Ruští poslanci posvětili amnestii, dotkne se Pussy Riot i Greenpeace

Moskva - Dolní komora ruského parlamentu dala zelenou návrhu prezidentské amnestie. Podle právníků se na svobodu dostanou i dvě členky punkové skupiny Pussy Riot. Plošná milost se má týkat rovněž třicítky aktivistů Greenpeace, kteří se tak vyhnou soudnímu procesu. Na svobodu se ale zřejmě dostane jen část opozičních demonstrantů proti Putinově loňskému návratu do Kremlu. Amnestie byla vyhlášena v rámci oslav 20. výročí ruské ústavy. Dotkne se zhruba 25 tisíc lidí. Putinovi odpůrci ale mezi amnestovanými nejsou.

Duma přijala pozměňovací návrh, jenž umožňuje osvobodit nejen odsouzené, ale i stíhané podle paragrafů o výtržnictví a o účasti v masových nepokojích - ovšem bez „organizátorů nepokojů“. To podle agentury Interfax znamená, že „amnestie se může týkat jen části“ z desítek demonstrantů, zatčených při potyčkách s policií loni 6. května v předvečer Putinova uvedení do úřadu na třetí funkční období.

Politické vězně nevedeme, tvrdí Medvěděv

„Nesedí za to, že mají odlišné politické názory, ale za to, že bili policisty - a to není přijatelné v Rusku, na Ukrajině, v Evropě ani v žádné jiné zemi,“ řekl nedávno ruský premiér Dmitrij Medvěděv na adresu tuctu aktivistů. Podle něj v zemi žádní političtí vězni nejsou.

Změna v amnestii má umožnit bez soudu propustit třicítku členů posádky lodi Greenpeace Arctic Sunrise, zadržené v září ruskými úřady kvůli protestu proti chystané těžbě ropy v Arktidě. Aktivisté byli původně obviněni z „pirátství“, než bylo obvinění zmírněno na „výtržnictví“ (o zadržených aktivistech více zde).

Klára Sutlovičová, vedoucí arktické kampaně Greenpeace ČR

„Schválená amnestie je úleva, ale ne důvod k oslavám. Třicet lidí strávilo dva měsíce ve vězení kvůli obvinění ze zločinu, který nespáchali. Jediný důvod, proč těžařské firmy míří do Arktidy, je tající led. Přitom spalování ropy způsobuje další a další tání. Třicet dnes amnestovaných lidí se vydalo do Arktidy, aby proti tomuto šílenství protestovalo. To není zločin.“

O pár měsíců by amnestie mohla zkrátit pobyt za ostnatým drátem dvěma členkám Pussy Riot, odsouzeným kvůli předvolební výtržnosti v pravoslavném chrámu. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová si mají odpykat dvouletý trest v březnu příštího roku. Jejich obhájkyně Irina Chrunovová doufá, že její klientky oslaví Nový rok už na svobodě, nicméně připouští, že „vše závisí na ochotě vedení vězeňského tábora neprodlužovat propouštění na svobodu“.

Ruský nejvyšší soud našel nedávno prohřešky proti zákonům v rozsudku nad členkami Pussy Riot. Soudci moskevského městského soudu prý nepřihlédli dostatečně k polehčujícím okolnostem, neuvedli v rozsudku motivy spáchaného činu a nezabývali se možností odkladu trestu (více zde).

Za mřížemi naopak zůstane například bývalý šéf ropného koncernu Jukos Michail Chodorkovskij či opoziční předáci Alexej Navalnyj a Sergej Udalcov.

Libor Dvořák, komentátor Českého rozhlasu Plus 

„Myslím si, že pokud jde o počty amnestovaných, je to rozhodnutí dosti velkorysé. Musíme si ale uvědomit, že Pussy Riot nebo aktivisti Greenpeace nejsou pro Putina a jeho okolí příliš nebezpeční. U Pussy Riot byly od začátku pochybnosti, zda ty mladé dámy měly vůbec do vězení jít. U Greenpeace to režim přehodnotil sám – že to trochu přepískl. Kdyby ale ta amnestie byla velkorysá ve smyslu politickém, tak se ale třeba Alexeje Navalného dotknout mohla. Ten režim je ale nějak nastaven a některé věci se dějí prakticky automaticky.“

Amnestie bude oficiálně zveřejněna koncem týdne

Poslanci dnes schválili amnestii v závěrečném čtení. Následovat bude schvalování v horní komoře parlamentu, Radě federace, a podpis prezidenta. Amnestie vstoupí v platnost oficiálním zveřejněním, které se čeká v závěru týdne. Na její realizaci bude mít vězeňská správa půl roku. Odhaduje se, že se může dotknout 20 až 25 tisíc lidí.

