Janukovyč prý nevyloučil předčasné volby, v Kyjevě potvrzeno 75 obětí

Kyjev - Ukrajinský parlament odhlasoval konec „protiteroristické operace“ a žádá stažení sil do kasáren. Poslanci budou údajně během noci hlasovat o návratu k ústavě z roku 2004, což by znamenalo opětovné posílení pravomocí parlamentu na úkor prezidenta. S Janukovyčem jednali ministři zahraničí Německa, Francie a Polska. Návrh kompromisní dohody pak předložili opozici. Zatím se ale obě strany konfliktu neshodly. Podle polského premiéra Janukovyč vyjádřil ochotu jednat o uspořádání předčasných voleb ještě letos. Pouliční válka v Kyjevě si už vyžádala nejméně 75 obětí. Některé opoziční zdroje hovoří dokonce o 100 mrtvých a 500 zraněných. Opozice opět obsadila náměstí Nezávislosti, policie disponuje bojovými zbraněmi. A z kyjevského letiště mezitím prchají hodnostáři blízcí prezidentovi - registrováno bylo už víc než 60 zvláštních letů.

1 minuta
Bez komentáře: Krvavý den v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Ukrajina prožívá nejkrvavější dny od roku 1991, kdy získala nezávislost na Sovětském svazu. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od úterý se oběťmi nepokojů stalo nejméně 75 lidí. Podle opozice ale zemřelo 70 lidí jen během dnešního dne. A mrtví přibývají i v regionech. Ve Lvově podle agentury Interfax hasiči po likvidaci požáru v policejních kasárnách našli ohořelá těla dvou příslušníků speciální jednotky Berkut.

Dnešního jednání ukrajinské sněmovny se podle ruské agentury ITAR-TASS účastnilo 227 ze 450 poslanců. K opozičním zákonodárcům se přidali i nezávislí poslanci a několik zákonodárců z vládní Strany regionů prezidenta Viktora Janukovyče. „Dnes je naším hlavním úkolem ukončit krveprolití. První, co je třeba udělat, je stáhnout vojska, aby bratr nešel proti bratru,“ konstatoval opoziční lídr Vitalij Kličko. Poslanci odhlasovali usnesení, ve kterém odmítají použití zbraní ze strany policie. Žádají také, aby se pořádkové síly vrátily do kasáren. Opatření ale musí schválit předseda sněmovny Volodymyr Rybak, neví se však, kde se nachází. Pokud by se neobjevil do zítřka, může být odvolán. Z parlamentní tribuny zaznělo i poselství od vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Ta vyzvala opoziční předáky, aby už s prezidentem nejednali. Podle ní by měl být souzen za „masové vraždy“.

Demonstrantům, mezi nimiž jsou i bojovníci radikální pravice, se dnes podařilo znovu ovládnout bezmála celé kyjevské centrum, které v minulých dnech částečně obsadili těžkooděnci. Shromáždilo se zde na 30 tisíc lidí. Výsledkem prudké ranní opoziční ofenzivy je obsazení ústí ulice Hruševského, kde aktivisté budují nové barikády. Pronikli také na Chresčatyk a přilehlé Evropské náměstí. Podle kyjevských novinářů se jednotky pořádkových sil „masově“ vzdávají demonstrantům.

Policie podle agentury Unian na většině míst ustupuje, odstranila blokádu přilehlých ulic. V centru hoří hromady zapálených pneumatik, demonstranti zpevnili zátarasy kovovými konstrukcemi, ukořistěnými policejními štíty a troskami podpálených vozidel. Dobrovolníci plní lahve benzinem a vytrhávají zbytky dlažby, kterou pak předvoj na barikádách vrhá na hlavy policistů. Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, které z odpovědnosti za zmařené příměří obvinilo pravicové radikály. Jejich maskovaní bojovníci prý na policii zaútočili palbou ostrými náboji.

