Moskva - Do vojenských manévrů na západě Ruska, které Moskva ve středu překvapivě ohlásila, se zapojilo přes 80 bojových helikoptér. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že posádky nacvičují pátrací a záchranné operace a také vyhledávání a ničení nepřátelských sil v neznámém prostředí. Moskva stále opakuje, že akce nemá nic společného s událostmi na Ukrajině. Nicméně již včera přislíbila Viktoru Janukovyčovi, který se stále považuje za ukrajinského prezidenta, na ruském území osobní bezpečnost. A z Krymu se stále častěji ozývají hlasy o připojení poloostrovu k Rusku.
Manévry na západě Ruska: 80 bojových helikoptér
Piloti začali s přeletem strojů do oblastí, které jsou vzdáleny i více než 500 kilometrů od jejich trvalých základen. Manévry se tak pro ně odehrávají v neznámém prostředí. Moskva navíc vyslala přes ukrajinský vzdušný prostor na svou vojenskou základnu v ukrajinském Sevastopolu nejméně dalších deset vojenských vrtulníků. Pouze tři k tomu podle agentury Interfax dostaly povolení ukrajinské strany.
Ozbrojenci také zablokovali nákladními auty některé silnice na Krymu. Mezi Sevastopolem a Simferopolem viděli svědci skupinu ruských obrněných transportérů.
Cílem manévrů nařízených prezidentem Vladimirem Putinem je prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1 200 vojenských vozidel.
Rusko tvrdí, že armádní zkoušky nijak nesouvisí s událostmi na Ukrajině a že jde o součást déle připravovaných prověrek. Ukrajina se po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče potýká se separatistickými tendencemi na Krymu, kde žije početné ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajinský parlament dnes vyzval Moskvu, aby se zdržela všech akcí, které podkopávají územní celistvost Ukrajiny.
Rusko má základnu na ukrajinském Krymu pronajatou. Podle smlouvy o jejím užívání nesmí vojenské vybavení ani stroje opustit prostor základny bez ukrajinského souhlasu. Šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který zároveň převzal i prezidentské pravomoci, varoval, že jakýkoli pohyb ruských vojsk mimo základnu flotily bude považován za „akt vojenské agrese“.
Just: Rusko se připravuje na anexi Krymu
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zvážila žádost Krymu o humanitární pomoc, pokračovala v hospodářských vztazích s Kyjevem a aby také jednala s partnery v cizině, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8, o finanční pomoci Ukrajině.
Zároveň dnes ale bude ruský parlament projednávat zákon, který zjednoduší připojení cizího území k ruské federaci. Návrh zákona předpokládá, že území může být k Rusku připojeno na základě referenda či rozhodnutí parlamentu tohoto subjektu. „Je to jasný signál, že Rusko alespoň legislativně připravuje anexi Krymu,“ konstatoval pro ČT spolupracovník serveru Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just.
Ruská aktivita podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého svědčí o tom, že plán napadení Krymu Ruskem pravděpodobně existuje. „Jestliže nejvyšší představitelé včetně prezidenta Putina prohlásili, že jsou připraveni chránit ruské občany, tak to musí mít nějakým způsobem podloženo,“ vysvětlil Šedivý.
Jiří Šedivý:
- „Když Rusové obsadí Krym a eventuálně se tím zabrání velké občanské válce, kde by byly statisíce mrtvých, tak to bude lepší řešení, než kdyby ho neobsadili.“
- „Jediná možnost, jak dostat Ukrajinu z područí Kremlu, jsou peníze. Mír je drahý, je potřeba si ho koupit. Jediné řešení podle mého soudu je nový Marshallův plán pro Ukrajinu.“
Moskva včera uvedla do pohotovosti stíhačky na západě Ruska. Pověřený prezident Ukrajiny Alexandr Turčynov varoval, že jakákoli vojenská aktivita Rusů na Krymu mimo jejich námořní základnu bude považovaná za agresi. Poté krymský parlament schválil referendum o posílení autonomie Krymu. To se má konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.