Manévry na západě Ruska: 80 bojových helikoptér

Moskva - Do vojenských manévrů na západě Ruska, které Moskva ve středu překvapivě ohlásila, se zapojilo přes 80 bojových helikoptér. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že posádky nacvičují pátrací a záchranné operace a také vyhledávání a ničení nepřátelských sil v neznámém prostředí. Moskva stále opakuje, že akce nemá nic společného s událostmi na Ukrajině. Nicméně již včera přislíbila Viktoru Janukovyčovi, který se stále považuje za ukrajinského prezidenta, na ruském území osobní bezpečnost. A z Krymu se stále častěji ozývají hlasy o připojení poloostrovu k Rusku.

Piloti začali s přeletem strojů do oblastí, které jsou vzdáleny i více než 500 kilometrů od jejich trvalých základen. Manévry se tak pro ně odehrávají v neznámém prostředí. Moskva navíc vyslala přes ukrajinský vzdušný prostor na svou vojenskou základnu v ukrajinském Sevastopolu nejméně dalších deset vojenských vrtulníků. Pouze tři k tomu podle agentury Interfax dostaly povolení ukrajinské strany.

Ozbrojenci také zablokovali nákladními auty některé silnice na Krymu. Mezi Sevastopolem a Simferopolem viděli svědci skupinu ruských obrněných transportérů.

Cílem manévrů nařízených prezidentem Vladimirem Putinem je prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1 200 vojenských vozidel. 

Rusko tvrdí, že armádní zkoušky nijak nesouvisí s událostmi na Ukrajině a že jde o součást déle připravovaných prověrek. Ukrajina se po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče potýká se separatistickými tendencemi na Krymu, kde žije početné ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajinský parlament dnes vyzval Moskvu, aby se zdržela všech akcí, které podkopávají územní celistvost Ukrajiny. 

Rusko má základnu na ukrajinském Krymu pronajatou. Podle smlouvy o jejím užívání nesmí vojenské vybavení ani stroje opustit prostor základny bez ukrajinského souhlasu. Šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který zároveň převzal i prezidentské pravomoci, varoval, že jakýkoli pohyb ruských vojsk mimo základnu flotily bude považován za „akt vojenské agrese“.

Just: Rusko se připravuje na anexi Krymu 

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zvážila žádost Krymu o humanitární pomoc, pokračovala v hospodářských vztazích s Kyjevem a aby také jednala s partnery v cizině, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8, o finanční pomoci Ukrajině.

Zároveň dnes ale bude ruský parlament projednávat zákon, který zjednoduší připojení cizího území k ruské federaci. Návrh zákona předpokládá, že území může být k Rusku připojeno na základě referenda či rozhodnutí parlamentu tohoto subjektu. „Je to jasný signál, že Rusko alespoň legislativně připravuje anexi Krymu,“ konstatoval pro ČT spolupracovník serveru Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just.  

Rozdělení Ukrajiny podle převládajícího jazyka
Zdroj: ČT24

Ruská aktivita podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého svědčí o tom, že plán napadení Krymu Ruskem pravděpodobně existuje. „Jestliže nejvyšší představitelé včetně prezidenta Putina prohlásili, že jsou připraveni chránit ruské občany, tak to musí mít nějakým způsobem podloženo,“ vysvětlil Šedivý. 

Jiří Šedivý:

  • „Když Rusové obsadí Krym a eventuálně se tím zabrání velké občanské válce, kde by byly statisíce mrtvých, tak to bude lepší řešení, než kdyby ho neobsadili.“
  • „Jediná možnost, jak dostat Ukrajinu z područí Kremlu, jsou peníze. Mír je drahý, je potřeba si ho koupit. Jediné řešení podle mého soudu je nový Marshallův plán pro Ukrajinu.“

Moskva včera uvedla do pohotovosti stíhačky na západě Ruska. Pověřený prezident Ukrajiny Alexandr Turčynov varoval, že jakákoli vojenská aktivita Rusů na Krymu mimo jejich námořní základnu bude považovaná za agresi. Poté krymský parlament schválil referendum o posílení autonomie Krymu. To se má konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg.
před 8 mminutami

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 3 hhodinami

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán, útočila i v Sýrii

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Izrael v noci na pátek rovněž zaútočil na vojenské objekty na jihu Sýrie. Učinil tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu.
před 7 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 12 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 15 hhodinami
Načítání...