Ilustrační foto
Zdroj: ČT24

Z amnestie jsou vyjmuti recidivisté, zločinci odsouzení k trestům delším než pět let, trestanci s vážnějšími kázeňskými tresty, teroristé, pedofilové, narkomani či bývalí policisté odsouzení za násilí vůči občanům.

Podle úředního ombudsmana Vladimira Lukina z věznic vyjde jen okolo dvou tisíc vězňů. Většina amnestovaných je totiž jen stíhána či odsouzena podmíněně. Lukin současně navrhl další amnestii vyhlásit příští rok v létě ke 100. výročí začátku první světové války.

AMNESTIE V RUSKU

- V Rusku amnestii nevyhlašuje šéf státu, ale dolní komora parlamentu Státní duma. Od roku 2000, kdy Putin stanul u kormidla moci, bylo v zemi vyhlášeno několik amnestií, které se dohromady dotkly asi milionu lidí.

- Cílem amnestií je mimo jiné uvolnit přeplněné ruské věznice, kde je v současnosti asi 750 tisíc lidí. Rusko tak patří k zemím s největším počtem vězněných osob.

- Zatím poslední amnestii vyhlásila Státní duma letos v červenci, a to pro poprvé odsouzené za ekonomické trestné činy. Tato amnestie se dotkla asi 13 500 odsouzených a vyšetřovaných ve vazbě. Ze zhruba tři čtvrtě milionu Rusů za mřížemi byla asi třetina odsouzena podle ekonomických paragrafů; v Rusku totiž hrozí podnikatelům už za drobné chyby v daňových či účetních dokladech obvinění z podvodu, jenž se trestá až deseti lety vězení.

- Státní duma vyhlašuje tradičně amnestie také u příležitosti různých výročí, například k výročí konce druhé světové války. Takovou amnestii vyhlásila mimo jiné v dubnu 2010 pro válečné veterány, bývalé vězně koncentračních táborů a ghett či občany, kteří přežili blokádu Leningradu. Tato amnestie se dotkla asi dvou stovek lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Thajsko mluví o zahájení útoku u hranic s Kambodžou a mrtvém vojákovi

Bangkok tvrdí, že při pohraničních střetech s Kambodžou zemřel jeden thajský voják zemřel a několik utrpělo zranění. Thajská armáda uvedla, že zahájila na sporné hranici vzdušné údery. Obě země se v posledních dnech obviňují z porušování příměří, které po červencových krvavých střetech pomohly zprostředkovat Spojené státy a Malajsie.
před 1 hhodinou

Zelenskyj označil jednání s Američany za „konstruktivní, ale nelehká“

Za konstruktivní, ale nelehké označil v noci na pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států o americkém mírovém plánu, na němž se Kyjev neměl možnost podílet. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že jej ukrajinský protějšek zklamal tím, že prý „plán ani nečetl“, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 2 hhodinami

Beninská armáda uvedla, že zmařila pokus o puč

Skupina vojáků oznámila v neděli ráno v beninské státní televizi, že rozpustila vládu, odvolala prezidenta Patriceho Talona a převzala moc, informovaly tiskové agentury. AFP o něco později s odvoláním na okolí hlavy státu uvedla, že Talon je v bezpečí, armáda zmařila pokus o puč a převzala zpět kontrolu nad situací. Tyto informace následně potvrdilo ministerstvo vnitra. Pokus o převrat odsoudily Africká unie a Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS), které do Beninu vyslalo vojáky.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nigerijská vláda dosáhla propuštění stovky dětí unesených z katolické školy

Nigerijské vládě se podařilo zajistit propuštění stovky školáků, kteří byli ve skupině původně zhruba 300 dětí unesených minulý měsíc z katolické internátní školy sv. Marie ve vesnici Papiri. Oznámila to v neděli místní televize Channels Television, která podle agentury Reuters neposkytla podrobnosti o propuštění.
před 6 hhodinami

Hongkong podruhé „volil“ bez účasti opozice, o hlasování byl malý zájem

Parlamentní „volby“ v Hongkongu, ve kterých se o funkce směli ucházet pouze prověření kandidáti loajální čínské komunistické straně, poznamenala nízká volební účast. Lidé nevyslyšeli výzvy k účasti v hlasování v době kolektivního smutku po nejtragičtějším požáru za posledních osmdesát let, který město zasáhl před několika dny.
před 8 hhodinami

Maďarsko a Slovensko dají zákaz dovozu ruských surovin k soudu, uvedl Szijjártó

Maďarsko a Slovensko budou u Soudního dvora EU iniciovat zrušení chystaného zákazu dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie, oznámil v neděli maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Bratislava a Budapešť podle něj budou také požadovat pozastavení tohoto plánu, známého pod označením REPowerEU, po dobu soudního řízení.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Afričanky jako „Putinovi pěšáci“ montují smrtící drony

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.
před 10 hhodinami

Rusko pokračuje v ničení ukrajinské energetiky, zasáhlo i hráz přehrady

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...