Simferopol – Zatímco západní politici v čele s EU a USA sobotní intervenci Ruska na Krym ostře odsoudili, většina lidí, kterých se přítomnost ruských jednotek v ulicích krymských měst bezprostředně týká, příchod vojáků s jásotem přivítala. Podle zvláštního zpravodaje ČT na Ukrajině Miroslava Karase jsou těmto obyvatelům názory Západu lhostejné, svou budoucnost vidí jen ve spojení s Moskvou.
Zpravodaj ČT Karas: Na Krymu vítali ruské osvoboditele
Jak se chovají příslušníci ruské armády, kteří jsou momentálně přítomni na krymském poloostrově?
Ruští vojáci jsou poměrně klidní. Jsou samozřejmě po zuby ozbrojeni, někteří mají nejen samopaly, ale i kulomety. Většinou mají zahalené tváře a jsou jim vidět jen oči. Vůči cizím novinářům neprojevují žádnou bezprostřední agresi, pouze nechtějí, abychom je natáčeli. Obracejí se k nám zády, nevydají ze sebe ani hlásku a neodpovídají na naše otázky.
K jakým armádním složkám ti vojáci patří?
To stále nevíme. Vojáci v ulicích pouze mlčí a nechtějí říct, odkud jsou. Nejsou ani nijak označeni. Na svých uniformách nemají žádné nápisy, nemají na svých helmách a čepicích žádné odznaky. Kontakt s nimi je mlčícím kontaktem.
GALERIE
Ozbrojenci na předměstí Sevastopolu autor: Andrew Lubimov, zdroj: ČTK/AP
Jak na přítomnost vojáků reagují místní?
Vítají je jako své hrdiny a téměř i jako osvoboditele. Dokonce jsme viděli, jak jim dávají květiny, zpívají jim písně a fotografují se s nimi. Není se čemu divit, 60 procent lidí žijících na Krymu jsou Rusové. Nikde jsme se proto nesetkali, že by někdo ruským vojákům se zaťatou pěstí dával najevo, že je tady nechce. Nikdo vojákům neklade odpor, když mají někde hlídku, jsou všude vítáni. Je to, jako by Rusové přišli k sobě domů.
Minulý týden po obsazení krymského parlamentu v Simferopolu proruskými ozbrojenci došlo mezi většinovými obyvateli a krymskými Tatary k potyčkám. Opakuje se něco podobného i nyní?
K žádnému otevřenému konfliktu mezi ruskými a neruskými obyvateli zatím nedošlo. K potyčkám došlo jen první den, poté už byl klid. Před parlamentem v Simferopolu už nejsou žádní lidé, ani vojáci zde nehlídkují.
Miroslav Karas
Více o ukrajinské krizi si přečtete ZDE.
Připravují se nějak krymští Tataři či většinová populace na případný střet ukrajinských a ruských jednotek?
Žádné hromadné opouštění Krymu jsme nezaznamenali. Pouze jsme viděli při odjezdu pár rodin s malými dětmi, které se obávaly vážnějšího ozbrojeného konfliktu. Dá se říct, že život v Simferopolu i Sevastopolu je stejný, jako byl před příchodem Rusů. Někteří sice tvrdí, že během posledního týdne lehce stoupla cena benzinu, že by ale nějak vázlo zásobování a scházely základní potraviny, jsme si nevšimli.
Očekávají obyvatelé Krymu, že mezinárodní sankce, kterými nyní hrozí západní státy, nějak změní aktuální situaci?
Většina obyvatel Krymu si přeje připojení k Moskvě. Možnými sankcemi, se kterými přichází Evropská unie či USA, se proto příliš nezabývají. EU je jim v podstatě lhostejná, záruku budoucího vývoje vidí pouze v Rusku. Unii místní lidé považují spíše za subjekt, který celou krizi způsobil. Západ obviňují z toho, že pomohl dosadit podle nich 'fašistickou a extremistickou vládu', která je nynějším vedením celé Ukrajiny.
Proruští aktivisté v Simferopolu
Jak podle Vás dopadne referendum o budoucnosti Krymu?
Vzhledem k výše zmíněnému je výsledek referenda víceméně jasný. Navíc to, že byl přenesen z původního 25. května (na tento den byly naplánovány i ukrajinské parlamentní volby – pozn. redakce) již na 30. březen svědčí o tom, že nová, prorusky orientovaná krymská vláda chce využít napětí kolem současných událostí. Organizátoři referenda chtějí, aby se aktuální protikyjevské tendence potvrdily i v hlasování. Mezinárodní organizace ani pozorovatelé se nějaké manipulace s hlasy nemusí obávat. Místní Rusové tady referendum vyhrají.