Radikální organizace Pravý sektor ráno označila příměří za „falešné“ a odmítla se jím řídit. Opoziční vůdce Arsenij Jaceňuk ale obvinil z porušení příměří příslušníky pohotovostních jednotek Berkut, kteří se podle něj pokusili vypálit konzervatoř, kterou opozice obsadila ve středu večer. „Z informací, které máme k dispozici, jasně vyplývá, že příměří porušila policie. Vyznat se v dané situaci je ale téměř nemožné, v ulicích probíhají ostré boje,“ podotkl Kličko.

Ukrajinský prezident podle BBC opoziční lídry obvinil, že dojednané příměří využili pouze k tomu, aby mohli radikály na Majdanu mobilizovat a vyzbrojit. „(Protestující) pokračují v ofenzivě, pracují jako organizované skupiny. Používají střelné zbraně včetně ostřelovacích pušek. Střílejí, aby zabíjeli,“ stojí v oficiálním prohlášení Viktora Janukovyče. „Abych byl upřímný, moji poradci mě neustále tlačí do těžkých rozhodnutí, jako je nasazení ještě větší síly. To ale nic neřeší, je tady mnohem efektivnější cesta – a to najít společné kompromisy. Na ukončení tohoto konfliktu stále ještě není pozdě,“ podotkl prezident.

Opozice naopak obviňuje policisty z využívání sniperů. Starosta Kyjeva Vladimir Makejenko opustil vládní Stranu regionů a hodlá za násilí v Kyjevě převzít osobní odpovědnost. „Žádná moc nestojí za lidské oběti,“ vzkázal prezidentovi.

O názorech expertů čtěte víc ZDE

Krvavý čtvrtek v Kyjevě - fotogalerie ZDE

Snajpři a titušky - o aktérech střetů v Kyjevě více ZDE

Hodnostáři a zbohatlíci prý houfně opouštějí zemi

Ukrajinští hodnostáři a zbohatlíci blízcí režimu prezidenta Janukovyče už údajně balí kufry s cennostmi a odlétají do zahraničí. Informace v tomto duchu z ukrajinských zdrojů se objevily v servisech ruské agentury Interfax a zpravodajského serveru BBC. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na dispečink kyjevského letiště Žuljany informovala o „64 zvláštních letech pro velmi významné osoby“.

Podle serveru newsru.ua, který se odvolává na nejmenované očité svědky, zvláštním letem odletěl prý i předseda ukrajinského parlamentu Volodymyr Rybak, a to ve společnosti vnučky a jejího manžela, jakož i velkého počtu zavazadel, dovezených dodávkou pro přepravu peněz. BBC zase přetiskla zprávu novinářky Anny Babinecové, že z letiště „v těchto minutách odlétají ženy s dětmi a psíčky“, na místě jsou „desítky mercedesů a lexusů“ a očití svědci na letišti viděli i mikrobusy na přepravu peněz se strážci vyzbrojenými automatickými zbraněmi.

Nepokoje se nevyhýbají ani zbytku země

Nepokoje a střety s mrtvými a zraněnými dnes hlásí i řada ukrajinských regionů, zejména v centrální a severovýchodní části země. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí je dnes klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek. Proruský Krym rovněž nevyloučil vyhlášení autonomie. (více si přečtěte zde)

České ministerstvo zahraničí apeluje na lidi, aby na Ukrajinu nejezdili. Pokud to jde, mají svou cestu odložit do té doby, než se situace uklidní. Pokud se tam přece jen vydají teď, měli by se podle ministerstva registrovat v databázi cestovatelů DROZD.

Neklid panuje v ukrajinské olympijské reprezentaci, která bojuje o medaile na olympiádě v Soči. Lyžařka Bohdana Macecká oznámila, že na protest proti policejním útokům na kyjevské demonstranty spolu se svým trenérem odstupuje z Her. Její rozhodnutí potvrdil Mezinárodní olympijský výbor. „Rozhodla jsem se, že se svého závodu ve slalomu vzdám. Neumím si představit, že stojím na startu, když na Ukrajině umírají nevinní lidé,“ řekla Macecká. Podle dalších zpráv se z ruského dějiště chystá odjet až polovina ukrajinské sportovní výpravy. Už ve středu chtěli ukrajinští sportovci uctít 25 obětí nepokojů černými páskami na rukou. MOV na základě Olympijské charty tuto možnost nepovolil.

