cohena. Ten v roce 2016 údajně uplatil dvě bývalé Trumpovy milenky, aby mlčely o poměru s budoucím prezidentem a neohrozily jeho šance na volební vítězství.

Deník The New York Times byl oceněn za články o údajných daňových machinacích a podvodech z 90. let, díky nimž se nynější prezident dostal k mnohamilionovému majetku po svém otci.

Novináři agentury AP získali cenu za zahraniční reportáže, ve kterých informovali o násilnostech a utrpení obyvatel Jemenu zmítaného občanskou válkou. Reportérka Maggie Michaelová spolu s fotografem a kameramanem strávili v Jemenu rok. V sérii reportáží mimo jiné popisovali, jak lidé v některých částech Jemenu musí jíst listy, protože se k nim kvůli zkorumpovaným úředníkům nemůže dostat humanitární pomoc.

Zadržené novináře agentury Reuters po soudním slyšení v myanmarské metropoli Rangún odváží policie (20. srpna 2018)
Zdroj: Ann Wang/Reuters

Porota Kolumbijské univerzity ocenila za zahraniční reportáže i novináře agentury Reuters, jejichž práce je stála svobodu. Dva myanmarští novináři psali o tématu pronásledovaného muslimského menšinového etnika Rohingů. Loni v září byli odsouzeni k sedmiletému vězení za neoprávněné držení tajných státních dokumentů. Jejich odsouzení kritizovaly Spojené státy, Evropská unie i řada dalších zemí a organizace pro lidská práva, které vyzvaly k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění novinářů.

Pulitzerova cena se uděluje od roku 1917, je považována za vrchol amerických žurnalistických ocenění. Zakladatelem je americký novinář maďarského původu Joseph Pulitzer. Cenu uděluje Kolumbijská univerzita v New Yorku. V současnosti ceny uděluje v 21 kategoriích. Ve dvaceti získává oceněný odměnu 10 tisíc dolarů, v kategorii veřejné služby dostává zlatou medaili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina by mohla vstoupit do EU před rokem 2030, řekla šéfka EK v Kyjevě

Ukrajina by mohla vstoupit do Evropské unie před rokem 2030, pokud bude pokračovat v reformách stejně rychle a kvalitně jako dosud. V Kyjevě to v pondělí prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Na setkání, které zorganizoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v den třetího výročí napadení své země, dorazili i vrcholní představitelé řady evropských zemí, Turecka či Kanady.
08:36Aktualizovánopřed 13 mminutami

„Ať žije král.“ Trump si hraje s myšlenkou třetího mandátu, ústava to nepřipouští

Prezident USA Donald Trump opakovaně mluví o tom, že by v roce 2028 mohl potřetí kandidovat do Bílého domu. Tento krok ale zakazuje 22. dodatek americké ústavy. Trumpovy zmínky o dalším mandátu se v poslední době stupňují, v posledních týdnech se dokonce přirovnal ke králi a naznačil, že stojí nad právním systémem a má moc jej měnit tak, jak uzná za vhodné.
před 36 mminutami

Přes pět milionů Ukrajinců zůstává v zahraničí, vrátit se plánuje už méně než polovina

Od začátku plnohodnotné ruské agrese opustily Ukrajinu přes západní hranice miliony lidí. Další odešli přes ruské a běloruské hranice, kde zůstali nebo pokračovali do Evropy. Celkový počet uprchlíků, kteří zůstávají v zahraničí, činil k listopadu loňského roku 5,2 milionu. Vyplývá to z analytické zprávy ukrajinského Centra pro ekonomickou strategii (CES). Počty se neustále mění v závislosti na ročním období a intenzitě ruské agrese.
před 1 hhodinou

Merz musí přinést změnu, nebo posílí AfD, míní německý tisk

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.
09:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Odepiš, nebo končíš. FBI, Pentagon a další na Muskovu výhrůžku nezareagují

Zaměstnanci amerických federálních úřadů obdrželi od úřadu pro efektivitu státní správy (DOGE) výzvu, aby sdělili, co udělali v práci za poslední týden. V případě, že na ni nezareagují, jim dle prohlášení Elona Muska hrozí výpověď. FBI, ministerstvo zahraničí i Pentagon však zaměstnancům v předstihu nařídily, aby na zprávu neodepisovali.
před 2 hhodinami

Mezi mladými voliči v Německu vedly AfD a Levice

V německých předčasných parlamentních volbách měly Alternativa pro Německo (AfD) a Levice ve věkové skupině od 18 do 34 let podporu okolo 42 procent. Ukazuje se tak trend příklonu ke krajní pravici na straně jedné a krajní levici na straně druhé mezi mladými voliči. Pro konzervativní CDU/CSU a Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) hlasovali spíše starší voliči. Nabízíme analýzu toho, které demografické skupiny a faktory rozhodly volby.
před 3 hhodinami

Návrat je riskantní, setrvání čím dál složitější. Nejistota ukrajinských uprchlíků roste

Tři roky po zahájení plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu žijí miliony ukrajinských uprchlíků v Evropě v nejistotě. Mezinárodní podpora slábne a životní náklady rostou. Mnozí z nich se potýkají s rostoucími problémy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od byrokratických překážek po snižující se sociální dávky –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a někteří z nich jsou nuceni učinit téměř nemožnou volbu: zůstat a potýkat se s životem v cizí zemi, nebo se vrátit do vlasti částečně okupované Ruskem.
před 3 hhodinami

Německé parlamentní volby vyhrála CDU/CSU, druhá je AfD

Parlamentní volby v Německu vyhrála s 28,5 procenta hlasů konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz tak zřejmě míří do křesla spolkového kancléře. Druhá skončila s 20,8 procenta hlasů Alternativa pro Německo (AfD), označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou. Pro třetí Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD) kancléře Olafa Scholze hlasovalo 16,4 procenta voličů, což je pro tuto stranu nejhorší výsledek ve volbách do Spolkového sněmu. Merz je připravený o vládě jednat s SPD.
05:53Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...