Začátkem sedmdesátých let zasáhl britskou politiku skandál, v němž hrálo roli i tehdejší Československo. Normalizační vláda propustila v roce 1973 na svobodu britského evangelického kazatele, který byl uvězněn na dva roky za pašování biblí a protirežimních letáků do Československa. Výměnou za to labouristický lídr opozice a bývalý premiér Harold Wilson prohlásil, že srpnová okupace Československa z roku 1968 je zapomenutá. Wilsonovo jednání vyvolalo tehdy ve Spojeném království pozdvižení. Bez kontroverzí však není ani postava samotného propuštěného kazatele.
Kvůli propuštění kazatele musel expremiér „zapomenout“ srpen 1968. Aféra hýbala před 45 lety britskou politikou
3 minuty
Události ČT: Kvůli vězněnému kazateli pochválil Wilson husákovský režim
Nepřítel Československé socialistické republiky. Tak nazval komunistický prokurátor v roce 1972 britského evangelického kazatele a misionáře Davida Hathawaye a odsoudil ho na dva roky do vězení.
Potrestal ho za to, že chtěl ve svém zájezdním autobuse propašovat nejen tisíce biblí v ruštině, češtině, slovenštině a maďarštině, ale také devět stovek protirežimních letáků s názvem Proč.
Z majitele cestovky pašerákem
Hathaway měl v Británii cestovní kancelář Crusader Tours, která pořádala nábožensky zaměřené zájezdy do Jeruzaléma, Evropy a severní Afriky. Během těchto cest přivezl nejprve bible několika svým přátelům do tehdejšího východního bloku, napsal historik Francis D. Raška, který se případu věnoval.
Zhruba od poloviny šedesátých let se ale také angažoval v americkém hnutí Underground Evangelism a bible začal za železnou oponu pašovat ve velkém. „Předělal jsem svůj autobus tak, aby se do velkého oddělení vešly dvě tuny biblí,“ popsal Hathaway v rozhovoru pro ČT, jak v zadní části jednoho z autobusů vytvořil skrytou schránu pro kontraband.
Hathawayův autobus a plán cesty
První pašeráckou cestu krytou jako zájezd podnikl v roce 1964 do Rumunska a v pašování pokračoval do roku 1972. Za tu dobu dostal přes železnou oponu přes 150 tisíc biblí, tvrdí jeho současná nadace Eurovision Mission to Europe. Důkazy ale k dispozici nejsou.
Dva roky za bible a letáky
Největší akci naplánoval na červen 1972. Napřed měl naložit zásilku biblí v německém Würzburgu a doručit ji do Československa. Poté měl svůj autobus naložit novým kontrabandem v Rakousku a s ním projet Maďarsko, Jugoslávii a Rumunsko. Celkem šlo o asi padesát tisíc výtisků. Na německo-českých hranicích ale skrýš odhalili celníci.
„Věděl jsem, že to bylo riskantní. Zastavili mě na cestě v autobusu, když jsme byli na Rozvadově. Tam našli ty bible. Byli to ale Rusové v Československu, kdo určil, že bych měl jít do vězení, protože jsem měl bible v ruštině,“ tvrdí Hathaway. V zásilce bylo kromě biblí v dalších jazycích také pět magnetofonů, 48 kazet a dva elektrické holicí strojky.
Byl to šok, když mě zatkli. Nikdy jsem předtím ve vězení nebyl. Vaše komunistické věznice byly zoufalé, nebyly jako západní vězení.
Podle britského konzula v Praze Matthewa McCalliona Hathaway u soudu tvrdil, že o biblích ani úkrytu v autobusu nevěděl a že skrýš musel vyrobit jeden z jeho zaměstnanců.
„Nejdřív jsem byl na Borech v Plzni. Pak jsem byl u soudu shledání vinným, tak jsem byl na Pankráci v Praze,“ dodal Hathaway, který dostal dva roky vězení a pak měl být vyhoštěn. Soud podle McCalliona zdůraznil, že pastor byl odsouzen především za letáky, a ne za bible.
Hathaway strávil v československém vězení necelý rok. V tubě od šamponu propašoval ven své zápisky, stěžoval si na psychické týrání, výslechy i nedostatek jídla. Na svobodu se dostal v dubnu 1973, na palubě letadla s expremiérem Haroldem Wilsonem.
