Zemřel exšéf berlínské diplomacie Klaus Kinkel. Jeho podpis je pod česko-německou deklarací

Ve věku 82 let zemřel bývalý německý ministr zahraničí Klaus Kinkel. Politik liberální Svobodné demokratické strany (FDP) úřad zastával v letech 1992 až 1998. Diplomacii Berlína tak šéfoval v době jednání o československo-německé smlouvě z roku 1992 i česko-německé deklaraci z roku 1997.

Někdejší předseda FDP (1993–1995) zemřel v pondělí. O jeho úmrtí informoval podle agentury DPA stávající šéf strany Christian Lindner s odvoláním na rodinu zesnulého politika. „Byl to čestný a skromný muž s charakterem, jehož přátelské rady jsem si vážil. Vděčím mu za mnohé,“ napsal na Twitteru Lindner. DPA napsala, že pohřeb se uskuteční na Kinkelovo přání v nejužším kruhu.

Německá kancléřka Angela Merkelová Kinkela označila za velkého liberála. „Jsem zarmoucena úmrtím věrného souputníka z doby po znovusjednocení Německa. Klaus Kinkel byl velký liberál a nekompromisní bojovník za svobodu a demokracii,“ uvedla v prohlášení, které na Twitteru zveřejnila vládní mluvčí Ulrike Demmerová.

Současný šéf diplomacie Heiko Maas napsal, že Německo přichází o velkého liberála a bojovníka za právní stát a demokracii. „Mnohým přispěl k tomu, že znovusjednocené Německo našlo své místo ve světě a že žije v míru a úctě se svými sousedy,“ uvedl sociální demokrat Maas rovněž na Twitteru.

Šéf Evropské komise Juncker napsal, že ztratil dobrého přítele a průvodce v evropských otázkách. „Opouští nás německý vlastenec a velký Evropan,“ napsal Juncker.

Kinkel: Za deklaraci jsem vděčný

Kinkel patřil mnoho let k nejbližším spolupracovníkům někdejšího dlouholetého ministra zahraničí spolkové republiky Hanse-Dietricha Genschera (FDP), po němž v roce 1992 vedení resortu převzal. Byl rovněž vicekancléřem v tehdejší konzervativně-liberální vládě Helmuta Kohla. Právník Kinkel zastával předtím také post ministra spravedlnosti a mezi lety 1979 a 1992 také úřad předsedy Spolkové zpravodajské služby (BND). 

obrázek
Zdroj: ČT24

Podpis Klause Kinkela je i pod Česko-německou deklarací o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji. Za ČR ji 21. ledna 1997 podepsali také premiér Václav Klaus a ministr zahraničních věcí Josef Zieleniec a za Německo kancléř Helmut Kohl. Cílem deklarace bylo zlepšit vztahy mezi oběma zeměmi a zmírnit napětí, jehož kořeny sahaly do druhé světové války.

Když se Kinkel stal v květnu 1992 ministrem zahraničí, ve svém prvním parlamentním vystoupení v této funkci obhajoval v ratifikační rozpravě Spolkového sněmu smlouvu o dobrém sousedství a přátelské spolupráci mezi Československem a sjednoceným Německem.

V roce 2017 Kinkel českým novinářům řekl, že deklarace z roku 1997 pomohla zvednout stín minulosti ze vztahů obou zemí, a zbavila je tak jistého napětí a křečovitosti. „Tenkrát bylo ještě ve vztazích citelné napětí. Jednání bylo velmi složité a jsem vděčný za to, že se to podařilo,“ řekl tehdy. Prohlásil také, že vztahy Čechů s Němci se nadále zlepšují i přes rozdílný postoj obou zemí k migrační krizi.

Kinkel inicioval vznik tribunálu pro Jugoslávii

Kinkel jako ministr zahraničí inicioval zřízení Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který zahájil činnost v listopadu 1993 a zabýval se válečnými zločiny spáchanými od roku 1991 na území někdejší Socialistické federativní republiky Jugoslávie.

Politik se také významně angažoval v bosenském konfliktu, požadoval aktivnější postup mezinárodních sil v Bosně při zatýkání osob obžalovaných z válečných zločinů a zasadil se o finanční pomoc při hospodářské obnově bosenské Republiky srbské.

Patřil také k silným zastáncům evropské integrace a proslul svým heslem „nemluvit, ale jednat“. Po ukončení politické kariéry v roce 1998 působil ve správních radách několika německých firem a v listopadu 2016 byl zvolen prezidentem nově vzniklé etické komise německé fotbalové asociace. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěOrbán blahopřál Magyarovi k vítězství ve volbách

Předseda opoziční strany Tisza Péter Magyar oznámil, že mu premiér Viktor Orbán pogratuloval k vítězství ve volbách. Tisza by ve 199členném parlamentu měla získat 135 mandátů, vyplývá z průběžných výsledků po sečtení 45,7 procenta hlasů. Fideszu dlouholetého maďarského premiéra Viktora Orbána připadá 57 křesel a krajně pravicová strana Naše vlast by v parlamentu měla sedm zástupců. V parlamentních volbách se rozhodovalo o tom, zda Orbán získá páté funkční období, anebo po 16 letech skončí jeho Fidesz ve vládě.
19:00Aktualizovánopřed 7 mminutami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
15:09Aktualizovánopřed 18 mminutami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
06:00Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vzdušné údery na severovýchodě Nigérie zřejmě zabily nejméně sto lidí

Vzdušné údery nigerijského letectva na severovýchodě země v sobotu zabily desítky lidí, píše agentura AFP s odkazem na obyvatele a lidskoprávní skupinu Amnesty International (AI). Zdroje se rozcházejí, pokud jde o přesnou bilanci obětí. Zatímco AI na síti X informovala o nejméně stovce mrtvých a 35 těžce zraněných, místní představitel hovořil o dvou stech mrtvých a zraněných.
před 3 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
17:36Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina a Rusko hlásí tisíce případů porušení klidu zbraní

Rusové porušili velikonoční příměří ve 2299 případech, Ukrajinci v 1971, obvinily se vzájemně ukrajinská armáda a ruské ministerstvo obrany. Ukrajinští vojáci zveřejnili i video zobrazující zabití jejich spolubojovníků, kteří měli evakuovat zraněné obránce. Kyjev podle Moskvy udeřil na Bělgorodskou a Kurskou oblast. Kreml nechce klid zbraní prodloužit, jak by si přál ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
09:13Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Libanon hlásí další oběti, Izrael zničil raketomet

Izraelská armáda tvrdí, že zasáhla raketomet na jihu Libanonu, který byl připravený k odpalu směrem na židovský stát. Uvedla to stanice BBC. Nejnovější údery židovského státu si podle al-Džazíry vyžádaly mrtvé, teroristické hnutí Hizballáh poslalo drony na sever Izraele. Stále není jasné, zda se dočasné příměří mezi USA a Íránem vztahuje i na Libanon. Sobotní jednání v Pákistánu navíc selhala.
08:29Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Íránci USA nevěří, řekl po krachu jednání Ghálíbáf

USA nebyly při mírových rozhovorech v Pákistánu schopny navzdory konstruktivním návrhům získat důvěru Íránců. Podle AFP to sdělil šéf íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Podle amerického viceprezidenta JD Vance se nepodařilo Teherán přimět k závazku, že nebude vyvíjet jaderné zbraně. Některé západní země včetně Velké Británie a Austrálie vyjádřily zklamání. Pákistán vyzval k dodržování příměří.
04:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...