Janukovyč prý nevyloučil předčasné volby, v Kyjevě potvrzeno 75 obětí

Kyjev - Ukrajinský parlament odhlasoval konec „protiteroristické operace“ a žádá stažení sil do kasáren. Poslanci budou údajně během noci hlasovat o návratu k ústavě z roku 2004, což by znamenalo opětovné posílení pravomocí parlamentu na úkor prezidenta. S Janukovyčem jednali ministři zahraničí Německa, Francie a Polska. Návrh kompromisní dohody pak předložili opozici. Zatím se ale obě strany konfliktu neshodly. Podle polského premiéra Janukovyč vyjádřil ochotu jednat o uspořádání předčasných voleb ještě letos. Pouliční válka v Kyjevě si už vyžádala nejméně 75 obětí. Některé opoziční zdroje hovoří dokonce o 100 mrtvých a 500 zraněných. Opozice opět obsadila náměstí Nezávislosti, policie disponuje bojovými zbraněmi. A z kyjevského letiště mezitím prchají hodnostáři blízcí prezidentovi - registrováno bylo už víc než 60 zvláštních letů.

1 minuta
Bez komentáře: Krvavý den v Kyjevě
Zdroj: ČT24

Ukrajina prožívá nejkrvavější dny od roku 1991, kdy získala nezávislost na Sovětském svazu. Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že od úterý se oběťmi nepokojů stalo nejméně 75 lidí. Podle opozice ale zemřelo 70 lidí jen během dnešního dne. A mrtví přibývají i v regionech. Ve Lvově podle agentury Interfax hasiči po likvidaci požáru v policejních kasárnách našli ohořelá těla dvou příslušníků speciální jednotky Berkut.

Dnešního jednání ukrajinské sněmovny se podle ruské agentury ITAR-TASS účastnilo 227 ze 450 poslanců. K opozičním zákonodárcům se přidali i nezávislí poslanci a několik zákonodárců z vládní Strany regionů prezidenta Viktora Janukovyče. „Dnes je naším hlavním úkolem ukončit krveprolití. První, co je třeba udělat, je stáhnout vojska, aby bratr nešel proti bratru,“ konstatoval opoziční lídr Vitalij Kličko. Poslanci odhlasovali usnesení, ve kterém odmítají použití zbraní ze strany policie. Žádají také, aby se pořádkové síly vrátily do kasáren. Opatření ale musí schválit předseda sněmovny Volodymyr Rybak, neví se však, kde se nachází. Pokud by se neobjevil do zítřka, může být odvolán. Z parlamentní tribuny zaznělo i poselství od vězněné expremiérky Julije Tymošenkové. Ta vyzvala opoziční předáky, aby už s prezidentem nejednali. Podle ní by měl být souzen za „masové vraždy“.

Demonstrantům, mezi nimiž jsou i bojovníci radikální pravice, se dnes podařilo znovu ovládnout bezmála celé kyjevské centrum, které v minulých dnech částečně obsadili těžkooděnci. Shromáždilo se zde na 30 tisíc lidí. Výsledkem prudké ranní opoziční ofenzivy je obsazení ústí ulice Hruševského, kde aktivisté budují nové barikády. Pronikli také na Chresčatyk a přilehlé Evropské náměstí. Podle kyjevských novinářů se jednotky pořádkových sil „masově“ vzdávají demonstrantům.

Policie podle agentury Unian na většině míst ustupuje, odstranila blokádu přilehlých ulic. V centru hoří hromady zapálených pneumatik, demonstranti zpevnili zátarasy kovovými konstrukcemi, ukořistěnými policejními štíty a troskami podpálených vozidel. Dobrovolníci plní lahve benzinem a vytrhávají zbytky dlažby, kterou pak předvoj na barikádách vrhá na hlavy policistů. Ministerstvo vnitra vydalo prohlášení, které z odpovědnosti za zmařené příměří obvinilo pravicové radikály. Jejich maskovaní bojovníci prý na policii zaútočili palbou ostrými náboji.

Radikální organizace Pravý sektor ráno označila příměří za „falešné“ a odmítla se jím řídit. Opoziční vůdce Arsenij Jaceňuk ale obvinil z porušení příměří příslušníky pohotovostních jednotek Berkut, kteří se podle něj pokusili vypálit konzervatoř, kterou opozice obsadila ve středu večer. „Z informací, které máme k dispozici, jasně vyplývá, že příměří porušila policie. Vyznat se v dané situaci je ale téměř nemožné, v ulicích probíhají ostré boje,“ podotkl Kličko.

