Tymošenková na Majdanu: Jste osvoboditelé, kteří vytvořili novou zemi

Charkov – Ukrajinská expremiérka Julija Tymošenková, která dnes po více než dvou letech opustila charkovskou věznici, přijela do Kyjeva a ještě večer promluvila k lidem shromážděným na Majdanu. Nazvala je „osvoboditeli“, kteří vytvořili „novou zemi“. Tymošenková věří, že Ukrajina brzy rozšíří řady členů Evropské unie. Na cestě k tomuto cíli chce své vlasti pomoci. Oznámila, že hodlá kandidovat na prezidentku Ukrajiny.

Tymošenková opustila charkovskou vězeňskou nemocnici na invalidním vozíku. Ani špatný zdravotní stav jí ale nezabránil krátce promluvit s novináři a vystoupit před davy protestujících shromážděnými v centru Kyjeva. „Naše vlast bude moci ode dneška hledět ke slunci a vidět nebe, protože diktatura skončila,“ prohlásila Tymošenková. Vzpomněla také na oběti, které si vyžádaly protesty v Kyjevě. „Ani kapka krve nebyla prolita nadarmo,“ zdůraznila.

Demonstranty shromážděné na náměstí Nezávislosti Tymošenková vyzvala, aby Majdan ještě neopouštěli. I když se mocenská struktura prezidenta Janukovyče začala hroutit, vyhráno ještě není. Podle expremiérky se musí nyní všichni snažit, aby se Ukrajina nerozpadla na jednotlivé gubernie.

Někdejší lídryně Oranžové revoluce promlouvala k demonstrantům z kolečkového křesla. Její projev na pódiu několikrát přerušili výtržníci. Někteří demonstranti přivítali expremiérku pískáním.

Co se děje v Kyjevě? - více čtěte zde

Janukovyč: Nikdy neodejdu, jsem zákonně zvolený prezident - více čtěte zde

Drolí se Ukrajina? Východ se odvrací od Kyjeva - více čtěte zde

Dobytí paláce. Janukovyčovo sídlo skrývalo zoo i „Pompeje“ - více štěte zde

Z vězení nevyšla jen politička, ale i manželka a matka

Tymošenková se krátce po propuštění setkala také se svou dcerou Jevhenijou. Setkání matky s dcerou provázely slzy. „Má matka je podle usnesení parlamentu, podle mezinárodních i ukrajinských zákonů svobodným člověkem,“ řekla novinářům Jevhenija Tymošenková.

Zprávu o propuštění expremiérky nadšeně uvítal také její manžel Oleksandr Tymošenko. „Je úžasné, že se to stalo, velmi se z toho radujeme. Čekali jsme na tento okamžik dlouhých dva a půl roku. Takže nakonec zvítězila spravedlnost a ty zákony, na základě kterých byla nespravedlivě odsouzena, byly zrušeny a ona je na svobodě,“ uvedl. V rozhovoru pro ČT24 také ocenil hrdinství protestujících na Majdanu: „Jestli něco umožnilo toto vítězství, pak určitě stovka mrtvých ukrajinských vlastenců, kteří pod palbou na Majdanu položili své životy.“

Manžel ukrajinské expremiérky žije už dva roky v České republice, kde dostal azyl. Že by jeho žena po propuštění zamířila do Prahy, nicméně neočekává. Bude jí prý třeba na Ukrajině, demonstranti z Majdanu do ní vkládají velké naděje.

Na výšku!
Zdroj: Twitter/@ukrpravda_news

Propuštění Tymošenkové bez Janukovyčova podpisu

Cestu k osvobození Tymošenkové otevřela páteční kompromisní dohoda opozičních vůdců s prezidentem Viktorem Janukovyčem, zprostředkovaná ministry zahraničí Německa a Polska. Zákon, který umožnil propuštění Tymošenkové, odsouhlasil ukrajinský parlament v pátek. Poslanci zrušili trestnost skutku, za který byla expremiérka odsouzena na sedm let do vězení. Poslední překážku k jejímu osvobození odstranili poslanci dnes, když hlasováním rozhodli, že příslušnou úpravu trestního zákona nemusí podepsat prezident.

