Před dvaceti lety začala africká světová válka. Vzala skoro čtyři miliony životů a zabíjí dodnes

Před dvaceti lety, 2. srpna 1998, vypukla v Kongu, bývalém Zairu, druhá občanská válka, která skončila až v roce 2003. Společně s prvním konžským konfliktem (v letech 1996–1997) si vyžádala na 3,8 milionu obětí. Kvůli hladomoru a epidemii HIV, které boje zapříčinily, dál umírají desítky tisíc lidí. Konflikt, do něhož se zapojilo hned devět afrických států a 25 ozbrojených skupin, je nazýván „africkou světovou válkou“.

Bývalá belgická kolonie získala nezávislost v červnu 1960 a v pluralitních volbách se premiérem stal Patrice Lumumba. Ten byl ale v lednu 1961 zavražděn a v listopadu 1965 se moci pomocí převratu ujal Mobutu Sese Seko.

Mobutu Sese Seko
Zdroj: Reuters

Diktátor Mobutu v zemi zavedl systém jediné vládnoucí strany a v říjnu 1971 zemi přejmenoval na Zair. Povstání vedené Laurentem-Désirém Kabilou, kterého podporovaly Rwanda, Uganda či Burundi, v květnu 1997 Mobutův režim svrhlo a země se přejmenovala na Konžskou demokratickou republiku. Seko uprchl ze země. První válka si vyžádala údajně desetitisíce mrtvých.

Konflikt devíti států

Další občanská válka, tentokrát proti Kabilovi, vypukla na východě země v srpnu 1998, kdy tutsijští Banymulengové (původem z Rwandy), kteří v roce 1997 pomohli prezidentovi Kabilovi svrhnout režim diktátora Mobutua, oznámili, že přestávají podporovat vládu v Kinshase.

Laurent Kabila před svými vojáky
Zdroj: Reuters

Ve válce proti sobě stály na jedné straně vládní armáda, kterou podporovaly Namibie, Zimbabwe, Angola, Čad, Libye a Súdán. Na druhé straně byly dvě východokonžské povstalecké skupiny, převážně tutsijské Konžské shromáždění za demokracii (RCD) Ernesta Wamby dia Wamby a Konžské osvobozenecké hnutí (MLC) Jeana-Pierra Bemby, které podporovaly Uganda, Rwanda a Burundi.

Válka skončila bez vítězství jedné či druhé strany. V lednu 2001 byl Kabila zavražděn jedním ze svých osobních strážců a prezidentem se stal jeho syn Joseph Kabila. V červenci 2003 vznikla přechodná vláda se zastoupením bývalých povstaleckých formací.

Kvůli válce vypukl v Kongu hladomor, který zasáhl stovky tisíc lidí
Zdroj: Reuters

Hladomor, znásilňování a kanibalismus

Většinu obětí válek tvořili civilisté a příčinou jejich úmrtí byly zejména nemoci a hladomor. Ty jsou i dnes příčinou úmrtí desítek tisíc lidí ročně.

Mezinárodní organizace odhadují, že během konfliktu došlo minimálně ke 40 tisícům případů znásilnění. Skutečná čísla však budou pravděpodobně mnohonásobně vyšší. Právě znásilňování v tak masovém měřítku stálo za velkým rozšířením HIV.

Během války se také vyskytly případy kanibalismu. Pygmejové, povstalci považovaní za zvířata, byli chytáni a zabíjeni. Povstalci věřili, že konzumace jejich masa jim dodá magickou sílu.

Kvůli nejhoršímu válečnému konfliktu od druhé světové války také musely opustit své domovy miliony lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Poražená proruská arménská strana žádá zrušení výsledků voleb

Proruská arménská opoziční strana Silná Arménie požádala ústřední volební komisi, aby zrušila výsledky nedělních parlamentních voleb, píše Reuters. Volby vyhrála strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana.
před 21 mminutami

SpaceX vstupuje na burzu

Na trhu Nasdaq se v pátek začíná obchodovat s akciemi americké společnosti SpaceX (plným názvem Space Exploration Technologies). Firma, kterou založil a vede miliardář Elon Musk a která se zaměřuje na raketovou techniku, satelitní síť Starlink a na rozvoj umělé inteligence (AI), si dala za cíl získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) 75 miliard dolarů (1,57 bilionu korun). Jde tak o největší IPO všech dob.
před 38 mminutami

USA chtějí stáhnout třetinu svých stíhaček v Evropě, píše NYT

Spojené státy chtějí výrazně omezit své síly v Evropě, mimo jiné snížit o třetinu počet stíhaček F-16 a F-15E či stáhnout tankovací letouny. Napsal o tom s odvoláním na nejmenované evropské představitele list The New York Times (NYT), který deklaroval, že rovněž viděl část dokumentu, ve kterém Washington o svých plánech informoval evropské spojence. Změny se dotknou i nasazení námořních sil, včetně misí letadlové lodě či ponorky schopné odpalovat rakety. O některých z plánovaných kroků informoval už dříve list Die Welt.
08:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
před 2 hhodinami

Ukrajinské i ruské úřady hlásí mrtvé a zraněné po nočních útocích

Ruské útoky v ukrajinské Sumské oblasti v noci na pátek zabily člověka a dalšího zranily, uvedla místní vojenská správa. Další zásahy Ukrajinci hlásili z Mykolajivu a Kyjevské oblasti. Gubernátoři tří ruských oblastí hlásí ukrajinské útoky, v Brjanské oblasti mluví o dvou mrtvých.
07:52Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Izraelské údery na Týr vyhnaly z města i libanonské křesťany

Zvířený prach na horizontu znamená postupující izraelské jednotky. Z deset kilometrů širokého pásu jižního Libanonu, který od března okupují, se Izraelci dostávají hlouběji do území ovládaného teroristickou skupinou Hizballáh. Radikální hnutí chtějí zničit, nebo aspoň omezit jeho schopnost terorizovat raketami a drony izraelské civilisty. Postup teď dopadl na starobylé město Týr.
před 3 hhodinami

Jihokorejský soud uložil exprezidentu Junovi třicetiletý trest v dronové kauze

Jihokorejský soud v pátek uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Informovala o tom agentura Jonhap.
05:18Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V EU začíná platit migrační pakt, Česko má výjimku kvůli ukrajinským uprchlíkům

Ve všech členských státech Evropské unie začal platit migrační a azylový pakt přijatý v květnu 2024. Podle Evropské komise má přinést silnou ochranu vnějších hranic, spravedlivá a pevná azylová pravidla a rovnováhu mezi solidaritou a odpovědností. Česko se při hlasování před dvěma lety zdrželo, loni pak získalo výjimku z povinného principu solidarity.
01:30Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...