Ruští poslanci posvětili amnestii, dotkne se Pussy Riot i Greenpeace

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu dala zelenou návrhu prezidentské amnestie. Podle právníků se na svobodu dostanou i dvě členky punkové skupiny Pussy Riot. Plošná milost se má týkat rovněž třicítky aktivistů Greenpeace, kteří se tak vyhnou soudnímu procesu. Na svobodu se ale zřejmě dostane jen část opozičních demonstrantů proti Putinově loňskému návratu do Kremlu. Amnestie byla vyhlášena v rámci oslav 20. výročí ruské ústavy. Dotkne se zhruba 25 tisíc lidí. Putinovi odpůrci ale mezi amnestovanými nejsou.

Duma přijala pozměňovací návrh, jenž umožňuje osvobodit nejen odsouzené, ale i stíhané podle paragrafů o výtržnictví a o účasti v masových nepokojích - ovšem bez „organizátorů nepokojů“. To podle agentury Interfax znamená, že „amnestie se může týkat jen části“ z desítek demonstrantů, zatčených při potyčkách s policií loni 6. května v předvečer Putinova uvedení do úřadu na třetí funkční období.

Politické vězně nevedeme, tvrdí Medvěděv

„Nesedí za to, že mají odlišné politické názory, ale za to, že bili policisty - a to není přijatelné v Rusku, na Ukrajině, v Evropě ani v žádné jiné zemi,“ řekl nedávno ruský premiér Dmitrij Medvěděv na adresu tuctu aktivistů. Podle něj v zemi žádní političtí vězni nejsou.

Změna v amnestii má umožnit bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z „pirátství“, než bylo obvinění zmírněno na „výtržnictví“ (o zadržených aktivistech více zde).

Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR

„Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali. Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin.“

O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot, odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají odpykat dvouletý trest v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že „vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora neprodlužovat propouštění na svobodu“.

Ruský nejvyšší soud našel nedávno prohřešky proti zákonům v rozsudku nad členkami Pussy Riot. Soudci moskevského městského soudu prý nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy spáchaného činu a nezabývali se možností odkladu trestu (více zde).

Za mřížemi naopak zůstane například bývalý šéf ropného koncernu Jukos Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus 

„Myslím si, že pokud jde o počty amnestovaných, je to rozhodnutí dosti velkorysé. Musíme si ale uvědomit, že Pussy Riot nebo aktivisti Greenpeace nejsou pro Putina a jeho okolí příliš nebezpeční. U Pussy Riot byly od začátku pochybnosti, zda ty mladé dámy měly vůbec do vězení jít. U Greenpeace to režim přehodnotil sám – že to trochu přepískl. Kdyby ale ta amnestie byla velkorysá ve smyslu politickém, tak se ale třeba Alexeje Navalného dotknout mohla. Ten režim je ale nějak nastaven a některé věci se dějí prakticky automaticky.“

Amnestie bude oficiálně zveřejněna koncem týdne

Poslanci dnes schválili amnestii v závěrečném čtení. Následovat bude schvalování v horní komoře parlamentu, Radě federace, a podpis prezidenta. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, které se čeká v závěru týdne. Na její realizaci bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20 až 25 tisíc lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Z amnestie jsou vyjmuti recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.

Podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.

AMNESTIE V RUSKU

- V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu Státní duma. Od roku 2000, kdy Putin stanul u kormidla moci, bylo v zemi vyhlášeno několik amnestií, které se dohromady dotkly asi milionu lidí.

- Cílem amnestií je mimo jiné uvolnit přeplněné ruské věznice, kde je v současnosti asi 750 tisíc lidí. Rusko tak patří k zemím s největším počtem vězněných osob.

- Zatím poslední amnestii vyhlásila Státní duma letos v červenci, a to pro poprvé odsouzené za ekonomické trestné činy. Tato amnestie se dotkla asi 13 500 odsouzených a vyšetřovaných ve vazbě. Ze zhruba tři čtvrtě milionu Rusů za mřížemi byla asi třetina odsouzena podle ekonomických paragrafů; v Rusku totiž hrozí podnikatelům už za drobné chyby v daňových či účetních dokladech obvinění z podvodu, jenž se trestá až deseti lety vězení.

- Státní duma vyhlašuje tradičně amnestie také u příležitosti různých výročí, například k výročí konce druhé světové války. Takovou amnestii vyhlásila mimo jiné v dubnu 2010 pro válečné veterány, bývalé vězně koncentračních táborů a ghett či občany, kteří přežili blokádu Leningradu. Tato amnestie se dotkla asi dvou stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 21 mminutami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 7 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami
Načítání...