Tymošenkovou v říjnu 2011 soud poslal na sedm let do vězení za překročení pravomocí při uzavření dohod o nákupu zemního plynu z Ruska. Opozice i Evropská unie měly podezření, že cílem procesu bylo odstranit z politické scény hlavní soupeřku Janukovyče.

Julija Tymošenková - vůdčí osobnost Oranžové revoluce, dnes největší opoziční symbol. Více než dva roky seděla za mřížemi, nyní možná bude znovu usilovat o prezidentské křeslo. Do politiky skočila z energetického byznysu - s přezdívkou plynové princezny. Při volbách v roce 2004 se postavila vedle nově zvolené hlavy státu Viktora Juščenka. Brzo však ukázala, že není jen ženou na okrasu. Jako premiérka vyhlásila boj proti korupci. Souboj o prezidentské křeslo ale s Janukovyčem těsně prohrála. 

I tak její vystupování i půvab překročily hranice Ukrajiny. Ve značkových šatech pózovala pro módní magazín. Časopis Forbes ji zařadil na třetí místo v žebříčku nejvlivnějších žen světa. S popularitou ale stoupaly i pochybnosti o skutečných zájmech Tymošenkové: první obvinění proti ní padla v roce 2001. Z funkce vicepremiérky ji sesadilo podezření z daňových úniků a krádeží zemního plynu. Před dvěma lety spustila prokuratura stíhání za údajně nevýhodné smlouvy na dodávky plynu s Ruskem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Senát USA zablokoval rezoluci usilující o pozastavení dalších úderů na Írán

Americký Senát ovládaný republikány ve středu zablokoval rezoluci, která by zabránila dalším úderům na Írán bez schválení Kongresu. Pro bylo 47 senátorů, proti 53, uvedly agentury Reuters a AP.
před 18 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila dvacet lidí, píší agentury

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily 20 lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.
včeraAktualizovánopřed 48 mminutami

Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

CIA chce vyzbrojit Kurdy, aby pomohli Íráncům k povstání, tvrdí CNN

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v Íránu, uvedla stanice CNN s odvoláním na zdroje obeznámené s plánem. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa podle těchto zdrojů vede rozhovory s íránskými kurdskými opozičními skupinami a s kurdskými lídry v Iráku o tom, že jim poskytne vojenskou pomoc. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly základny na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hizballáh se nevzdá, řekl jeho šéf. Macron odrazuje Netanjahua od pozemní ofenzivy

Izraelské údery v Libanonu ve středu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše Reuters. Šéf tamního teroristického hnutí Hizballáh Naím Kásim večer prohlásil, že se skupina nevzdá, bez ohledu na to, jak velké budou oběti. Francouzský prezident Emmanuel Macron požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od pozemní ofenzivy v Libanonu. Izraelská armáda dříve během dne vyzvala obyvatele jižního Libanonu k evakuaci.
před 2 hhodinami

V Británii zatkli tři muže podezřelé ze špionáže pro Čínu

Britská policie zadržela trojici mužů podezřelých ze špionáže pro Čínu, měli mít vazby na britský parlament. List The Guardian píše, že jeden z nich je partnerem současné poslankyně labouristické strany, druhý pak bývalé zákonodárkyně této strany. Čínská ambasáda se k případu nevyjádřila. Tajná služba MI5 loni varovala před rostoucí čínskou snahou dostat se k informacím. Ve středu také stanuli před soudem dva muži obvinění ze sledování hongkongských prodemokratických aktivistů v Británii.
před 2 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
2. 3. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ruský tanker na LNG vzplál a potopil se ve Středozemním moři

Moskva tvrdí, že na ruský tanker určený pro přepravu zkapalněného zemního plynu Arktic Metagaz zaútočily ukrajinské námořní drony poblíž teritoriálních vod Malty. Podle agentury AP, která se odvolává na libyjské úřady, se loď i potopila. Kyjev se k tomu nevyjádřil. USA, EU a Velká Británie na plavidlo už dříve uvalily sankce. Ruský vládce Vladimir Putin kvůli potopení plavidla obvinil Ukrajinu ze spáchání teroristického útoku.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...