Loď Aquarius zakotví na Maltě, migranty si rozebere šestice zemí EU

2 minuty
Události: Malta pustí do přístavu migranty z lodi Aquarius
Zdroj: ČT24

Šest zemí Evropské unie se dohodlo, že si rozdělí 255 migrantů, kteří byli v posledních dnech zachráněni ve Středozemním moři. 141 z nich je na lodi Aquarius, která je minulý týden v pátek vzala na palubu u libyjských břehů. Vláda Malty oznámila, že loď bude moci zakotvit v maltských přístavech a běženci následně poputují do Španělska, Francie, Německa, Portugalska, Lucemburska a Itálie.

„Nemůžeme se spoléhat na dohody ad hoc, potřebujeme udržitelné řešení. Není to zodpovědnost jednoho či jen několika členských zemí, ale celé Evropské unie,“ uvedl eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos.

„Malta udělá ústupek a umožní plavidlu zakotvit ve svém přístavu, i když pro to nemá žádnou zákonnou povinnost,“ dodala maltská vláda. Malta i Itálie původně lodi své přístavy uzavřely. 

Místo k zakotvení Aquariusu na Twitteru nabídl také premiér Katalánska Quim Torra. Navrhl katalánské přístavy Palamós, Vilanova nebo Sant Carles de la Ràpita. „Katalánsko bude vždy místem, které přijímá,“ napsal Torra. Katalánsko by však k tomuto kroku potřebovalo souhlas centrálních úřadů.

Migranti na palubě lodi Aquarius
Zdroj: Guglielmo Mangiapane/Reuters

Malta zároveň informovala, že k jejím břehům bylo v pondělí dopraveno dalších 114 běženců. Z celkových 255 osob má 60 přijmout Španělsko a stejný počet Francie. Německé ministerstvo vnitra oznámilo, že je ochotno přijmout až 50 migrantů. Portugalská vláda jich plánuje převzít 30.

Loď Aquarius, kterou provozují humanitární organizace SOS Méditerranée a Lékaři bez hranic (MSF), čeká na povolení k zakotvení od minulého pátku, kdy u libyjských břehů vzala na palubu 141 migrantů. Přibližně polovinu z nich tvoří osoby mladší 18 let.

Už před dvěma měsíci plul Aquarius s více než šesti stovkami lidí na palubě kolem evropského pobřeží a devět dní čekal, kdo mu umožní zakotvit. Loď nakonec přijalo Španělsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hamás propustil izraelsko-amerického rukojmího

Teroristické hnutí Hamás předalo po devatenácti měsících v zajetí izraelsko-amerického rukojmího Idana Alexandera zástupcům Červeného kříže. Po návratu do Izraele se Alexander už setkal se členy své rodiny. Teroristé jeho navrácení označili za ukázku dobré vůle. Zároveň uvedli, že jsou připraveni jednat o příměří v Pásmu Gazy. Zprávy o jeho propuštění už dříve ocenil americký prezident Donald Trump.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie zpřísňuje migrační pravidla, Starmer varoval před „ostrovem cizinců“

V pondělí představila britská vláda novou migrační strategii. Podobné kroky přijalo i Německo. Změny se zaměřují na seškrtání sociálních dávek a práv k pobytu. Podle britského premiére Keira Starmera hrozí, že bez přísnějších pravidel se Británie stane „ostrovem cizinců“.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Čína a USA omezí výběr cel

Spojené státy a Čína se dohodly na výrazném snížení cel a na 90 dnů přeruší výběr většiny z nich. Po víkendovém jednání v Ženevě to v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Dohoda, která dle Bílého domu začne platit nejpozději 14. května, předpokládá, že základní clo bude činit deset procent. Američané ale ponechají v platnosti i dvacetiprocentní clo zavedené kvůli fentanylu. Čína by tak podle agentury Reuters měla u dovozu z USA vybírat desetiprocentní clo, zatímco USA u dovozu z Číny třicetiprocentní.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulhary usvědčené ze špionáže pro Rusko potrestali v Británii vězením

Šesti Bulharům usvědčeným v březnu ze špionáže pro Rusko vyměřil londýnský soud tresty vězení v délce pět až téměř jedenáct let. Po propuštění pak budou všichni vyhoštěni, uvedla agentura AP. Podle prokurátorů svými operacemi v Británii, Německu, Rakousku, Španělsku a Černé Hoře mezi lety 2020 a 2023 ohrozili životy mnoha lidí. Skupina se zaměřovala na novináře, diplomaty a ukrajinské vojáky.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Strana kurdských pracujících oznámila ukončení ozbrojeného boje proti Turecku

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se, napsala v pondělí podle agentury Reuters tisková agentura Firat, která je blízká PKK. Strana, která proti tureckému státu bojovala několik desítek let, uvedla, že její historická mise byla ukončena a že kurdsko-turecké vztahy se musejí změnit. Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan označil rozhodnutí PKK za historickou etapu, prezident Recep Tayyip Erdogan pak za důležitý krok a novou éru.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 5 hhodinami

Trump chce masivně srazit ceny léků na předpis, ale zaplatit to má Evropa

Americký prezident Donald Trump podepsal v pondělí exekutivní příkaz, který podle něj povede ke snížení cen léků ve Spojených státech o 59 až 90 procent. Především Evropská unie, která je v Trumpových očích v mnoha ohledech „zákeřnější“ než Čína, ale podle šéfa Bílého domu bude muset za léky platit více, aby se příjmy farmaceutických firem výrazně nesnížily. Pokud tak Unie neučiní, projeví se to na clech.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...