Ukrajinský prezident podle BBC opoziční lídry obvinil, že dojednané příměří využili pouze k tomu, aby mohli radikály na Majdanu mobilizovat a vyzbrojit. „(Protestující) pokračují v ofenzivě, pracují jako organizované skupiny. Používají střelné zbraně včetně ostřelovacích pušek. Střílejí, aby zabíjeli,“ stojí v oficiálním prohlášení Viktora Janukovyče. „Abych byl upřímný, moji poradci mě neustále tlačí do těžkých rozhodnutí, jako je nasazení ještě větší síly. To ale nic neřeší, je tady mnohem efektivnější cesta – a to najít společné kompromisy. Na ukončení tohoto konfliktu stále ještě není pozdě,“ podotkl prezident.

Opozice naopak obviňuje policisty z využívání sniperů. Starosta Kyjeva Vladimir Makejenko opustil vládní Stranu regionů a hodlá za násilí v Kyjevě převzít osobní odpovědnost. „Žádná moc nestojí za lidské oběti,“ vzkázal prezidentovi.

O názorech expertů čtěte víc ZDE

Krvavý čtvrtek v Kyjevě - fotogalerie ZDE

Snajpři a titušky - o aktérech střetů v Kyjevě více ZDE

Hodnostáři a zbohatlíci prý houfně opouštějí zemi

Ukrajinští hodnostáři a zbohatlíci blízcí režimu prezidenta Janukovyče už údajně balí kufry s cennostmi a odlétají do zahraničí. Informace v tomto duchu z ukrajinských zdrojů se objevily v servisech ruské agentury Interfax a zpravodajského serveru BBC. Agentura ITAR-TASS s odvoláním na dispečink kyjevského letiště Žuljany informovala o „64 zvláštních letech pro velmi významné osoby“.

Podle serveru newsru.ua, který se odvolává na nejmenované očité svědky, zvláštním letem odletěl prý i předseda ukrajinského parlamentu Volodymyr Rybak, a to ve společnosti vnučky a jejího manžela, jakož i velkého počtu zavazadel, dovezených dodávkou pro přepravu peněz. BBC zase přetiskla zprávu novinářky Anny Babinecové, že z letiště „v těchto minutách odlétají ženy s dětmi a psíčky“, na místě jsou „desítky mercedesů a lexusů“ a očití svědci na letišti viděli i mikrobusy na přepravu peněz se strážci vyzbrojenými automatickými zbraněmi.

Nepokoje se nevyhýbají ani zbytku země

Nepokoje a střety s mrtvými a zraněnými dnes hlásí i řada ukrajinských regionů, zejména v centrální a severovýchodní části země. Zatímco ve Lvově pevně ovládaném opozicí je dnes klid, ve městech Vinnycja, Sumy a Chmelnyckyj se demonstranti pokusili ovládnout správní budovy a narazili na tvrdý odpor bezpečnostních složek. Proruský Krym rovněž nevyloučil vyhlášení autonomie. (více si přečtěte zde)

České ministerstvo zahraničí apeluje na lidi, aby na Ukrajinu nejezdili. Pokud to jde, mají svou cestu odložit do té doby, než se situace uklidní. Pokud se tam přece jen vydají teď, měli by se podle ministerstva registrovat v databázi cestovatelů DROZD.

Neklid panuje v ukrajinské olympijské reprezentaci, která bojuje o medaile na olympiádě v Soči. Lyžařka Bohdana Macecká oznámila, že na protest proti policejním útokům na kyjevské demonstranty spolu se svým trenérem odstupuje z Her. Její rozhodnutí potvrdil Mezinárodní olympijský výbor. „Rozhodla jsem se, že se svého závodu ve slalomu vzdám. Neumím si představit, že stojím na startu, když na Ukrajině umírají nevinní lidé,“ řekla Macecká. Podle dalších zpráv se z ruského dějiště chystá odjet až polovina ukrajinské sportovní výpravy. Už ve středu chtěli ukrajinští sportovci uctít 25 obětí nepokojů černými páskami na rukou. MOV na základě Olympijské charty tuto možnost nepovolil.

Ministři zahraničí jednali s Janukovyčem, Rusko vyslalo ombudsmana

S Janukovyčem jednali šéfové polské, francouzské a německé diplomacie Sikorski, Laurent Fabius i Frank-Walter Steinmeier jen několik hodin poté, co v přestřelkách mezi demonstranty a policisty zahynuly desítky lidí. Kvůli bojům byla schůzka odložena. Na sídlo prezidentského úřadu útočil agresivní dav opozičních radikálů, ochranka musela tři vysoké evropské diplomaty odvézt.

