Manévry na západě Ruska: 80 bojových helikoptér

Moskva - Do vojenských manévrů na západě Ruska, které Moskva ve středu překvapivě ohlásila, se zapojilo přes 80 bojových helikoptér. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že posádky nacvičují pátrací a záchranné operace a také vyhledávání a ničení nepřátelských sil v neznámém prostředí. Moskva stále opakuje, že akce nemá nic společného s událostmi na Ukrajině. Nicméně již včera přislíbila Viktoru Janukovyčovi, který se stále považuje za ukrajinského prezidenta, na ruském území osobní bezpečnost. A z Krymu se stále častěji ozývají hlasy o připojení poloostrovu k Rusku.

Piloti začali s přeletem strojů do oblastí, které jsou vzdáleny i více než 500 kilometrů od jejich trvalých základen. Manévry se tak pro ně odehrávají v neznámém prostředí. Moskva navíc vyslala přes ukrajinský vzdušný prostor na svou vojenskou základnu v ukrajinském Sevastopolu nejméně dalších deset vojenských vrtulníků. Pouze tři k tomu podle agentury Interfax dostaly povolení ukrajinské strany.

Ozbrojenci také zablokovali nákladními auty některé silnice na Krymu. Mezi Sevastopolem a Simferopolem viděli svědci skupinu ruských obrněných transportérů.

Cílem manévrů nařízených prezidentem Vladimirem Putinem je prověřit akceschopnost jednotek ze západního a centrálního vojenského okruhu v krizových situacích, které ohrožují bezpečnost země. Do cvičení se zapojilo asi 150 tisíc vojáků, 880 tanků, 90 stíhaček, přes 120 helikoptér, 80 lodí a 1 200 vojenských vozidel. 

Rusko tvrdí, že armádní zkoušky nijak nesouvisí s událostmi na Ukrajině a že jde o součást déle připravovaných prověrek. Ukrajina se po pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče potýká se separatistickými tendencemi na Krymu, kde žije početné ruskojazyčné obyvatelstvo. Ukrajinský parlament dnes vyzval Moskvu, aby se zdržela všech akcí, které podkopávají územní celistvost Ukrajiny. 

Rusko má základnu na ukrajinském Krymu pronajatou. Podle smlouvy o jejím užívání nesmí vojenské vybavení ani stroje opustit prostor základny bez ukrajinského souhlasu. Šéf ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, který zároveň převzal i prezidentské pravomoci, varoval, že jakýkoli pohyb ruských vojsk mimo základnu flotily bude považován za „akt vojenské agrese“.

Just: Rusko se připravuje na anexi Krymu 

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby zvážila žádost Krymu o humanitární pomoc, pokračovala v hospodářských vztazích s Kyjevem a aby také jednala s partnery v cizině, včetně Mezinárodního měnového fondu a skupiny G8, o finanční pomoci Ukrajině.

Zároveň dnes ale bude ruský parlament projednávat zákon, který zjednoduší připojení cizího území k ruské federaci. Návrh zákona předpokládá, že území může být k Rusku připojeno na základě referenda či rozhodnutí parlamentu tohoto subjektu. „Je to jasný signál, že Rusko alespoň legislativně připravuje anexi Krymu,“ konstatoval pro ČT spolupracovník serveru Aktuálně.cz v Moskvě Jiří Just.  

Rozdělení Ukrajiny podle převládajícího jazyka
Zdroj: ČT24

Ruská aktivita podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého svědčí o tom, že plán napadení Krymu Ruskem pravděpodobně existuje. „Jestliže nejvyšší představitelé včetně prezidenta Putina prohlásili, že jsou připraveni chránit ruské občany, tak to musí mít nějakým způsobem podloženo,“ vysvětlil Šedivý. 

Jiří Šedivý:

  • „Když Rusové obsadí Krym a eventuálně se tím zabrání velké občanské válce, kde by byly statisíce mrtvých, tak to bude lepší řešení, než kdyby ho neobsadili.“
  • „Jediná možnost, jak dostat Ukrajinu z područí Kremlu, jsou peníze. Mír je drahý, je potřeba si ho koupit. Jediné řešení podle mého soudu je nový Marshallův plán pro Ukrajinu.“

Moskva včera uvedla do pohotovosti stíhačky na západě Ruska. Pověřený prezident Ukrajiny Alexandr Turčynov varoval, že jakákoli vojenská aktivita Rusů na Krymu mimo jejich námořní základnu bude považovaná za agresi. Poté krymský parlament schválil referendum o posílení autonomie Krymu. To se má konat 25. května, tedy souběžně s předčasnými volbami ukrajinského prezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se trestu vyhnula díky ústupkům, které učinila. Američtí představitelé pokutu odsoudili, mezi jiným viní Unii z toho, že tím „útočí na americký lid" a snaží se tak „dotovat svůj kontinent brzděný vlastními dusivými regulacemi“.
13:10Aktualizovánopřed 26 mminutami

Burkina Faso propustila vězněného Čecha

Osm zaměstnanců mezinárodní nevládní organizace INSO, včetně českého občana, kteří byli v uplynulých měsících zadrženi v Burkina Fasu a nařčeni ze špionáže, bylo propuštěno na konci října, napsala s odvoláním na prohlášení organizace agentura AFP. V Nizozemsku sídlící INSO poskytuje bezpečnostní analýzy humanitárním organizacím působícím v regionu.
17:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Výbor v USA chce zrušit doporučení očkovat novorozence proti žloutence B

Americký poradní výbor pro očkování hlasoval pro ukončení dlouhodobého doporučení, aby byly všechny děti ve Spojených státech bezprostředně po narození očkovány proti hepatitidě B. Informovala o tom agentura AP. Činnost komise, jejíž všechny členy po svém nástupu do funkce vyměnil současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy, známý odpůrce očkování, je přitom ve Spojených státech terčem silné kritiky odborné veřejnosti.
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
11:38Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Jednota USA a Evropy je klíčová pro podporu Ukrajiny, řekl Macron v Číně

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
před 4 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 5 hhodinami
Načítání...