Oblasti bez signálu jsou stále vzácnější. Na Islandu zůstává jedním z posledních digitálně nepokrytých míst přírodní rezervace Hornstrandir – tamní obyvatelé teď řeší, zda ji připojit, nebo zdejší izolovanost chránit. Právě odlehlost a divoká příroda, které park nabízí, totiž lákají dobrodružné Islanďany i cizince.
Island řeší, zda připojit k síti odlehlý park. Hornstrandir je oázou klidu bez mobilů a dat
Hornstrandir představuje zónu panenské přírody na severozápadním výběžku Islandu. Přírodní rezervace se nachází daleko od civilizace i ruchu města. Poslední stálý obyvatel se z Hornstrandiru odstěhoval před víc než šedesáti lety. „Podle mě v budoucnu oblasti bez digitálního pokrytí budou v Evropě i ve světě víc populární, protože lidé chtějí být od svých přístrojů odpojeni,“ míní správce parku Vesteinn Runarsson.
Sám přitom ví o jednom tajném místě, které pojmenoval „telefonní hora“. Právě odsud se může za příznivého počasí spojit s kapitánem lodi, která jako jediná zajišťuje převoz lidí na poloostrov i mezi jeho fjordy.
Za klidem v chráněné rezervaci míří v létě hlavně Islanďané. Někteří mají v oblasti prázdninové domky, jiní si je pronajímají. „Moje dospívající dcera sem letos odmítla jet. Opustit svět 4G a být bez internetu bylo pro ni nepředstavitelné,“ prohlásil návštěvník oblasti Alexander Gudmundsson.
Opuštěná pevnina nedaleko Severního polárního kruhu láká i dobrodruhy ze zahraničí, kteří mohou kempovat kdekoliv a brzy se naučí orientovat i bez internetu. „Kdyby tu byl internet, bylo by těžké odolat. Lidé by viseli na svých mobilech, nosili by velké baterie a hledali by v Google mapách – tady by je měli mít na papíru,“ myslí si finský turista Mikko Ronkkonen.
Islanďané si v internetu libují
Otázka, zda připojit, nebo nepřipojit Hornstrandir k internetu, vyvolala celonárodní diskusi. Obyvatelé Islandu totiž patří podle indexu OSN k největším uživatelům informačních technologií; 98 procent jich využívá internet a víc než dvě třetiny chatují nebo tráví čas na sociálních sítích.
„Cestovat bez mobilu má své kouzlo. Ale jen do chvíle, než ležíte na zemi se zlomenou nohou a nemůžete si přivolat pomoc. To už tak romantické není,“ upozornila poslankyně za severozápadní region Islandu Halla Signy Kristjansdottirová.
Islanďané tak stojí před těžkou volbou, zda je pro ně důležitější dosažitelnost pro případ ohrožení v divočině, nebo naopak nedosažitelnost, jež umocňuje neposkvrněnost přírody.