Británie a Španělsko podepsaly dohodu o boji proti daňovým únikům a praní špinavých peněz na Gibraltaru po brexitu. Firmy z tohoto území budou muset platit daně ve Španělsku, pokud většinu svého podnikání provozují tam. Na Gibraltaru, který má nízké daně, sídlí téměř dvakrát víc firem, než kolik tam žije obyvatel.
Poprvé po 306 letech. Británie a Španělsko podepsaly smlouvu proti daňovým únikům na Gibraltaru
Dohoda byla součástí listopadové brexitové smlouvy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Tu však britský parlament zamítl. Ministr zahraničí Josep Borell a ministr David Lidington považovaný za neformálního britského vicepremiéra proto dokument podepsali separátně. Nyní ho budou ratifikovat parlamenty obou zemí.
Španělsko dlouhodobě kritizuje nízké daně na Gibraltaru. Zisky korporací jsou tam daněny jen 10 procenty, zatímco vláda v Madridu požaduje 25 procent. Malé území je díky tomu domovem více než 55 tisíc firem. Žije na něm přitom jen 28 tisíc obyvatel.
Borell dohodu přivítal s tím, že dovolí „zmenšit nebo odstranit daňové podvody a další důsledky daňového režimu Gibraltaru, které poškozují španělskou státní pokladnu“. První ministr britského zámořského území Fabian Picardo ji také ocenil. „Implementace smlouvy povede k odstranění Gibraltaru ze španělského seznamu daňových rájů,“ doufá.
Obě království podepsala podobně významnou mezinárodní smlouvu naposledy v roce 1713, kdy Utrechtským mírem tehdy Madrid předal Londýnu kontrolu nad Gibraltarem. Nároků na něj se ale nevzdal a opakovaně je vznáší dodnes.
Většina obyvatel skalnatého území tradičně hlasuje pro setrvání ve svazku s britskou korunou. V referendu roku 2016 si 96 procent z nich přálo, aby Británie zůstala v EU.