Chceme novou dohodu s Íránem, oznámil Macron po jednání s Trumpem v Bílém domě

Nahrávám video

Francouzský prezident Emmanuel Macron po jednání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě nevyloučil vznik nové dohody o íránském jaderném programu. Dohoda je podle něj klíčová pro bezpečnost Blízkého východu. Trump její současnou podobu označil za „šílenou a strašnou“. Oznámil také, že si dál přeje odchod amerických vojáků ze Sýrie, i když by rád v zemi zanechal „jasný a trvalý odkaz“.

„Chceme pracovat na nové dohodě,“ oznámil Macron. Stávající podobu ujednání Trump považuje za špatnou a tvrdí, že takto nikdy dohoda vzniknout neměla. Írán v minulosti opakovaně pohrozil Spojeným státům vážnými důsledky, pokud se Trump rozhodne od dohody odstoupit. 

„Budou ve větších potížích než kdykoli předtím,“ varoval v úterý Trump Teherán pro případ, že se Íránci rozhodnou obnovit jaderný vývoj. Teherán jej na základě dohody pozastavil výměnou za zmírnění protiíránských sankcí.

Trump ještě před jednáním dohodu označil za šílenou a strašnou a řekl, že v takové podobě nikdy neměla vzniknout. Prohlásil také, že Írán testuje rakety, což vede k vyhrocování situace v celém regionu. Macron naopak dokument označil za významný a za součást bezpečnostního rámce blízkovýchodního regionu.

Macron ještě před začátkem jednání Trumpovi řekl, že Amerika je pro Francii symbolem nekonečných možností. „Francie s vaší zemí sdílí ideály svobody a míru,“ zdůraznil francouzský prezident. Připomněl, že po boku George Washingtona bojovali za americkou nezávislost na Británii také Francouzi, což položilo základ spolupráce obou zemí.

Nahrávám video

Trump pro změnu prohlásil, že s Macronem rozvinuli báječné přátelství, které je odrazem spojenectví obou zemí. Macronovi pak poděkoval za nezlomné partnerství, což dokládá i účast Francie na odvetném úderu na Sýrii za údajný chemický útok v Dúmě.

Okázalé přijetí

Macron dorazil do Bílého domu se svou manželkou Brigitte. Jde o vůbec první návštěvu od nástupu Trumpa v lednu 2017, která má prestižní status „státní“. V sídle americké hlavy státu tak vzdalo Macronovi hold asi 500 příslušníků ze všech pěti složek ozbrojených sil USA, tedy armády, letectva, námořnictva, námořní pěchoty a pobřežní stráže.

Francouzský prezident poté prošel před nastoupenými jednotkami. Na ceremonii dorazili například viceprezident Mike Pence, několik členů vlády, zákonodárci a také rodiny vojáků. Pozváni byli i studenti z francouzské školy z Temple Hills v Marylandu.

Trump chce zanechat v Sýrii „trvalý odkaz“

Macron se s Trumpem setkal již v pondělí po příletu, tato schůzka byla ale soukromá. Oba politici mají na řadu zásadních témat rozdílné názory – nejen na Írán. Macron si kupříkladu přeje, aby američtí vojáci zůstali v Sýrii co nejdéle, zatímco Trump by je rád brzy stáhnul. Šéf Bílého domu ale zdůraznil, že chce v této blízkovýchodní zemi zanechat jasný a trvalý odkaz.

Macron řekl, že se s Trumpem shodl na tom, že krize v Sýrii by měla být součástí širšího jednání s Íránem. Teherán vojensky podporuje syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada. Trump k tomu dodal, že on ani Macron nechtějí nechat Íránu v regionu volné ruce.

Trump se také krátce zmínil o tažení proti teroristickému hnutí Islámský stát (IS), které ovládalo rozsáhlé oblasti v Sýrii a Iráku. Podle amerického prezidenta se v obou zemích IS podařilo vymýtit.

Trump také oznámil, že USA budou zároveň se snahou o uvolnění napětí na Korejském poloostrově pokračovat v maximálním tlaku na KLDR. „Nezopakujeme chybu předchozích amerických vlád,“ podotkl Trump s tím, že jeho cílem je Korejský poloostrov bez jaderných zbraní.