Ministři zahraničí jednali s Janukovyčem, Rusko vyslalo ombudsmana

S Janukovyčem jednali šéfové polské, francouzské a německé diplomacie Sikorski, Laurent Fabius i Frank-Walter Steinmeier jen několik hodin poté, co v přestřelkách mezi demonstranty a policisty zahynuly desítky lidí. Kvůli bojům byla schůzka odložena. Na sídlo prezidentského úřadu útočil agresivní dav opozičních radikálů, ochranka musela tři vysoké evropské diplomaty odvézt.

Ministři zahraničí chtějí v Kyjevě zůstat do pátku. Sikorski na Twitteru označil schůzku s opozicí za „test navržené dohody“. Dříve polská agentura PAP s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že v jednáních s Janukovyčem se prý objevily vyhlídky na kompromis ohledně vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb a vypracovaní nové ústavy. Ještě dříve, během několika dnů, by měla vzniknout nová vláda. Možnost předčasných voleb zmínil poté i polský premiér Donald Tusk.

Francouzský ministr zahraničí Fabius po jednání s ukrajinskou opozicí: „Snažili jsme se diskutovat o různých variantách, jak zastavit násilí, a to zejména prostřednictvím vytvoření nové vlády a uspořádání nových voleb. Doufáme, že najdeme způsob, jak z této situace ven, ale je to velmi obtížné.“

Východisko z krize se má v Kyjevě pokusit najít umírněný ruský politik, ombudsman Vladimir Lukin, který v minulosti neváhal kritizovat ruské poměry. Na Ukrajinu ho přislíbil vyslat ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonátu s Janukovyčem.

Sousední státy se už připravují na uprchlíky

Státy EU sousedící s Ukrajinou se vzhledem k eskalaci násilí v postsovětské republice chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko už oznámily, že jsou připravené v případě nutnosti utečence ze sousední země přijmout. Česko zatím zvýšený zájem migrantů podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nezaznamenalo. Jeho kolega na ministerstvu vnitra Milan Chovanec ve středu uvedl, že vízový styk pro Ukrajince přijíždějící do Česka by se zatím neměl „rozmělňovat“. Cílem podle něj je, aby nedošlo k masivnějšímu přílivu Ukrajinců do ČR.

Ukrajinská krize na webu ČT24.cz

Jak vznikla ukrajinská krize? Přehledně ZDE.

Co se dělo v Kyjevě ve středu - více ZDE.

Zahraniční reakce na eskalaci násilí naleznete ZDE.

Reakce českých politiků čtěte ZDE.

Fotogalerii z nepokojů si pak prohlédněte ZDE

ŽIVĚ z kyjevských ulic (espreso.tv):

ŽIVĚ z kyjevských ulic (ukrstream.tv):

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Záchranáři na Novém Zélandu pátrají po sesuvu půdy po několika pohřešovaných

Záchranáři pátrají na Novém Zélandu po sesuvu půdy v tábořišti po několika lidech. Mezi pohřešovanými jsou podle úřadů i děti. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, podle které Severní ostrov státu sužují silné deště. Tisíce lidí jsou kvůli nepříznivému počasí bez proudu, agentura píše také o evakuacích některých oblastí a uzavření silnic.
před 2 hhodinami

Trump plánuje v Davosu jednat se Zelenským

Americký prezident Donald Trump plánuje ve čtvrtek na okraj Světového ekonomického fóra (WEF) ve švýcarském Davosu jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Šéf Bílého domu se má zúčastnit také vyhlášení charty Rady míru, kterou zakládá. V 09:30 SEČ na fóru vystoupí německý kancléř Friedrich Merz.
před 3 hhodinami

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 8 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 13 hhodinami
Načítání...