Bývalé katalánské vedení čelí obžalobě ze vzpoury, španělská prokuratura žádá až 25 let vězení

Španělská prokuratura obžalovala bývalé katalánské vedení ze vzpoury kvůli snahám o nezávislost Katalánska. Nejvyšší trest – 25 let vězení – žádá prokuratura pro bývalého katalánského vicepremiéra Oriola Junquerase, tresty od 17 let do osmi měsíců vězení požaduje i pro další téměř dvě desítky politiků. Tato obžaloba se netýká regionálního expremiéra Carlese Puigdemonta a další katalánských politiků, kteří před španělskou justicí utekli do ciziny. Katalánský premiér Quim Torra v reakci na oznámení obžaloby svolal na pátek mimořádné zasedání vlády.

Video Události
video

Události: Představitelům katalánské vzpoury hrozí 25 let vězení

„Spekulovalo se, že se socialistická vláda bude snažit tlačit na státní zastupitelství, aby rekvalifikovalo trestný čin tak, aby se netýkal nejvyšších možných let, která by (obvinění) mohli strávit ve vězení. Nakonec se ukázalo, že ty tlaky pravděpodobně nebyly, nebo nebyly dostatečné, takže státní zastupitelství podalo obžalobu tak, jak se předpokládalo,“ uvedl ve vysílání ČT24 hispanista Traian Urban. 

Katalánští politici jsou obviněni kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska, které uspořádala tamní vláda loni 1. října i přes zakazující verdikty ústavního soudu, a rovněž kvůli rezoluci o nezávislosti Katalánska, kterou přijal loni 27. října regionální parlament.

Nejvyšší trest v tomto soudním procesu, který by měl začít podle místních médií asi v lednu, žádá prokuratura za vzpouru a zpronevěru peněz (na uspořádání referenda) pro Junquerase, který byl katalánským vicepremiérem a ministrem hospodářství od ledna 2016 do loňského října.

Tehdy bývalá španělská vláda se souhlasem horní komory španělského parlamentu katalánskou vládu sesadila, rozpustila tamní parlament a dočasně převzala přímou správu regionu. Ta skončila letos v červnu s novou katalánskou vládou, která je rovněž složena ze separatistů.

Video Hispanista Urban: Bývalá katalánská vláda porušila podle Španělska platnou ústavu
video

Hispanista Urban: Bývalá katalánská vláda porušila podle Španělska platnou ústavu

Expředsedkyni parlamentu hrozí 17 let

Druhý nejvyšší trest 17 let vězení, rovněž za vzpouru, žádá prokuratura pro bývalou předsedkyni katalánského parlamentu Carme Forcadellovou a také pro Jordiho Sáncheze a Jordiho Cuixarta, dva aktivisty, kteří jsou ve vazbě od poloviny loňského září.

Šestnáct let vězení požaduje prokuratura za vzpouru, nikoli za zpronevěru, pro katalánské exministry Jordiho Turulla, Raüla Romevu, Joaquima Forna, Dolors Bassaovou a Josepa Rulla. Pro další obžalované navrhuje tresty sedm let vězení. Deset měsíců požaduje pro členy bývalého vedení katalánského parlamentu.

Prokuratura také žádá 11 let vězení za vzpouru pro bývalého nejvyššího velitele katalánské policie Josepa Lluíse Trapera.

Video Zprávy ve 12
video

Očekávají se demonstrace za propuštění separatistických politiků

Prokuratura si vybrala vyšší stupeň vzpoury

Španělské trestní právo rozlišuje dva stupně vzpoury – nynější vedení bylo obviněno z vyššího stupně (rebelión). Za tento trestný čin, za nějž v případě použití zbraní hrozí až 30 let vězení, byli naposledy odsouzeni vojáci, kteří se v únoru 1981 neúspěšně pokusili o převrat a kteří při tom ve španělském parlamentu zadrželi poslance jako rukojmí.

Španělská vláda, která vznáší prostřednictvím ministerstva spravedlnosti obžalobu v případě činů ohrožujících stát, navrhla obžalovat katalánské politiky jen z nižšího stupně vzpoury (sedición) a ze zpronevěry a žádá pro ně nižší tresty, například pro Junquerase jen 12 let. Trestný čin sedición španělský právní řád kvalifikuje jako „veřejné a bouřlivé“ bránění úřadům v naplňování zákonů nebo soudních rozhodnutí, ale bez použití násilí.

Server El Diario napsal, že katalánské separatistické strany už daly najevo, že v případě obžaloby ze vzpoury nepodpoří španělskou vládní socialistickou stranu při hlasování o španělském rozpočtu.

Nezávislost nyní podporuje jen asi třetina Katalánců

Poslední průzkum, který byl zveřejněn v pondělí, uvádí, že pro nezávislost Katalánska je nyní jen necelých 35 % obyvatel regionu, zatímco podle 56 % by vláda měla spíše vyjednat lepší autonomní status. „Předtím byla společnost rozdělená půl na půl,“ připomíná Urban.

„Katalánci si ale uvědomují, že být součástí Španělska přináší své výhody a že být nezávislý přináší určité nevýhody, jak v politice či ekonomice, tak ve věcech, které zajímají běžného občana, třeba fotbal nebo nějaké sociální uspořádání,“ dodal hispanista.