Ještě během rozhovoru s Macronem řekl, že se již velmi brzy setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a že KLDR má zájem summit uskutečnit co nejdříve. Termín a místo ještě známé nejsou, podle Trumpa se ale setkání odehraje koncem května či počátkem června. Americký prezident věří, že výsledek jednání bude velmi příznivý a že Pchjongjang bude vstřícný.

Prezidenti se v minulosti neshodli ani na mezinárodní klimatické dohodě – Macron Trumpa kritizoval za to, že šéf Bílého domu od této klíčové dohody odstoupil.

Trump s Macronem jsou si evidentně sympatičtí, cítí k sobě jakési chlapské přátelství, je to vidět už na tom, jak si podávají ruce. Začíná to stiskem, ale brzy se z toho stane jakési obětí a poplácávání po zádech. Co z toho je autentické a co je diplomatická hra, není jednoduché rozlišit. Když se podíváme pod povrch, tak Trump s Macronem spolu nesouhlasí vlastně v ničem.
Igor Lukeš
profesor historie a mezinárodních vztahů z Boston University

Večer americký prezident pro svého francouzského hosta uspořádá státní večeři, která bude pro Trumpa první od jeho nástupu do Bílého domu v lednu 2016.

Donald Trump a Emmanuel Macron s manželkami
Zdroj: Jonathan Ernst/Reuters

Americké ministerstvo zahraničí rozlišuje několik úrovní cest zahraničních představitelů do USA, tou nejnižší je soukromá cesta, následuje pracovní návštěva, jejíž formálnější verzí je oficiální pracovní návštěva, a posledním předstupněm státní návštěvy je oficiální návštěva.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
před 27 mminutami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli ozbrojených sil Oleksandrovi Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina informoval, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly zároveň odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

Francie schválila zákaz užívání sociálních sítí pro děti do 15 let

Francouzští poslanci schválili zákaz užívání sociálních sítí dětmi mladšími patnácti let. Podle agentury AFP hlasovalo pro tuto reformu 279 zákonodárců, proti bylo 81 poslanců. Jde o první takový zákaz v Evropě. Zákon, který má chránit zdraví dětí a dospívajících, má vstoupit v platnost v září. Obsahuje také zákaz mobilů na středních školách.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA Libanonu pomohou, řekl Trump při schůzce s libanonským prezidentem

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Okamura chce na návštěvě Číny posilovat obchod a turismus

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.
před 3 hhodinami

VideoAmerické raketoplány přestaly létat do vesmíru před patnácti lety

Raketoplány vynesly na oběžnou dráhu nejen 355 lidí, ale i části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která by bez nich vůbec nevznikla, či Hubblův vesmírný teleskop měřící přes třináct metrů. Poslední přistál před patnácti lety a Spojené státy tak přišly o možnost poslat astronauta do vesmíru bez pomoci Ruska až do roku 2020, kdy se američtí astronauti vydali na ISS v lodi soukromé společnosti SpaceX. Za třicet let program raketoplánů zasáhly dvě tragédie, při kterých zemřelo celkem čtrnáct astronautů. V roce 1986 kvůli podchlazenému izolačnímu kroužku explodoval Challenger a v roce 2003 chvíli po startu kus izolační pěny poškodil tepelný štít lodi Columbia, kvůli čemuž se stroj při návratu rozpadl.
před 4 hhodinami

Z útoku na tanker s plynem u Rumunska viní Kyjev Moskvu

Loď plující pod liberijskou vlajkou z egyptské Alexandrie do ukrajinského Reni byla u rumunského pobřeží zasažena při útoku, který pravděpodobně souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině, oznámil v úterý rumunský prezident Nicušor Dan. Rumunští záchranáři evakuovali posádku. Podle AFP plavidlo převáželo tisíce tun plynu. Kyjev z úderu obvinil Moskvu, která se k incidentu zatím nevyjádřila.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Naděždin tvrdí, že kandidaturou „testoval systém“. Teď doufá, že zůstane naživu

Ruský opozičník Boris Naděždin, který vedl kampaň za zvolení poslancem Státní dumy, v rozhovoru s BBC řekl, že svou kandidaturou „testoval systém“. V politice působí již téměř čtyřicet let, před dvěma roky se dokonce chtěl stát prezidentem s hesly o ukončení rusko-ukrajinské války. Označení „zahraniční agent“ si však od úřadů „vysloužil“ až tento měsíc. Až do prezidentské kampaně ale Naděždin nebyl nikdy ostře protikremelský, poznamenal pro ČT24 analytik Karel Svoboda.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.