Ministři zahraničí chtějí v Kyjevě zůstat do pátku. Sikorski na Twitteru označil schůzku s opozicí za „test navržené dohody“. Dříve polská agentura PAP s odvoláním na nejmenované diplomaty uvedla, že v jednáních s Janukovyčem se prý objevily vyhlídky na kompromis ohledně vypsání předčasných prezidentských a parlamentních voleb a vypracovaní nové ústavy. Ještě dříve, během několika dnů, by měla vzniknout nová vláda. Možnost předčasných voleb zmínil poté i polský premiér Donald Tusk.

Francouzský ministr zahraničí Fabius po jednání s ukrajinskou opozicí: „Snažili jsme se diskutovat o různých variantách, jak zastavit násilí, a to zejména prostřednictvím vytvoření nové vlády a uspořádání nových voleb. Doufáme, že najdeme způsob, jak z této situace ven, ale je to velmi obtížné.“

Východisko z krize se má v Kyjevě pokusit najít umírněný ruský politik, ombudsman Vladimir Lukin, který v minulosti neváhal kritizovat ruské poměry. Na Ukrajinu ho přislíbil vyslat ruský prezident Vladimir Putin po dnešním telefonátu s Janukovyčem.

Sousední státy se už připravují na uprchlíky

Státy EU sousedící s Ukrajinou se vzhledem k eskalaci násilí v postsovětské republice chystají na možný příliv uprchlíků z východu. Polsko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko už oznámily, že jsou připravené v případě nutnosti utečence ze sousední země přijmout. Česko zatím zvýšený zájem migrantů podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nezaznamenalo. Jeho kolega na ministerstvu vnitra Milan Chovanec ve středu uvedl, že vízový styk pro Ukrajince přijíždějící do Česka by se zatím neměl „rozmělňovat“. Cílem podle něj je, aby nedošlo k masivnějšímu přílivu Ukrajinců do ČR.

Ukrajinská krize na webu ČT24.cz

Jak vznikla ukrajinská krize? Přehledně ZDE.

Co se dělo v Kyjevě ve středu - více ZDE.

Zahraniční reakce na eskalaci násilí naleznete ZDE.

Reakce českých politiků čtěte ZDE.

Fotogalerii z nepokojů si pak prohlédněte ZDE

ŽIVĚ z kyjevských ulic (espreso.tv):

ŽIVĚ z kyjevských ulic (ukrstream.tv):

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 7 mminutami

BBC: V Gruzii rozháněli demonstranty toxickou látkou. Tbilisi stanici zažaluje

Slovy o „provokaci plánované zahraničními zpravodajskými službami“ reagovala vládnoucí strana Gruzínský sen na článek BBC, který mluví o použití chemické zbraně z první světové války proti demonstrantům ze strany tamních bezpečnostních složek. Strana již avizovala žalobu na britský server. Ten díky sesbíraným svědectvím popsal i následky použití dráždivé substance – pálení očí či zvracení měly trvat týdny.
před 55 mminutami

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 57 mminutami

Ruský nálet zabil v Dněpropetrovské oblasti dvanáctiletého chlapce

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.
12:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump v novém dokumentu tvrdí, že Evropa čelí civilizačnímu úpadku

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.
před 2 hhodinami

Komise vyměřila Muskově síti X pokutu 120 milionů eur

Evropská komise (EK) obvinila americkou internetovou síť X miliardáře Elona Muska z porušení unijních pravidel, konkrétně nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Za to jí vyměřila pokutu 120 milionů eur (2,9 miliardy korun). Konkurenční společnost TikTok se pokutě vyhnula díky ústupkům, které učinila.
před 2 hhodinami

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.
před 4 hhodinami

Čtyři země odstupují z Eurovize kvůli účasti Izraele

Španělsko, Nizozemsko, Irsko a Slovinsko odstupují ze soutěže Eurovize. Reagují tak na čtvrteční hlasování Evropské vysílací unie (EBU), díky němuž se bude moci i příštího ročníku této mezinárodní písňové soutěže účastnit Izrael. Informují o tom agentury. Izraelský prezident Jicchak Herzog rozhodnutí EBU uvítal.
před 5 hhodinami
Načítání...