Bývalé katalánské vedení čelí obžalobě ze vzpoury, španělská prokuratura žádá až 25 let vězení

3 minuty
Události: Představitelům katalánské vzpoury hrozí 25 let vězení
Zdroj: ČT24

Španělská prokuratura obžalovala bývalé katalánské vedení ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Nejvyšší trest – 25 let vězení – žádá prokuratura pro bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase, tresty od 17 let do osmi měsíců vězení požaduje i pro další téměř dvě desítky politiků. Tato obžaloba se netýká regionálního expremiéra Carlese Puigdemonta a další katalánských politiků, kteří před španělskou justicí utekli do ciziny. Katalánský premiér Quim Torra v reakci na oznámení obžaloby svolal na pátek mimořádné zasedání vlády.

„Spekulovalo se, že se socialistická vláda bude snažit tlačit na státní zastupitelství, aby rekvalifikovalo trestný čin tak, aby se netýkal nejvyšších možných let, která by (obvinění) mohli strávit ve vězení. Nakonec se ukázalo, že ty tlaky pravděpodobně nebyly, nebo nebyly dostatečné, takže státní zastupitelství podalo obžalobu tak, jak se předpokládalo,“ uvedl ve vysílání ČT24 hispanista Traian Urban. 

Katalánští politici jsou obviněni kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska, které uspořádala tamní vláda loni 1. října i přes zakazující verdikty ústavního soudu, a rovněž kvůli rezoluci o nezávislosti Katalánska, kterou přijal loni 27. října regionální parlament.

Nejvyšší trest v tomto soudním procesu, který by měl začít podle místních médií asi v lednu, žádá prokuratura za vzpouru a zpronevěru peněz (na uspořádání referenda) pro Junquerase, který byl katalánským vicepremiérem a ministrem hospodářství od ledna 2016 do loňského října.

Tehdy bývalá španělská vláda se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánskou vládu sesadila, rozpustila tamní parlament a dočasně převzala přímou správu regionu. Ta skončila letos v červnu s novou katalánskou vládou, která je rovněž složena ze separatistů.

7 minut
Hispanista Urban: Bývalá katalánská vláda porušila podle Španělska platnou ústavu
Zdroj: ČT24

Expředsedkyni parlamentu hrozí 17 let

Druhý nejvyšší trest 17 let vězení, rovněž za vzpouru, žádá prokuratura pro bývalou předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou a také pro Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta, dva aktivisty, kteří jsou ve vazbě od poloviny loňského září.

Šestnáct let vězení požaduje prokuratura za vzpouru, nikoli za zpronevěru, pro katalánské exministry Jordiho Turulla, Raüla Romevu, Joaquima Forna, Dolors Bassaovou a Josepa Rulla. Pro další obžalované navrhuje tresty sedm let vězení. Deset měsíců požaduje pro členy bývalého vedení katalánského parlamentu.

Prokuratura také žádá 11 let vězení za vzpouru pro bývalého nejvyššího velitele katalánské policie Josepa Lluíse Trapera.

3 minuty
Očekávají se demonstrace za propuštění separatistických politiků
Zdroj: ČT24

Prokuratura si vybrala vyšší stupeň vzpoury

Španělské trestní právo rozlišuje dva stupně vzpoury – nynější vedení bylo obviněno z vyššího stupně (rebelión). Za tento trestný čin, za nějž v případě použití zbraní hrozí až 30 let vězení, byli naposledy odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a kteří při tom ve španělském parlamentu zadrželi poslance jako rukojmí.

Španělská vláda, která vznáší prostřednictvím ministerstva spravedlnosti obžalobu v případě činů ohrožujících stát, navrhla obžalovat katalánské politiky jen z nižšího stupně vzpoury (sedición) a ze zpronevěry a žádá pro ně nižší tresty, například pro Junquerase jen 12 let. Trestný čin sedición španělský právní řád kvalifikuje jako „veřejné a bouřlivé“ bránění úřadům v naplňování zákonů nebo soudních rozhodnutí, ale bez použití násilí.

Server El Diario napsal, že katalánské separatistické strany už daly najevo, že v případě obžaloby ze vzpoury nepodpoří španělskou vládní socialistickou stranu při hlasování o španělském rozpočtu.

Nezávislost nyní podporuje jen asi třetina Katalánců

Poslední průzkum, který byl zveřejněn v pondělí, uvádí, že pro nezávislost Katalánska je nyní jen necelých 35 % obyvatel regionu, zatímco podle 56 % by vláda měla spíše vyjednat lepší autonomní status. „Předtím byla společnost rozdělená půl na půl,“ připomíná Urban.

„Katalánci si ale uvědomují, že být součástí Španělska přináší své výhody a že být nezávislý přináší určité nevýhody, jak v politice či ekonomice, tak ve věcech, které zajímají běžného občana, třeba fotbal nebo nějaké sociální uspořádání,“ dodal hispanista.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, zraněno je 20 lidí

Nejméně dvacet lidí se zranilo při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informuje o tom španělský list La Vanguardia, podle něhož má pět lidí těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
před 17 mminutami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
10:15Aktualizovánopřed 44 mminutami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti. Podle Trumpa by měla OSN nadále fungovat.
17:18Aktualizovánopřed 57 mminutami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 2 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 2 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 3 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
13:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Analytici se ohlížejí za rokem Trumpa v úřadu

Americký prezident Donald Trump se přesně před rokem vrátil do Bílého domu. Sliboval ekonomický růst, tvrdou protiimigrační politiku, cla, zeštíhlení federální vlády nebo rychlý konec ruské invaze na Ukrajinu. Za prvním rokem druhého Trumpova mandátu se postupně ohlížejí analytici a redaktoři ČT.
13:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...