GALERIE
Případ kazatele Hathawaye
Wilson musel zapomenout na srpen 1968
Právě vůdce opozičních labouristů sehrál v Hathawayově propuštění hlavní roli. Wilson, který v roce 1968 coby premiér odsoudil sovětskou invazi do Československa, přiletěl o pět let později do Prahy jednat se špičkami normalizačního režimu.
„Česká vláda chtěla, aby Wilson jako lídr labouristické strany v Praze akceptoval, že Rusové měli pravdu, když obsadili vaši zemi. On mi řekl: Davide, já jsem s tím nesouhlasil, ovšem potom, co jsem zjistil, že jsi ve vězení, dohodl jsem se s nimi,“ uvedl misionář, podle kterého Wilson „zaplatil tedy docela velkou cenu za mé propuštění“.
V britském tisku vyvolala skandál Wilsonova slova o tom, že srpnové události jsou zapomenuté, která pronesl krátce před odletem. Kritici mu vyčítali, že vše dělal jen pro svou publicitu a ignoroval fakt, že Československo bylo okupované sovětskou armádou. V roce 1973 bylo také v plném proudu zavírání oponentů a vyhazování z práce.
Wilson přiletěl do Československa, aby rozbořil bariéru mezi Británií a Československem, která od roku 1968 existovala, řekl ČT tehdejší první tajemník britské ambasády v Praze Martin Nicholson, který byl přímým svědkem jednání. „Snažil se najít dobré věci na Československu, aby je pak mohl říct nahlas,“ uvedl exdiplomat.
Byla to dobrá reklama pro Wilsona, Hathawaye, československé úřady. Byl to čistý oportunismus. Jejich odměna za to, že Wilson přijel a chválil jejich systém.
Podle Nicholsona se Wilson setkal i s tehdejším šéfem komunistické strany Gustávem Husákem. „Poté řekl našemu ambasadorovi, že Čechoslováci jsou opravdoví sociální demokraté. Úmyslně nepochopil situaci. Z té návštěvy jsem nebyl šťastný,“ přiznal Nicholson.
Bývalý diplomat Martin Nicholson se svou ženou
Wilson odmítl, že by mu šlo o publicitu
Britský lídr opozice se bránil, že byl špatně citován, a odmítl, že by Hathawayovo propuštění bylo zinscenováno kvůli publicitě. Tvrdil, že byl do Prahy několikrát zván k jednání o chystané evropské bezpečnostní konferenci.
Na opakované pozvání podle svého vyjádření odvětil, že „vzhledem k zatčení pana Hathawaye by taková návštěva byla velmi obtížná, pokud by nebyl propuštěn, nebo pokud by jeho propuštění nebylo zajištěno během, nebo krátce po mé návštěvě“.
Harold Wilson na fotografii z října 1973
Dva měsíce před návštěvou pak obdržel zprávu z československého velvyslanectví, že „pokud osobně požádá o milost pro Hathawaye, může s jeho propuštěním počítat,“ hájil se Wilson, který po příletu do Prahy takovou žádost skutečně podal.
Kazatel slibující zázračné uzdravení
Rozruch nevyvolaly v Británii jen okolnosti, za kterých byl kazatel propuštěn. Některá média byla kritická také k samotnému misionáři. Například magazín Private Eye v květnu 1973 napsal, že Hathaway měl dlouhodobé finanční problémy a zneužíval důvěry, kterou v něj věřící chovali.
Magazín kritizoval také samotné pašování biblí za železnou oponu s tím, že „v Praze lze bible svobodně prodávat“. Například magazín Time ale v roce 1979 napsal, že lidé, kteří si v Československu koupí bibli, se automaticky ocitnou na vládním seznamu.
Hathaway ve své misijní činnosti nicméně pokračuje dosud, a to v rámci své nadace Eurovision Mission to Europe, jež působí i v bývalém východním bloku.
List The Guardian v minulosti popsal jeho kontroverzní činnost v Rusku. Podle listu Hathaway pořádal setkání s tamními věřícími, kterým tvrdil, že dokáže činit zázraky. Těžce nemocným lidem včetně dětí například sliboval uzdravení a přijímal od nich za to dary. Kazatel tvrdil, že sám od věřících nic nežádá a všechny příspěvky jsou dobrovolné.
List ale upozornil na některé přinejmenším neetické praktiky, které v Rusku při svých setkáních používal. Zaplatil si například televizní reklamní pořady propagující jeho údajné zázračné schopnosti, které vypadaly jako dokument, upozornil Guardian.
