Kreml přislíbil hájit ruskojazyčné obyvatele Ukrajiny před „jakoukoliv nelegální aktivitou“ po historickém odtržení Ukrajiny od ruské pravoslavné církve. Hodlá tak činit „výlučně politickými a diplomatickými“ prostředky, ujistil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Vztahy obou zemí jsou napjaté od ruské anexe Krymu a vypuknutí konfliktu s proruskými separatisty na ruskojazyčném východě Ukrajiny na jaře 2014. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10 tisíc mrtvých.
„V případě, že vývoj událostí dospěje k protiprávním krokům, pak samozřejmě Rusko, které všude hájí zájmy Rusů a rusky hovořících obyvatel, tak bude činit i zde. Rusko hájí zájmy pravoslavných, jak nejednou prohlásil Putin,“ řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov.
Pravoslavní preláti uznávající autoritu moskevského patriarchátu mezitím v souvislosti s chystaným nedělním pochodem až 20 000 nacionalistů v Kyjevě vyjádřili obavy, že by demonstranti mohli plenit kostely a kláštery. Ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov ale varoval „horké hlavy“ před „provokacemi“ a ujistil, že strážci zákona jsou připraveni „tvrdě“ zasáhnout.
Kreml je „krajně znepokojen“ rozhodnutím konstantinopolského patriarchátu pravoslavné církve, který ve čtvrtek zrušil třísetletou podřízenost kyjevských prelátů vůči Moskvě a také sejmul klatbu, kterou moskevský patriarchát vyhlásil na ukrajinskou církev a její představitele.
Církevní autonomie je na spadnutí
Ti toto rozhodnutí chápou jako krok k nezávislosti na Moskvě, kterou má završit sloučení tří pravoslavných církví, dosud působících v zemi. Sloučení chystají v nejbližší době, aby příští měsíc mohlo být dosažení církevní autonomie završeno. Ukrajinský prezident Petro Porošenko již církevní nezávislost uvítal.
Ruská církev zareagovala rozhořčeně a pohrozila přerušením styků a vazeb s Konstantinopolí. Kreml podle Peskova „sdílí znepokojení“ ruské církve nad hrozbou rozkolu v pravoslavném světě.
Pravoslavná církev moskevského patriarchátu má na Ukrajině značný vliv, o který s ní kyjevský patriarchát usilovně soupeří. Zaujímá přitom ostře kritická stanoviska vůči Moskvě. Prezident Petro Porošenko letos na jaře přirovnal autonomii pravoslavné církve kyjevského patriarchátu k členství země v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Obvinil Kreml, že používá církev jako nástroj svého vlivu na Ukrajině.
Konstantinopolský patriarcha se sídlem v Istanbulu není absolutní hlavou pravoslavné církve a v hierarchii nemá postavení srovnatelné s římskokatolickým papežem, bývá označován za „prvého mezi rovnými“.
Udělování církevní autonomie nicméně v pravomoci má. Moskevský patriarchát ale tvrdí, že by tomuto kroku měl předcházet souhlas všech stávajících uznaných pravoslavných církví.
