Rok po nepokojích v Charlottesville přišla na demonstraci jen hrstka nacionalistů. Jejich odpůrců byly tisíce

Na ohlášenou demonstraci bělošských nacionalistů ve Washingtonu nakonec dorazilo jen několik účastníků. Jejich počet výrazně převyšovali aktivisté proti rasismu. Demonstrace se konala rok po událostech v Charlottesvillu: tam loni přerostlo shromáždění pravicových radikálů v násilnosti a neonacista najel autem do davu odpůrců.

Demonstrace Unite the Right 2 (Sjednoťte pravici 2) před Bílým domem se zúčastnila podle agentury Reuters jen dvacítka bělošských nacionalistů. Od metra je doprovázelo k povolenému místu konání akce velké množství policistů.

„Musím se ptát - je tato epidemie rasismu skutečná? Nebo to jen lidé říkají, aby manipulovali s americkou veřejností?“ hlásal na slavné Pennsylvania Avenue účastník demonstrace Jason Kessler.

Rok po nepokojích v Charlottesville přišla na demonstraci jen hrstka nacionalistů (zdroj: ČT24)

Proti němu a dvěma desítkám dalších nacionalistů stály tisíce odpůrců se slogany jako „Běžte domů“, „Hanba, hanba, hanba“ nebo „Zastavte rasistické útoky“.

Masivní policejní nasazení i vystavěné zátarasy měly zabránit jakýmkoliv střetům. V oblasti kolem Bílého domu se vůbec nesměly nosit zbraně.

Potyčky se odehrály ve chvíli, kdy se do davu odpůrců nacionalismu vmísili muž a žena s tričky na podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti na ně pokřikovali, strkali do nich a polévali je vodou, napsala DPA. Pořádkové síly dvojici doprovodily k policii. 

Proti rasismu protestovali lidé také v Charlottesvillu v americkém státu Virginie. Právě tam během loňské demonstrace pravicových radikálů a následných násilností najel dvacetiletý neonacista James Fields do davu odpůrců rasismu. Jednu ženu zabil a dvě desítky lidí zranil.

Matka zabité aktivistky Susan Broová
Zdroj: Brian Snyder/Reuters

Matka zabité aktivistky Susan Broové v neděli položila v Charlottesvillu kytici k improvizovanému pomníku na počet své dcery Heather Heyerové a uvedla, že Spojené státy mají obrovský problém s rasismem.

Dvě stovky demonstrantů také prošly Charlottesvillem a pokřikovaly na policisty, že „policajti a Ku-klux-klan jdou ruku v ruce“. Strážci zákona se po loňských událostech stali terčem kritiky za svoje údajně pasivní jednání při násilnostech. „Ochráníte nás?“ ptali se jich tentokrát demonstranti.

Za to, že násilnosti před rokem jednoznačně neodsoudil, byl tehdy kritizován americký prezident Donald Trump. Prohlásil totiž, že vina je na obou stranách a že na obou stranách jsou dobří lidé. V sobotu americký prezident na Twitteru uvedl, že odsuzuje všechny formy rasismu a násilí. 

„Loňské nepokoje v Charlottesvillu vedly k nesmyslné smrti a nejednotě. Musíme stát při sobě jako národ. Odsuzuji všechny druhy rasismu a násilí. Mír pro všechny Američany!“ napsal Trump. Podle odpůrců bělošských nacionalistů ale Trump běžně svými výroky na adresu přistěhovalců nahrává stoupencům krajní pravice.

Jason Kessler: Tvář americké krajní pravice (zdroj: ČT24)